"S Monikou jsem chodil téměř tři roky a byl jsem přesvědčený, že za tu dobu jsme se navzájem skvěle poznali a nemáme před sebou žádná tajemství," říká sedmadvacetiletý David.
"Celou dobu mi tvrdila, že přede mnou měla čtyři sexuální partnery. Neměl jsem důvod jí nevěřit, přišlo mi, že je to přiměřený počet na to, aby načerpala dostatek zkušeností. Jenže přibližně rok po našem rozchodu jsme se sešli v baru, výborně jsme se bavili, popili jsme a Monika mi se smíchem řekla, že ve skutečnosti spala s víc než deseti muži."
"Prý mě tehdy nechtěla zklamat a nechtěla, abych ji považoval za promiskuitní. Nemohl jsem uvěřit tomu, že mi tak dlouho a vytrvale lhala."
"Ačkoli podle statistik mají v západních zemích muži za život dvakrát až čtyřikrát víc sexuálních partnerek než ženy, mají ženy obecně větší problémy s odkrytím své sexuální minulosti," říká psycholožka Zdena Dušková.
"Pokud je mi známo, na toto téma sice nebyl uskutečněn žádný průkazný výzkum, ale důvody takového chování by mohly být vysvětlitelné i z historického hlediska. V minulosti byly ženy mnohem víc materiálně i po ostatních stránkách závislé na muži."
"Status svobodné matky byl naprosto nepřijatelný a velmi komplikovaný. Bylo tudíž v zájmu žen přesvědčit partnera, že dítě je skutečně jeho, a zvýšit tak motivaci k zaopatření dítěte i jí samotné. Pokud by se žena přiznala k promiskuitě, byla by tak sama proti sobě."
Profesionální lhářky
Americký psycholog Norman E. Brown má však na výsledky statistik počtu sexuálních partnerů poněkud jiný názor. Tvrdí, že ve skutečnosti mají ženy i muži za život přibližně stejně sexuálních zkušeností. Jenže zatímco muži se ke svým milenkám hrdě přiznávají, ženy ohledně své erotické minulosti v podstatě neustále mlží.
A lžou údajně i v anonymních výzkumech.
Navíc podle něj muži ve výzkumech často nadsazují a uvedou pouze přibližný počet svých milenek. Pokud jich tedy bylo mezi deseti a patnácti, zaokrouhlí číslo v dotazníku na patnáct.
Pokud už se ženy rozhodnou mluvit ohledně své sexuální minulosti pravdu, uvedou přesné číslo, přičemž mají ke každému číslu přiřazeného jednoho konkrétního člověka.
Pokud bychom mohli věřit statistikám, muži v České republice za život vystřídají dvanáct milenek, kdežto ženy čerpají své zkušenosti pouze u šesti milenců.
Podle dalších psychologů se málokdy máte šanci dozvědět, kolik jste měli předchůdců, už proto, že ženy jsou mnohem citlivější na soudy a kritiku než muži. Snaží se jí proto vyhnout a ke své případné promiskuitě se přiznají jen ve výjimečných případech.
Vědět, či nevědět?
Dříve, než se rozhodnete páčit ze své milé její předchozí sexuální zkušenosti, dobře zvažte, jestli jste dostatečně silní, abyste byli schopni takovou informaci tolerovat.
"Údaje o počtu milenců, předchozích sexuálních zkušenostech, zážitcích a nevěrách jsou velmi citlivé a já osobně zastávám názor, že zdravý vztah jich nemá rozhodně zapotřebí," říká psycholožka.
"Zcela logicky vám informace o tom, kolik mužů před vámi měla vaše partnerka, nebude k ničemu. Pokud bude číslo na váš vkus příliš vysoké, budete se pouze trápit tím, zda vás v brzké době nevymění za někoho jiného nebo jestli jste pro ni dostatečně zkušení. Do hry potom může vstupovat i žárlivost, nejistota a třeba i nedostatek důvěry."
Stejně tak se pokuste nenechat se zatáhnout do diskuse o vaší sexuální minulosti.
Inventura vašich bývalých lásek a aférek nemůže vést ve vztahu k ničemu dobrému. Mnohem bezpečnější i ohleduplnější k vaší partnerce je prohlášení ve stylu: minulost je za mnou, teď jsi pro mě důležitá jen ty.
Nebudete tak vztah zatěžovat a ohrožovat minulými hříchy a případné chlubení se počtem "zářezů" si můžete nechat na hospodu s kamarády. Ti vás stejně ocení lépe než sebechápavější partnerka.
