1. Star Trek: návrat legendy v plné parádě
Za léta své existence se Star Trek dočkal bezpočtu dílů a několika celovečerních filmů, žádný však nesahal naší novince ani po paty.
Loď federace v ní narazí na technicky vyspělejší romulanský vesmírný koráb a velení se ujme mladý Kirk. V předem prohrané bitvě obětuje svůj život pro dobro posádky, aby se příběh posunul do doby, kdy se jeho syn James přidává jako student k hvězdné flotile a potkává postavy dobře známé ze seriálu.
Nejlepší na snímku je přitom fakt, že při jeho sledování nemusíte mít o existenci nějakého Star Treku ani potuchy, a přesto se s přehledem chytíte.
Děj je samozřejmě zabalen a opentlen nejnovější trikovou technologií, včetně detailně propracovaných vesmírných soubojů, navzdory tomu je ale nejpodstatnější příběh samotný. A to, jak realisticky je podaný. Jestli si pod pojmem Star Trek představujete partu lidí v červených kamaších pronášející vyumělkované fráze, tenhle snímek jeho reputaci napraví.
2. Je to i můj život: lze obětovat jedno dítě, abyste zachránili druhé?
Anna je jedenáctiletá dívka, na první pohled k nerozeznání od ostatních. Až na to, že byla počata ve zkumavce jako ideální dárce biologických materiálů pro svou sestru s leukémií. Stala se nedobrovolným dárcem krve, kostní dřeně a teď se má vzdát ledviny. Navštíví proto známého právníka, aby si svůj život vybojovala zpět.
Film nabízí velmi emotivní příběh o rodinné soudržnosti a velkém morálním dilematu. Matka v podání Cameron Diazové chce zachránit své dceři život stůj co stůj a nebojí se pustit do soudního procesu, zatímco její dcera Kate, ztvárněná nejlepší dětskou herečkou současnosti Abigail Breslinovou, umírá.
Rozhodně se jedná o jeden z nejsilnějších snímků loňského roku a bude-li nějaký macho tvrdit, že u něj nezjihnul, buďte si jisti, že lže.
3. Ať vejde ten pravý: brutalita vs. něžnost
Netradiční norský horor se odehrává na městském sídlišti a v srdcích dvou poněkud zvláštních dětí. Jedním je vrstevníky odmítaný Oskar, druhým jeho nová sousedka Eli, která vychází ven jen po setmění, necítí chlad a dostane se i do nejvyšších oken bez pomoci žebříku. Oba vyvrženci se sblíží a Oskarovi brzy dojde, že jeho kamarádka je upírka, která může za nedávné vraždy.
Právě proto, že jsou jeho hlavními představiteli děti, se snímek dostává do úplně jiné roviny než tradiční horory. Běžné upírské filmy jsou o krvi, věčném životě nebo nikdy nekončící lásce, nikdy ne o přátelství.
A tady budete spíše soucítit s dětmi, které zkrátka v životě neměly štěstí, než s jejich oběťmi. Zvlášť když z filmu přímo dýchá atmosféra vytvářená dlouhými záběry na mrazivé severské sídliště, v jehož útrobách si hrají dvě bledé děti.
4. Gran Torino: sólo pro nabroušeného dědka
Walt Kowalsky je mrzutý starý muž, válečný veterán. Právě mu zemřela žena a s ostatními příbuznými ho spojuje jen jejich zájem o jeho dům a krásného veterána Gran Torino. K tomu všemu zůstal sám v ulici plné imigrantů a pouličních gangů, které z duše nenávidí. Vše se změní, když se mu Gran Torino neúspěšně pokusí ukrást mladý soused Thao, jehož rodina ho pak donutí, aby si svůj skutek u Walta odpracoval. Walt se postupně seznamuje s menšinovou komunitou a zjišťuje, že s ní má více společného než s vlastní rodinou.
Příběh o zahořklém důchodci, který se na stará kolena změní, není nic nového pod sluncem. Důležité je ale provedení. Režisér i představitel hlavní postavy Clint Eastwood nezabíhá do psychologizujících podrobností, nerozebírá své hrdiny na atomy, abychom jim viděli do duše. Jde na to rychle a přímočaře stejně jako Walt. Poselství filmu není skryté v náznacích, přímo na nás křičí.
A nebyl by to Eastwood, kdyby i přes osm křížků na krku nenakopal pár zadků a nepronášel jednu hlášku za druhou.
5. Hanebný pancharti: druhá světová, jak ji neznáte
Proč si nepřibarvit dějiny, řekl si režisér Quentin Tarantino a natočil story o elitní jednotce amerických Židů, která je za druhé světové války postrachem německých nacistů. I v tomhle snímku je Tarantinova interpretace světa přímočará, radikální, cynická a především vtipná. Stačí jediný arogantní škleb Brada Pitta, který si libuje ve vyřezávání hákových křížů na čela nácků, a neudržíte bránici.
Tarantinovy oblíbené sáhodlouhé konverzace přitom snímek nepohřbívají, dělají z něj konverzační drama na nejvyšší úrovni. Nečekejte další Auto zabiják, v němž postavy půlhodiny něco řeší, aby to následně vyšumělo do prázdna. Zde má každé slovo svůj smysl a každá scéna svoji pointu.
6. Vzhůru do oblak: "animák" pro dospělé
Nestává se příliš často, aby byl hlavním hrdinou animovaného filmu důchodce. Tomu našemu je úctyhodných 78 let, přišel o ženu a teď mu chtějí vzít i dům. Rozhodne se proto splnit si svůj celoživotní sen a vydat se i s obydlím vzduchem na dobrodružnou výpravu do Jižní Ameriky. Až příliš pozdě zjistí, že s ním letí i nadšený osmiletý průzkumník divočiny Russell. Spolu se vydávají na cestu plnou dobrodružství a generačních rozdílů.
Výroční desátý film studia Pixar je určen hlavně těm, kdo mají kus života za sebou. Děti se sice budou bavit u scének s mluvícími psy a podivným plameňákem, snímek je však v základu hořkou komedií o nesplněných snech starého zatrpklého muže.
Vzhůru do oblak vás pohltí už v samotném začátku, několikrát vás rozesměje, rozpláče a nadchne tak, že zapomenete, že hlavní hrdinové jsou jen spojením pixelů.
7. Avatar: plochý příběh, grafické orgie
Zapomeňte na Zemi. Příběh Avatara se odehrává ve vzdálené budoucnosti na planetě Alpha Centauri B-4 a jeho hlavním hrdinou je voják Jake Sully, který má vyčistit prostor pro těžbu rudy od původních obyvatel. Jeho poslání však dopadne zcela jinak.
Není to nic nového pod sluncem. Příběh o vojákovi, který se má infiltrovat k nepřátelům, ale přidá se na jejich stranu, je tolikrát omletý! Odpověď na otázku, proč se režiséru Jamesu Cameronovi povedlo na tak prostém základě natočit tak působivý film, se skrývá v součtu všech proměnných: astronomický rozpočet, skvělí herci, dokonalé prostředí, ale hlavně dokonalé provedení.
Připravte se na 162 minut grafických orgií, které se vám nadlouho vryjí do paměti. Co na tom, že příběh je předvídatelný a postavy ploché? Co na tom, že je to skoro pohádka s namakanými šmouly, kteří chrání svoji vesničku před Gargamelem v podobě obřích robotů?
Cameron nás pozval do svého světa, pobavil a neporušené nás zase vrátil. Rozhodně nejlepší sci-fi roku 2009.
