Studie zkoumala postoje přes jedenácti set otců ve věku 25 až 54 let a téměř čtyř stovek potenciálních otců ve věku 20 až 39 let. Co odhalila, jací tátové se v českých domácnostech skrývají?
Otcové jsou velmi pestrá skupina, můžeme ale říci, že se nacházejí ve fázi přechodu od tradičního modelu otcovství k modernímu. Znamená to, že na jedné straně přejali jisté postoje moderního otcovství a genderové rovnosti, na druhé straně v nich ale stále ještě přežívají určité stereotypy z tradičního modelu.
Tradiční vs. moderníTradiční otec: stoupenec dělby práce "muž vydělává, žena se stará o domácnost" a výchovy pevnou rukou, nedovede si představit, že by šel na rodičovskou dovolenou, mezi otci v Česku je zastoupen 39 procenty Moderní otec: partnerka má podle něj téže právo na seberealizaci, dětem chce být především partnerem, nestaví na zákazech a rodičovská dovolená pro něj není tabu, tento typ zastupuje 61 procent tátů v Česku (zdroj: Podoby otcovství v ČR) |
Jak se to projevilo v jejich postojích konkrétně?
Souhlasí například s tím, že partnerka má stejné právo na seberealizaci jako muž, i s tím, že každodenní péči o děti by si měli rodiče spravedlivě dělit. Zároveň však jsou pro tradiční, a tedy neférovou dělbu práce, kdy se žena stará o děti a domácnost, zatímco otec vydělává. Tady je onen přechod, který obsahuje jak prvky onoho tradičního, tak nového modelu, vidět přímo ukázkově. A zřetelný rozpor se ukazuje i v názorech na výchovu dětí. Na jedné straně si muži myslí, že otec by měl být dětem kamarádem, jedním dechem ale dodávají, že by měl požívat pozice autority, která zakazuje a stanovuje pravidla.
Jakých běžných aktivit se otcové v Česku nejvíc účastní?
Dominantně se podílejí na finančním zabezpečení rodiny a v souvislosti s tím i na finančních rozhodnutích. Pokud se týče skutečných aktivit, otcové plánují a zajišťují sportovní a kulturní akce, dovolené, hrají si s dětmi.
Zdá se, že si z rodinné agendy vyzobávají ty příjemnější a méně náročné úkoly.
Ano, zapojují se do nich mnohem víc než do každodenních a nepopulárních činností, jako je například uspávání, večerní hygiena potomků nebo příprava jídla. U většiny běžných činností nepřesahuje míra otcovského zapojení 40 procent. Úplně ve spodní části žebříčku je potom péče o nemocné dítě, té se věnuje pouhých patnáct procent otců.
Nemůže být na vině například to, že tomu nejsou nakloněni zaměstnavatelé?
Ukázalo se, že ve vztahu otcové versus firmy funguje oboustranný alibismus. Otcové si stěžují na to, že se jim nedostává takových benefitů jako ženám, že jsou vlastně diskriminováni. Plná třetina ale neví o tom, že jít s dítětem k lékaři je zákonné právo, a tentýž počet vůbec netuší, že mohou být podle zákona s nemocným potomkem doma stejně jako matky.
Výzkum mimo jiné potvrdil, že otcové, kteří jsou u porodu, se poté více podílejí na každodenní péči o dítě, říká socioložka Hana Friedlaenderová z agentury Mediaresearch.
Zaměstnavatelé si dělají jaká alibi?
Ti zase svou odpovědnost shazují do jisté míry ze stolu s tím, že "otcové na nás netlačí, nezajímají se". Firmy jsou schopny řešit požadavky těch svých zaměstnanců, kteří jsou aktivními otci, individuálně, případu od případu, systémová řešení ale ignorují.
Záleží i na partnerkách
Přístup firem ale jistě ovlivňuje podmínky pro aktivní otcovství. Jaké jsou další faktory, které ho usnadňují?
Jen zdánlivě paradoxně velmi záleží na podmínkách, které se týkají jejich partnerek. V Česku je velmi nízká nabídka částečných úvazků pro ženy, kvůli tomu zůstávají ženy doma a domácí povinnosti na ně přeskočí jaksi automaticky. Dalším vnějším faktorem je dosažené vzdělání – a i tady záleží snad ještě víc na vzdělání partnerky než samotného otce.
Vzdělané ženy se nechtějí stát obětí podřízené pozice v domácnosti.
Přesně tak. Ukazuje se, že nejmodernější otcové jsou právě z homogenních vysokoškolských párů, v nichž se chce v práci realizovat i partnerka. Vytváří proto přirozený tlak na to, aby se domácnost od genderově nevyváženého fungování odklonila.
Zmínila jste, že se otcové tolik nezapojují do každodenní péče o potomka. Nemůže za to obava, že by na ni nestačili?
Takhle jejich argument nezní. Téměř všichni otcové mají dokonce s jednorázovou péčí o dítě zkušenost, třeba když žena odjela s kamarádkami na víkend nebo byla nemocná. Téměř každý otec zažil, že byl na dítě sám. A že to zvládl.
Jak se otcové v Česku zapojují do...... péče o domácnost ... péče o děti |
Mluvíme o aktivním otcovství, co si pod tímhle termínem představují samotní muži?
Hlavně to, že se věnují dětem. Nejčastějšími volnočasovými aktivitami otců s dětmi jsou však kromě povídání sledování televize nebo DVD. Tři čtvrtiny otců jsou přitom s časem, který dětem věnují, spokojeny. Paradoxem je, že někteří otcové potřebují až tak silný impuls, jakým je rozvod. Z některých se stanou aktivní otcové až po něm, najednou zjistí, že se musí dítěti věnovat, aby o ně nepřišli. Zazněly i názory, že jim najednou došlo, že předtím zajišťovali rodinu materiálně, ale nevěnovali se jí.
Jaká čísla ilustrují aktivitu tátů v Česku, jde-li o péči o dítě?
Otce můžeme rozdělit do tří skupin. Aktivní otcové jsou ti, kteří se podílejí na činnostech souvisejících s péčí o děti více než 30 procenty. V Česku představují 33 procent ze všech tátů. Průměrně aktivní otcové se podílejí 20 až 30 procenty a představují 34 procent ze všech otců, méně aktivní otcové pokrývají z péče o dítě méně než 20 procent, jejich zastoupení je u nás třiatřicetiprocentní.
Zjistil výzkum něco, co vás skutečně překvapilo?
Příjemné zjištění bylo, že když otec zůstane doma na rodičovské s dítětem místo partnerky, není to vnímáno jako stigma, nečelí žádnému opovržení za "změkčilost". Naopak, ostatní muži se na něj už dívají i jako na "borce, co to dokázal". Je třeba říci, že už existuje skupina mladých otců, která přistupuje férově k distribuci i oněch všedních povinností. Postupně se to lepší. Obecně je ale pořád považován za úspěšného ten muž, který dělá kariéru, zatímco žena je úspěšná, když dokáže skloubit práci se starostí o domácnost.
