Dobrý den,
rád bych se na vás obrátil s prosbou o radu v následující situaci. Po téměř deseti letech se s manželkou rozvádíme. Rozvod je z její iniciativy, našla si milence a táhne to s ním už skoro tři roky. Jak to tak bývá, já jsem byl klasicky poslední trouba, který se o jejich poměru dozvěděl. Na druhou stranu mě to ale nijak zvlášť nezdrtilo, protože jsme se v poslední době hodně odcizili a už jsem k ní skoro nic necítil. Kdyby žádost o rozvod nepodala ona, nejspíš bych ji brzo podal já.
Naše manželství ale není to, co mě trápí a kvůli čemu vám píšu. Máme osmiletou dceru, na které mi hodně záleží. Myslím, že spolu máme vynikající vztah. Předpokládám, že po rozvodu zůstane Lucka u své matky. Už proto, že já mám zaměstnání, kvůli němuž musím hodně cestovat, a nemohl bych jí proto poskytnout odpovídající zázemí. To ale neznamená, že bych o vztah a kontakty s ní nestál. Skutečně hodně mi na ní záleží.
A to je právě kámen úrazu. Manželka to moc dobře ví a já mám strach, že se mi bude chtít pomstít skrze Lucku. Znám ji a vím, jak dokáže intrikovat a že ji proti mně bude klidně očkovat. Mohl bych vám uvést desítky případů, kdy už se ji snažila proti mně poštvat, ale asi to nemá cenu rozepisovat.
Bojím se, že se s dcerou úplně odcizíme, že ji manželka dokáže zmanipulovat proti mně a že se se mnou třeba nebude chtít do budoucna vídat. Zajímalo by mě, jestli máte nějakou radu, jak tomu předejít a vztah s dcerou si pojistit.
Díky,
Dominik
Dominiku,
děkujeme vám za váš dotaz. Zcela chápu, že vás nastalá situace trápí a máte obavy z budoucího vývoje. Rozvod znamená velkou zátěž nejen pro jeho dospělé účastníky, ale především pro děti. V první řadě byste se měli oba dva s manželkou snažit, abyste jeho dopad na psychiku vaší dcery minimalizovali. Je potřeba, abyste si oba otevřeně promluvili a pokusili se přitom oprostit od svých negativních emocí. Ať už se mezi vámi dvěma odehrálo cokoli, měli byste si ujasnit pravidla, jimiž se budete do budoucna řídit a která budete dodržovat.
Rozvod není pouze vaším problémem a záležitostí, ale týká se především vaší dcery. Nemůžete se tedy rozhodovat pouze sami za sebe, ale musíte brát neustále ohled na vaše dítě. Pokuste se proto domluvit bez emocí a explicitně si slíbit, že nebudete do svých hádek zatahovat dceru nebo se přes ni dokonce mstít. Každý z vás bude zcela jistě muset z některých svých požadavků ustoupit, abyste byli schopni najít kompromis. Snažte se najít řešení v klidu a pokud možno smíru.
PoradnaSvé otázky a problémy nám pište na e-mail redakce@xman.cz, zodpoví je psycholožka Bára. |
Nemusíte manželce tvrdit, že jste jí odpustil a že s jejím novým partnerem budete nejlepší kamarádi. Můžete však svůj postoj vyjádřit tak, že je vám líto, že vaše manželství končí, ale že byste byl velmi nerad, aby tím trpěla dcera ještě víc než doposud. Ujistěte manželku, že nebudete dceru navádět proti ní ani proti jejímu novému partnerovi, a požádejte ji, abyste si navzájem nedělali naschvály.
Možnost, že ani rozumná domluva a stanovení pravidel nepomohou a že se vaše bývalá bude snažit váš vztah s dcerou ovlivnit a narušit, bohužel existuje. Obávám se, že v takovém případě nemáte příliš možností, jak situaci zvrátit a zabránit manželce, aby vás před dcerou očerňovala.
Na druhou stranu není vaše dcera už úplně malé dítě a dřív nebo později si dokáže svůj názor vytvořit sama. Je důležité, abyste jí dával najevo, že vám na ní záleží, že je pro vás důležitá a že o kontakt s ní velmi stojíte. Neměl byste si ji však "kupovat" dárky nebo ústupky ve výchově (tím, že ji necháte dělat, co se jí zlíbí). Raději vsaďte na vzájemnou důvěru a respekt. Je důležité, aby vaše dcera cítila, že se na vás může spolehnout, přijít za vámi s jakýmkoli problémem a že vám může důvěřovat. Pokud bude mít váš vztah stabilní základy, přežije i krátkodobá zemětřesení.
Psycholožka Bára
