1. Homosexuálové zneužívají děti
Jeden z nejzákeřnějších a nejprimitivnějších mýtů, které o homosexuálech kolují, tvrdí, že většina homosexuálů je zároveň i pedofilní a zneužívá děti. Tenhle výplod odpůrců homosexuálů se samozřejmě v žádném případě nezakládá na pravdě.
Podle vyjádření American Psychological Association se homosexuálně orientovaní muži nedopouštějí zneužívání dětí o nic víc než heterosexuálové. Žádná ze studií nepotvrdila, že by homosexualita byla spojena s větším výskytem pedofilie. Lidi s pedofilní orientací často přitahují děti obou pohlaví, nezávisle na své homo- nebo heterosexualitě. Podle údajů The Child Molestation Research and Prevention Institute navíc devadesát procent sexuálních agresorů pochází z okruhu rodiny či přátel dítěte. Představa zvrhlého homosexuála, který se potlouká kolem školy a láká děti na bonbony, je neprosto zcestná.
2. Vychovávání dětí homosexuálními páry je dobré/špatné
I když má na tuto citlivou otázku většina lidí v záloze jednoznačnou odpověď, ve skutečnosti si ani odborníci nejsou jisti tím, zda převažují pozitiva, nebo negativa. Podle výzkumu, který provedla American Academy of Pediatrics v roce 2009, jsou děti, které vyrůstají s homosexuálním nebo lesbickým párem, stejně emočně, kognitivně a sociálně adaptované jako děti vychovávané heterosexuálními páry.
Jak se vám žije v Česku, zeptali jsme se účastníků letošní Prague Pride
S tím souhlasí i závěry výzkumu z roku 2010, publikované v magazínu Journal of Marriage and Family. Její autoři zdůrazňují, že páry stejného pohlaví disponují stejnými rodičovskými kvalitami jako heterosexuální.
Oproti tomu například studie provedená na začátku tohoto roku na univerzitě v Texasu, jejíž výsledky byly publikovány v magazínu Social Science Research, tvrdí, že děti vychovávané párem stejného pohlaví trpí v dospělosti častěji depresí a jsou méně vyrovnané. Konkrétně tato studie se však dočkala velké kritiky ze strany dětských psychologů, kteří argumentovali, že je postavená na datech starých deset až dvacet let a že současné děti vychovávané homosexuálními páry mají již zcela odlišné zkušenosti a dispozice.
3. Nikdo se nerodí jako homosexuál
Jste přesvědčeni, že je homosexualita dobrovolnou volbou? Potom byste měli vědět, že stojíte proti všem vědeckým poznatkům.
Homosexualita je totiž geneticky podmíněná a vůlí neovlivnitelná. Švédští vědci provedli v roce 2008 výzkum (jeho výsledky byly prezentovány v The Archives of Sexual Behavior), při němž zkoumali sexuální orientaci jednovaječných a dvouvaječných dvojčat. Dospěli k závěru, že homosexuální orientace je výsledkem genetických a environmentálních faktorů. Prakticky všechna jednovaječná dvojčata měla totiž stejnou sexuální orientaci.
Ostatní provedené výzkumy se liší v míře, kterou u homosexuality přisuzují genetice, některé z teorií předpokládají, že je homosexuální orientace podmíněna už vlivem hormonů v prenatálním stadiu člověka. Každopádně je zřejmé, že homosexuální orientaci si nemůže člověk zvolit ani ji ovlivnit svou vůlí.
4. Homosexualita je proti přírodě
Odpůrci homosexuálů často argumentují tím, že u žádných jiných živočichů se homosexualita nevyskytuje, proto je prý orientace na stejné pohlaví proti přírodě. Jenže ve skutečnosti je homosexuální chování mezi zvířaty mnohem běžnější, než si většina lidí myslí.
Například v roce 2006 zaznamenali vědci z univerzity v Oslu homosexuální chování u 1 500 živočišných druhů. Pravděpodobně nejznámějšími zástupci živočišné říše, u nichž se objevuje, jsou šimpanzi, kteří k němu sahají například při řešení konfliktů. Sexuální příchylnost ke stejnému pohlaví najdete mimo jiné i u lvích samců, delfínů nebo kosatek. Homosexualita se však nevyskytuje pouze u savců, jde napříč různými živočišnými druhy.
