Milá redakce, paní psycholožko,
měl jsem desetiletý vztah s manželkou a milenkou. Obě o sobě věděly, nenáviděly se navzájem. Po patnácti letech s manželkou jsem šel bydlet k milence, slíbil jsem jí, že si ji vezmu, že s manželkou budu ve vztahu jen kvůli dětem. Nestalo se tak. Milence to vadilo, dělala mi chvílemi scény a říkala, že se jí nelíbí, jak udržuji vztah s manželkou, který není jen kvůli dětem.
I když se po čase uklidnila, přestával jsem ji milovat. Už to nebyla ta, do níž jsem se kdysi zamiloval. Naopak moje žena vzkvétala, chovala se ke mně mile, stala se mojí oporou, pomalu jsem se zamilovával do ní. Milence jsem řekl upřímně, že už ji prostě nemiluji. Žili jsme pět let částečně v poklidu, chvílemi byly bouře. Vydržela to dalších pět let a jen čekala a doufala. Nikdy jsem se ale nerozvedl. Milenka to neunesla a jednoho dne odešla.
I když ji vlastně nemiluji, mám ji rád, stýská se mi po ní. Jsem zpět doma s manželkou a dvěma už skoro dospělými chlapci. Život s milenkou mi chybí. Manželku miluji, ale na milenku myslím už víc než rok a chybí mi. Měl bych se rozvést, vrátit se zpět k milence a dodržet slib, co jsem kdysi dávno dal?
David
Davide,
děkujeme vám za dotaz, ačkoli si zcela upřímně nejsem zcela jistá, zda byl míněn vážně. Pokud váš dopis skutečně popisuje realitu, neměl byste v první řadě přemýšlet o tom, zda se vrátit zpět k milence, ale o svém vlastním chování. To, co popisujete, je totiž typickým chováním nezralé a egoistické osobnosti.
PoradnaSvé otázky a problémy nám pište na e-mail redakce@xman.cz, zodpoví je psycholožka Bára. |
Tvrdíte, že jste deset let udržoval mimomanželský poměr, o němž věděla i vaše manželka. Přesto se s vámi nerozvedla, zřejmě především kvůli vašim dětem. Slíbil jste manželství své milence, ale nedodržel jste svůj slib, a navíc jste jí, jakmile začal být váš vztah spojen i s konfliktními situacemi, sdělil, že vaše city vyhasly. I přesto na vás dalších pět let čekala a pravděpodobně skutečně stále doufala ve splnění vašeho předchozího slibu.
Když poté odešla, chybí vám, ačkoli tvrdíte, že ji nemilujete a cítíte lásku ke své manželce. Jestliže skutečně uvažujete o tom, zda se k milence znovu nevrátit, velmi pravděpodobně nejde z vaší strany o projev citů, ale o to, že jste si zvykl "vlastnit" obě ženy a chybí vám vzrušení, kterou s sebou vámi popisovaná situace nesla. Znovu však musím zdůraznit, že se nejedná o projev zralé osobnosti.
Zamyslete se nad tím, kolik bolesti a negativních pocitů způsobilo vaše dosavadní chování, a nad tím, jak byste to mohl napravit. Jestliže měla vaše manželka skutečně tolik trpělivosti, shovívavosti a síly, aby s vámi vydržela i přes vaše několikaleté selhání, měl byste si její oddanosti cenit a vážit, a nikoli přemýšlet nad tím, zda vám vzrušení z mileneckého poměru stojí za to, abyste jí znovu ublížil. Tím spíše, že, jak tvrdíte, ji milujete. Přestaňte proto myslet jen sám na sebe a na svůj vlastní prospěch a dělejte to, co bude dobré pro vaše blízké.
Psycholožka Bára
