Poradna: Mám dceři říct, že nejsem její biologický otec?

Žiji deset let ve šťastném a spokojeném vztahu, ale svou manželku jsem poznal jako svobodnou matku a nejsem biologickým otcem naší nejstarší dcery. Nevím, zda a jak jí to mám říci, píše čtenář Jan.

Že je jeho biologický otec někdo jiný než táta, který ho vychovává, je třeba dítěti oznámit citlivě a s respektem vůči jeho citům. | foto: Profimedia.cz

Dobrý den,

mám velké osobní dilema a nevím, jakým způsobem ho řešit. Jsem již 10 let ve šťastném vztahu se svou manželkou, se kterou jsem se seznámil jako se svobodnou matkou.

Máme spolu tři krásné zdravé děti, nejsem ale biologickým otcem naší nejstarší dcery, které bude příští rok dvanáct let. Nyní máme u soudu podanou žádost o osvojení, abych byl jejím otcem plně, i po formální stránce. Ještě bych podotkl, že když jsme se se ženou seznámili, bylo dceři něco přes jeden rok. Její biologický otec s ní není v kontaktu a nejeví zájem, souhlasil i s osvojením dcery. Malou navštěvuje asi dvakrát za rok jen její babička, která vystupuje jako " teta z ...". Je to milá paní v důchodovém věku, s manželkou vždy vycházela dobře a já s tímto stykem nemám problém. S čím mám problém je to, zda dceři sdělit, kdo je její pravý otec.

Mam to udělat, či ne? Nevím si vůbec rady, vnitřně cítím, že by to mělo být asi správné, ale mám obavy, jak to dcera přijme. Nemáte pro tuto situaci nějaké vodítko?

Díky a s pozdravem

Váš čtenář

Jan

Jane,

děkujeme vám za dotaz. Naprosto chápu vaše dilema a obtížnou situaci, kterou řešíte. Obávám se, že na vaši otázku neexistuje jednoznačně správná odpověď, zvolené řešení by mělo v první řadě odrážet váš vztah s dcerou a aktuální rodinnou situaci. Píšete, že se nacházíte ve šťastném a spokojeném manželství, které trvá již dlouhou dobu, a celkově váš dopis vyznívá pozitivním dojmem.

Je vidět, že přemýšlíte o tom, co je pro vaši dceru nejlepší, a že vám záleží na jejích citech. Troufám si proto vyvodit, že vaše vnitrorodinné vztahy jsou zřejmě skutečně dobré a bezproblémové. Pokud je tomu skutečně tak a máte s dcerou kvalitní vztah, nevidím problém v tom, abyste jí sdělil, že nejste jejím biologickým otcem.

Je to samozřejmě situace, v níž hraje roli celá řada individuálních faktorů, ale obecně lze říci, že vaše dcera je ve věku, kdy by měla pochopit složitost vztahů mezi lidmi. Píšete, že se o ni staráte od jednoho roku věku, její biologický otec zájem nejeví a tím, že jí umožňujete styk s babičkou, dokazujete, že se k celé "záležitosti" stavíte s respektem a zodpovědně.

Poradna

Své otázky a problémy nám pište na e-mail [e-mail], zodpoví je psycholožka Bára.

Vaše dcera má určitě právo na to, aby se dozvěděla, kdo je její biologický otec, a sama se rozhodla, zda jej chce případně kontaktovat. Otázkou zůstává, kdy a kdo by jí měl tuto skutečnost sdělit. Pokud oznámení odložíte například na dobu její dospělosti, riskujete, že se o ní dozví dříve od někoho jiného nebo jiným způsobem, což by určitě nebyla ideální situace a pravděpodobně by to značně otřáslo její důvěrou ve vás. O svém biologickém otci by se měla v první řadě dozvědět od své matky, přičemž byste se se svou manželkou měli domluvit mezi sebou, zda to dceři chce říci nejprve sama a poté se o tom pobavíte všichni tři dohromady, nebo zda budete oznámení od začátku přítomen.

Reakci vaší dcery na oznámení této skutečnosti samozřejmě nelze předem předvídat a je bohužel možná i varianta, že bude reagovat negativně a odmítavě. Její postoj ovlivníte jen velmi těžko. Je osobností, která má právo na svůj názor i postoj, rozhodně by však měla vědět, že vám na ní záleží, máte ji rád a neděláte rozdíl mezi ní a biologickými potomky.

Vysvětlete jí, že pro vás není podstatné, čí geny nosí, ale její osobnost, které si vážíte a máte ji rád. Rozhodně by měly zaznít i důvody, proč jste se jí rozhodli sdělit pravdu o jejím biologickém otci právě teď. Zdůrazněte skutečnost, že pro vás je skutečnou dcerou a cítíte se jako její otec, ale že už je velká a chtěli jste, aby znala skutečný stav věcí, aby k vám mohla mít důvěru a neměla pocit, že jí něco tajíte. Zaznít by mělo i to, že pro vás se tímto oznámením nic nemění a vaše city k ní jsou stejné jako všechna předchozí léta.

Vaše dcera by určitě měla dostat prostor zeptat se na cokoli, co ji bude zajímat, dejte jí také možnost, aby své otázky kladla pouze v přítomnosti své matky, pokud o to bude stát. Zeptejte se jí také, zda by chtěla, aby se o této skutečnosti dozvěděli časem její sourozenci, nebo zda preferuje, aby pravda o jejím biologickém otci zůstala jen v rámci vás tří. Z vašeho rozhovoru by zkrátka měla mít pocit, že vám záleží na jejím názoru, berete ji jako rovnoprávného člena domácnosti, jste otevření jejím dotazům a přáním a současně má jistotu ve vaší lásce a citech.

Psycholožka Bára