Světlé, černé, nebo řezané, paní prezidentko?
Jedině světlé a pořádně hořké. Čím vyšší stupeň hořkosti pivo má, tím více mi chutná. Takový nápoj má pořádný říz.
Ženy však prý mají rády černá a sladká piva.
To je mýtus. Jednou někdo řekl, že tmavá piva jsou vhodná na růst poprsí. Rychle se to ujalo a od té doby se ona pověra traduje. Ale nemyslím si, že jsem sama, která dává přednost hořkému pivu. Je to jenom jedno z klišé, které obklopuje ženskou pivní kulturu.
Chceme pivu zlepšit kredit
Před více než deseti lety jste spoluzakládala První dámský pivní klub. Co vás ke klubové činnosti vedlo?
Došla mi zkrátka trpělivost. Vadilo mi, že ženská nemůže jít do hospody jen tak na pivo, aniž by nevzbudila podezření, že jde lovit muže. Obrázek ženy a piva působil navíc na plno lidí dost bulvárně a ženu situoval do oblasti lehkých mravů. Muži nechtěli ženy pustit do toho, podle nich, ryze pánského světa. Tenkrát jsme si s dnes již bohužel zesnulou novinářkou Janou Herodkovou řekly, že je potřeba českou společnost trochu oživit.
A povedlo se to?
Tak trochu. Neskutečné předsudky tady panují pořád. Někteří muži už konečně pochopili, že v hospodě nejsme kvůli nim, ale kvůli sobě. Stejně se ale vždycky najde někdo, kdo se k nám od vedlejšího stolu doklopýtá, ve značně podnapilém stavu, a snaží se nám říct, co si o nás myslí. A nejčastější výrok je, že jsme stejně jenom ženské a ty pivu nerozumí.
Takže muži si pořád nezvykli.
Za posledních deset let chodí do hospod ženy častěji. Mužům proto nezbývá nic jiného, než tento fakt přijmout. Vše ale záleží na osazenstvu hospody. Kolikrát mě překvapilo, že se na mě dívali skrz prsty i vzdělanější muži. Právě činností dámského pivního klubu se snažím české muže naučit, že žena a pivo je spojení zcela normální. A že žena je v pivní diskuzi s muži srovnatelným partnerem.
Jaké byly začátky klubu?
Dost těžké. Pít pivo s noblesou se tenkrát nenosilo. A i dneska to je problém, který nespočívá pouze v ženách, ale ve společnosti jako takové. Pivo není některými lidmi bráno jako pití na úrovni. Speciálně někteří manažeři ve společnosti pivem pohrdají, berou ho za sprosté pití, natož když si ho dám já jako obchodní partner.
Před nějakou dobou jste se odtrhla a založila vlastní Pivní klub Jany Herodkové, proč?
V klubu panovaly rozpory v tom, jak má být veden. Já jsem spolu s dalšími dámami požadovala jistou grácii, kulturu, dobré mravy, slušnost. Chování hodné dam. Přesně v tom duchu, jak to kdysi chtěla Jana Herodková. Rozhodly jsme se v tomto duchu pokračovat, a proto jsme založily jiný klub, kde by se tyto hodnoty ctily.
Jak klub funguje?
Scházíme se ve vybraných podnicích, degustujeme, diskutujeme o pivu, chodíme na přednášky. Sbíráme veškeré informace spojené s pivem, debatujeme s hospodskými, ale i se sládky. Pravidelně si nás zvou pivovary, abychom zhodnotily jejich výrobky. Ženy jsou přece jenom také silná kupní síla.
Můžete uvést nejběžnější mužskou reakci, když zjistí, že jste prezidentkou takového klubu?
Ach jo, zase feministka. Hned odpovídám, že ne, že si ráda nechám sundat kabát nebo pustit do dveří. Říkám, že prostě ráda piju pivo a ať si klidně dají se mnou, pokud se dokážou s ženou bavit o pivu s jistou noblesou. Plno z nich to vzdá, protože si myslí, že se jenom vytahuju. Chlapská ješitnost tady funguje opravdu hodně.
Chodíte sama na pivo?
Samozřejmě. Nemám s tím problém. Není to ale tak, že bych neměla večer co dělat. Když na někoho čekám, zajdu si do hospody a dám si pivo.
Co dělá dámu dámou?
Dřív jsem si myslela, že je to věk. Do původního klubu měly ženy vstup povolený až od třiceti let. Zmýlila jsem však. Někdo není dámou ani v šedesáti a opačně, mohou jí být i velice mladé ženy. Dělá ji z nich slušné chování, jistá úroveň a samozřejmě inteligence. Také ta sociální.
Když jsou pivní dámy, existují i gentlemani?
Naštěstí ano. Když se už muž pivu věnuje, je to gentleman a má úroveň. Pozor, je ale potřeba rozlišovat od hospodských násosek, kteří do sebe klopí jedno pivo za druhým. Pivní gentleman zlatavému moku rozumí a oceňuje jeho chuť, způsob vaření, stejně jako my dámy. Stejně vnímám i muže, kteří si pivo vaří doma. Značí to jejich vřelý vztah k tomuto nápoji. A ještě jedna věc, takový gentleman v hospodě nevypráví oplzlé, sprosté vtipy.
Pije správný muž pivo?
Rozhodně by mě zarazil muž, který by mi řekl, že nepije pivo, protože mu nechutná. V tom okamžiku bych se zajímala, proč mu nechutná, když je tak velký výběr na trhu. Správný chlap by si prostě měl dát pivo. Pokud ho umí pít, je to sexy. Do určité míry, samozřejmě.
Rekord? Sedm piv
Když před vás postavím několik piv bez etikety, poznáte jenom podle chuti a vůně, co pijete?
Bude to znít samolibě, ale většinou ano. Intenzivně jsem se tomu učila několik let. Debatovala jsem se sládky a s lidmi, kteří pivu rozumí. Rozumět pivu neznamená otevřít si každý večer doma lahváče, ale zcela se věnovat pivní kultuře se vzdělanými lidmi. Tuto schopnost musíte neustále trénovat, zdokonalovat, jinak zapomenete.
Můžete popsat, jak pivo ochutnáváte?
Nejprve mě osloví, zda je hutné, nebo prázdné. Do toho piva se musím zakousnout. Poté přemýšlím nad hořkostí, podle ní se pivo identifikuje opravdu výborně. Tyto dvě věci jsou velmi důležité. Osobně mám ráda také kvasnicová piva a v takových pak hledám, zda jsou kvasnice rozvinuté. No a nesmím zapomenout ani na vůni a barvu, to ale řeším až při dalším napití.
Kolik vypijete piv za večer?
Dneska si dávám tak tři třetinky. Nepiju na kvantitu, hodnotím kvalitu. Z prvního piva mám největší radost, pak už jen tak popíjím.
Jaký je váš největší pivní výkon?
Sedm velkých piv. Už ani nevím, co jsem to pila, ale ohromně mi to chutnalo. To už je ale vysoké číslo, to už nemluvíme o degustaci.
Mají někdy muži chuť s vámi v pití soupeřit?
Chuť mít mohou, ale tenhle zápas bych prohrála. Medicínsky je dokázané, že toho ženy vydrží méně, není tedy co pokoušet.
Kdyby vás chtěl muž pozvat na panáka, uspěl by?
Když jdu na pivo, tak jdu na pivo a ne na panáka.
Co děláte s podmíráky?
Okamžitě je vracím se slovy, že je to směšné a ubohé. Naposledy se mi to stalo v jedné lepší restauraci. Už tam znovu nepůjdu.
Pivní dámaHana Černá-Šípková je dámou na úrovni, která pozná druhy piva podle chuti a vůně. Trénovala roky. Pije zásadně z čistých sklenic a to, co konzumuje, detailně zkoumá. Vždy je upravená a ochotná diskutovat o kvalitě piva i o tom, čemu říká pivní kultura. Je jednou ze zakládajících členek Prvního dámského pivního klubu, loni se však rozhodla založit s některými členkami nový klub, který se odkazuje k zesnulé novinářce Janě Herodkové. Členkami klubu jsou manažerky, právničky, lékařky. Vlastní vzdělávací agenturu, žije v Praze, je vdaná a má dva syny. A jako pravá dáma neprozrazuje svůj věk. |
Do jaké hospody byste nešla?
Poslední dobou mi vadí zakouřené pivnice. Dále pak místa s upatlanými stoly, mastnými sklenkami, nevzdělaným personálem, který ani neví, co točí. Paradoxně v nich občas točívají dobré pivo, dala bych si ho ale raději v létě venku na zahrádce.
Kam chodíte na pivo?
Dneska si už hodně vybírám. Mám ráda malé pivovary, na cestách je cíleně vyhledávám. Pak mám pár svých oblíbených hospůdek. Na první pohled nevypadaly ukázkově, ale byly čisté se sympatickým hospodským, který uměl pivo dobře natočit.
Pivu konzervatismus nesluší
Jak vám chutnají pivní speciály?
Rozhodně jsem se snažila všechny vyzkoušet a hlavně, to je důležité, je neodsuzovat. My Češi jsme v tom opravdu dobří. Co nám nechutná, to hned považujeme za špatné. Mě třeba také zaujala ochucená piva, nejvíce asi kávové. Ne že bych si ho musela dávat každý večer, ale kombinace chutí byla skutečně neobvyklá a zajímavá. Podobně jsem hodnotila kouřová piva, zázvorová, konopná, mátová, grepová. Každému doporučuji, aby je vyzkoušel, aniž by je předem odsuzoval. A nezapomínejme na nealkoholická piva, i tak mají svůj půvab.
Jsou čeští muži v pití piva konzervativní?
Rozhodně. Budou říkat, jak je naše pivo nejlepší na světě. To je ale hrozně omezený pohled. Kdo tohle říká, neprocestoval svět. Za hranicemi vaří taky dobře. Třeba takové anglické pivo je výborné, no a co, že nemá pěnu? Dobrá, my si na ni potrpíme, to ale neznamená, že pivo bez pěny není dobré. Pěna je taková estetická třešnička na půllitru.
Co nejvíce škodí české pivní kultuře?
Právě ty zaplivané a špinavé hospody, kde je obsluha nahoře nebo dokonce i dole bez. Se zapáchajícími toaletami, interiérem vybaveným umělými kytkami. To vše ničí pivní kulturu jako takovou, naprosto to mate lidi a spojuje pití piva s vulgárností. Stále mě fascinuje, kolik takových příšerných míst se tady pořád vyskytuje. Místa plná lidí, kterým je jedno, co pijí. Hlavně že pijí.
Jste pyšná na české pivo?
Rozhodně jsem. Naše tradiční pivo je výborné, má za sebou kus historie, tak proč si za ním nestát.
