Třídenní akce Urban Combat, kterou pořádali instruktoři české pobočky International Krav Maga Federation (IKMF), má podobu městského kempu a na letošní druhý ročník dorazila více než stovka účastníků.
Potit se při pilování technik tohoto izraelského bojového systému každý týden v tělocvičnách je sice podle instruktorů správná volba přípravy na kritické situace, ale čas od času je nutné své znalosti a schopnosti prověřit v městských reáliích. Tedy tam, kde se sebeobrana musí v tom horším případě realizovat: v budovách s typickými úzkými a uzavřenými prostorami, v ulicích, hudebních klubech, barech, ale také v jedoucí tramvaji nebo v plaveckém bazénu.
"Urban Combat není určený jen studentům krav maga. Může se sem přihlásit i začátečník. Kouzlo krav magy totiž spočívá mimo jiné též v tom, že se techniky dostanou snadno pod kůži, protože vycházejí z instinktivních reakcí při napadení. A takový kemp může být také pěkný začátek studia," říká Michal Otipka, šéf české pobočky International Krav Maga Federation.
Prsty do očí, zalomit útočníkovi hlavu
Úvodní páteční lekce ve sportovní hale Slavia patřila rozhýbání a základním cvikům. V podvečer se všichni přemístili do vedlejšího bazénu. Pohyb ve vodě není lehký a při bitce hrozí vážné nebezpečí utopení. Při konfliktu se snadno ztrácí orientace v prostoru, člověk může být hodně blízko utopení. Lekci zaměřenou na účinný protiútok vedl zkušený brněnský instruktor Roman Musil a studentům vysvětloval, že hlavní roli hrají ruce: píchance do očí, škrábance do tváře, zalomení hlavy. "Dobře to funguje i pod vodou, tam není potřeba rychlost, ale tlak do správného místa. Kolena fungují dobře na krátkou vzdálenost, kopy na větší distanc lze využít spíš k odstrčení," radil Musil.
Akce končila v devět večer a druhý den už v deset dopoledne všichni pobíhali v podzemí klubu Matrix na Žižkově, za zvuku hlasité metalové hudby a při špatné viditelnosti. Skvělý trénink zvládnutí stresu. Tématem byla bitka v baru a konflikty na diskotékách, kde napadení přicházejí často znenadání a z krátké vzdálenosti. Třeba u stolu si člověk hodně pomůže věcmi, které má kolem sebe, jako jsou sklenice s pitím nebo PET lahev.
Nemusí jít hned o likvidaci útočníka, ale nejdřív ho lze šplíchancem zmást a odradit. "Pokud můžu, chci do toho vstoupit co nejdřív a nejrychleji. Nechtěl jsem ho praštit, spíš spoléhám na tu tekutinu. Nemusí udělat škodu, ten člověk má jen v reflexu ucuknutí," vysvětloval instruktor.
Velký problém nastává, když agresivní magor přimáčkne člověka ke zdi a začne jej škrtit. Tady to chce trénink v práci s boky, Musil radí natáhnout jednu ruku vzhůru nad sebe s ramenem u hlavy, vytáhnout se na špičky a razantně se vytočit od sloupu, čímž se naruší škrcení. Zdviženou ruku je pak nutné srazit loktem dolů a rozdrtit tak zbytek sevření. Následují rány do útočníka, kterého je podle Musila dobré chytit a narazit s ním do zábrany, u které člověka držel. "Je dobré použít sloup tak, jak byl původně zamýšlen," vtipkoval se studenty.
Musil také předváděl dva nejčastější útoky při stání na baru, tedy ránu loktem nebo obloukový úder známý jako česká facka. V prvním případě je nutné blokovat loket rukou a pak rychle zasadit úder pěstí do krku, nebo otevřenou dlaní do hlavy. Následuje využití barové desky, o kterou lze útočníkovu hlavu omlátit. Podobně se blokuje i facka, tutéž ruku, která ji zadrží, přitom svezu do obličeje agresora. Protiúder by mohla obstarat i druhá ruka, ale Musil radí ponechat ji radši v pohotovosti, kdyby útočník pokračoval v útoku svou druhou rukou.
"Na začátku se musím naučit techniku, rozumně a kontrolovaně, ale při tréninku musím postupně zvyšovat úroveň agrese a hlavně kontaktu, protože bez toho nebudete na to, co se děje venku, připraveni," opakoval Musil. Podobně zmiňoval pravidlo, které je vlastně jistou alfou a omegou krav magy: když můžu, uteču, nebo zkrátka konfliktu předejdu.
Litry potu na Džbánu
Frekventanti měli skvělou příležitost potkat se s řadou instruktorů. Starali se o ně zejména Michal Otipka a jeho kladenský kolega Tomáš Martinovský, kteří nedávno v Izraeli složili zkoušky a jako první získali v české IKMF technický stupeň Expert, a tím se dostali na samý vrchol. Na Urban Combat je doprovázela početná skupina instruktorů, jichž v Česku přibývá každým rokem.
Další litry potu přišly na řadu hned odpoledne na paintballovém hřišti u vodní nádrže Džbán. Piloval se boj na krátkou vzdálenost s velkou rychlostí, kterému se říká CQB (Close Quarter Battle) a je typický pro policii a speciální jednotky. Vyvrcholením téhle části byla vysilující opičí dráha, na které museli studenti útočit, bušit do lap, ale také řešit útoky.
Sobotní makačku uzavřel noční trénink rovněž u Džbánu. Instruktoři se zaměřili na řešení více útočníků nejednou. K takovým napadením přitom dochází právě ve špatně osvětlených místech, nebo za tmy, například večer v podchodech a podobně.
Tři tramvaje rváčů
Závěrečný den se studenti dopoledne vrátili ke Slavii. Při cvičení na tamějším parkovišti už na nich byla znát únava, ale úspěšně ji rozbíjeli odhodláním a nasazením. Instruktoři jim vysvětlovali pořád dokola: v boji je nutné vytrvat. Techniky nemusí být dokonalý, důležité je nepřestat. Martinovský vysvětloval, jak naložit s nebezpečným pomatencem s pistolí. "Když to bude profík, bude si nás držet s odstupem pod zbraní a diktovat: lehnout na zem a podobně. Když k nám někdo přijde na těsnou vzdálenost, tak nás chce buď někam odvést, nebo je to blbec, který kouká moc na filmy a nejradši by nám tu pistoli strčil do pusy," nastínil instruktor.
Vypadá to na první pohled bezvýchodně, ale podle Martinovského máme právě s pistolí natěsno velkou šanci. Nejdřív chytíte hlaveň, ruku pořádně propnete a pistoli odkloníte do strany, současně vykročíte do opačné strany a zasadíte volnou rukou tvrdý úder do obličeje protivníka. Pak je potřeba vytrhnutím pistole oběma rukama útočníka odzbrojit.
Následoval přesun do Střešovic a to nejlepší nakonec: tramvají křížem krážem Prahou a trénink sebeobrany proti útokům, kterých stále přibývá. Typickou ukázkou je noční tramvaj a lidé pod vlivem alkoholu nebo jiných drog. V dopravním prostředku stoupá stres hlavně kvůli malému prostoru pro manévrování a není snadné uniknout. Na druhou stranu je tam spousta věcí, jichž lze využít při zpracovávání útočníka: madla na držení, okenní skla a podobně.
Jedné z tramvají velí Michal Otipka a učí, jak se dostat ze škrcení. Základní věc je narušit sevření, protože u tohoto útoku velmi rychle hrozí ztráta vědomí. "Biju ho, loket je skvělá věc, koleno taky, zašlápnu ho do sedačky a hotovo. Rozuměli všichni? Tak jedem, pojďte, makáme!" povzbuzuje Otipka. Studenti zaplnili tři tramvaje a pořádně je při jízdě na Smíchov a Žižkov centrem Prahy rozhoupali. Lidé na zastávkách se nestačili divit, takovou melu ve "vyhlídkové" tramvaji určitě ještě neviděli.
Poté již bylo na účastnících znát radost, že víkend končí. Byly to náročné a upocené tři dny plné dřiny. Výsledkem jsou však cenné zkušenosti, které jim nebo člověku, jemuž přispěchají na pomoc, jednou mohou zachránit život.
