Za "normální" situace při nádechu vdechnete vzduch nosem nebo/a ústy, ten pak proudí hltanem a hrtanem dolů do plic bez jakékoli překážky. Při výdechu je postup opačný. To se samozřejmě děje i ve spánku a jediný rozdíl je v tom, že se dýchání zpomalí a prohloubí. Nicméně jestli patříte k těm statisícům nešťastných, kteří trpí spánkovou apnoí, tento průběh pro vás neplatí.
Problém při této poruše tkví v hltanu. Má významnou funkci při dýchání i polykání a zjednodušeně se dá popsat jako pružná trubice, kterou některé svalové skupiny rozšiřují a jiné naopak zužují. U zdravých lidí hltanem proudí vzduch bez omezení, ale u nejčastějšího typu spánkové apnoe, kterou je obstrukční apnoe, jsou síly udržující hltan rozšířený slabší než ty, které jej uzavírají.
Lze to přirovnat k situaci, kdy byste se snažili napít se ze sklenice s pomocí srolovaného kousku papíru místo brčka. Sotva byste se pokusili nasát, měkký papír by se promáčkl dovnitř a průtok tekutiny by nebyl možný. Přesně to se děje při spánkové apnoe. Jenže místo tekutiny je to vzduch, co kvůli uzavřenému hltanu nemůže několik sekund proudit do plic. V bdělém stavu k této situaci nedochází, protože mozek udržuje jazyk a svaly obklopující dýchací cesty v pohotovosti a nedovolí jim, aby hltan uzavřely.
Riziková poloha na zádech
Představte si proto situaci, kdy byste například byli obézní (u lidí s nadváhou je riziko apnoe vyšší) a ještě k tomu spali na zádech, což riziko apnoe také zvyšuje. Svaly, které mají udržovat váš hltan otevřený, by nebyly dostatečně silné, aby zabránily jeho zablokování, a hltan by se tak zachoval stejně jako pomyslné papírové brčko, takže by se "promáčkl" dovnitř a zablokoval tím přístup vzduchu.
Spánková apnoe: Týká se i vás?Pokud u sebe objevíte alespoň dva z následujících symptomů, je pravděpodobné, že trpíte spánkovou apnoe a měli byste navštívit lékaře: hlasité a chronické chrápání pocit dušení ve spánku únava a spavost i po dlouhém spánku pocit, že máte ráno sucho v ústech či naběhlý krk ranní bolest hlavy probouzení uprostřed noci bez zjevného důvodu potíže s koncentrací a pamětí náladovost, podrážděnost nebo depresivní pocity |
Když se do plic nepřivádí dostatečné množství vzduchu, hladina kyslíku v krvi klesá, zatímco hladina oxidu uhličitého stoupá. Kdyby vaše epizoda apnoe trvala několik minut, zemřeli byste. Krátká dechová zástava, která je pro apnoe typická, ale naštěstí vyburcuje mozek a ten vyšle rychlý signál svalům, které drží hltan otevřený. Dechová zástava přitom může trvat od několika sekund až po minutu. Tkáně, které hltan obklopují, při dýchání vibrují, což způsobuje chrápání, jímž je apnoe charakteristická. Chrápání je nicméně signálem toho, že vzduch ještě může hltanem proudit nerušeně, jakmile chrápání ustane, jsou dýchací cesty ucpané kompletně.
Únava a infarkt
Jenže k tomu, aby se mohl hltan zase znovu otevřít a zareagovat na poplašné signály mozku, je nutné alespoň částečně procitnout, takže lidé s apnoe se několikrát za noc vzbouzí do polospánku (většinou se to odehraje mimo rovinu vědomí, takže o tom ráno nebudete ani vědět). To se samozřejmě odrazí na kvalitě spánku a ráno se probouzíte unavení a vyčerpaní. Lidé s obstrukční apnoe si proto často stěžují na to, že usínají přes den, cítí se unavení a většinou uvádí i potíže se spánkem.
I když únava není nic příjemného, mnohem horší je skutečnost, že opakovaný pokles hladiny kyslíku vede k tělesným změnám, které ovlivňují kondici srdce a cév. Dechová zástava totiž velmi namáhá srdce, zvyšuje krevní tlak a srdeční tep. Důsledkem je zvýšené vylučování stresových hormonů, které vedou k zánětlivým procesům. V důsledku toho všeho se výrazně zvyšuje pravděpodobnost, že ve finále budete trpět hypertenzí nebo dostanete infarkt.