I když je migréna spojována se ženami, ve skutečnosti jí trpí i šest procent mužů. A ten, kdo s ní má osobní zkušenosti, už o ní zcela jistě jako o ženské výmluvě, proč nechtít sex, nikdy žertovat nebude. Podle statistik není jednadevadesát procent postižených při záchvatu migrény schopno normálně pracovat a sedmdesát procent udává, že migréna negativně ovlivňuje jejich mezilidské vztahy.
Stres, káva a čokoláda
Ještě před několika lety se lékaři domnívali, že příčinou migrény je zúžení a následné rozšíření cév, které přivádějí krev do mozku. V současné době se od tohoto názoru upouští, respektive se tento jev považuje jen za jeden z faktorů, které mají na vzniku migrény podíl. Při pátrání po tom, co se při migréně s tělem vlastně děje, je totiž potřeba začít od jejích spouštěčů.
Skutečnost, že se vaše hlava ocitne za pár hodin v pomyslném svěráku, začne celkem nenápadně souběhem několika faktorů. Řekněme, že máte k migréně genetické sklony, protože už jí trpěl někdo ve vaší rodině. K tomu se přidá změna počasí a například skutečnost, že jste v práci momentálně pod velkým tlakem a ve stresu, což řešíte několika kávami za den či náruživou konzumací čokolády. A samozřejmě se to podepíše i na vašem spánku, který není nijak valný.
Souběhem těchto okolností dojde ve vašem těle ke změně produkce hormonů, konkrétně serotoninu. Pokud máte tu smůlu, že jste se narodili se zvláštní citlivostí na náhlé změny nervového systému, začíná vaše jízda peklem.
Stav podobný mrtvici
Serotonin je takzvaným neurotransmiterem, který se váže v těle na různé receptory. Obrazně si ho lze představit jako univerzální klíč, který se hodí do různých zámků. Podle toho, na který receptor se naváže, se liší i jeho účinky, takže zatímco v některých případech může vznik migrény vyvolat, v jiných ho zase dokáže účinně potlačit.
Pokud však nastane první případ, serotonin způsobí zúžení cév. Čím užší jsou cévy zásobující mozek krví, tím méně kyslíku se do něj dostává a nastává stav vzdáleně podobný mozkové mrtvici. Právě v této fázi se u vás objeví rozostřené vidění nebo takzvaná aura, protože omezení krevního zásobení zasáhne nejčastěji týlní lalok mozku, kde je umístěno zrakové centrum.
Mozek se samozřejmě začne bránit a vysílá do zbytku těla zoufalé signály, že okamžitě potřebuje zvýšit přísun kyslíku. Cévy se v důsledku toho velmi rychle rozšíří, aby jimi mohlo protékat více krve. Jenže toto rozšíření proběhne příliš rychle a je příliš velké, tudíž se stěny cévy stanou propustnější a začne jimi prosakovat více tekutin do okolních tkání. Tak vznikne otok, který utlačuje okolní nervová zakončení, podráždí je a způsobí pocit bolesti, na který nikdy nezapomenete.
Novější teorie k tomu však dodávají, že k této situaci může dojít pouze v případě, že se narodíte s určitými drobnými odchylkami mozku. Právě ty způsobí přecitlivělost na okolní podněty, což posléze vede k popsanému řetězci chemických reakcí.
