Dobrý den,
protože už si nevím rady, chtěl bych se s vámi podělit o svůj příběh. Po nástupu na střední školu před třemi lety jsem se bláznivě a beznadějně zamiloval do spolužačky Veroniky. Tato beznadějná láska trvala velmi dlouho. O rok později jsem se přes kamaráda seznámil se svou nejlepší kamarádkou Bětkou.
Zpočátku jsem ji bral jen jako normální kamarádku, ale časem naše kamarádství přerostlo v to, že jsme spolu začali rozebírat své problémy v lásce a stali se z nás nejlepší přátelé. Začali jsme se spolu víc stýkat a podnikat spolu různé akce, až jsem si uvědomil, že jsem se do Bětky zamiloval. Odhodlal jsem se a ze svých citů jsem se jí vyznal. Odpověděla mi, že si mě váží a má mě ráda jako nejlepšího kamaráda, a právě proto nechce riskovat vztah, který by mohl naše kamarádství zcela zničit.
Jenomže ona se někdy chová, jako by mě opravdu milovala (několikrát proběhlo líbání, někdy žárlí, když jsem s jinou holkou, píše mi a opakuje, že mě má moc ráda), na druhou stranu, když ji někam pozvu, většinou se vymlouvá, takže se v ní vůbec nevyznám. Dalším problémem je její náladovost a nepředvídatelné reakce. Mívá psychické problémy až depresivní stavy a když se jí snažím pomoct, staví se ke všem konstruktivním návrhům negativně, což mě dost mrzí a vyčítám si, že jí v těchto situacích nedokážu pomoct. Občas se kvůli tomu i pohádáme, ale pak se zase usmíříme.
Nevím, co dál. Ať se snažím, jak se snažím, nedokážu na ni zapomenout. Miluju ji z celého srdce a nejsem si vůbec jistý tím, co cítí ona ke mně. Bavili jsme se o tom spolu, ale vždy se mi dostalo stejné odpovědi a její chování je stále stejné. Nevím, jestli se k ní mám dál chovat jako ke kamarádce, nebo se o něco pokusit, či co bych měl dělat jiného.
Děkuji za odpověď a váš názor,
Michal
Michale,
děkujeme vám za dopis. Chápu, že chování vaší kamarádky pro vás musí být značně dezorientující a matoucí. Samozřejmě nemohu vědět, jaké city k vám kamarádka ve skutečnosti chová, ale vzhledem k jejímu věku si troufám soudit, že zřejmě nebude mít příliš mnoho milostných a vztahových zkušeností, takže je možné, že se ve svých citech nevyzná ani ona sama. Jen těžko lze usuzovat, zda je pro ni skutečně přednější vaše přátelství a nechce je ohrožovat případným neúspěchem milostného vztahu, nebo se naoko zdráhá, protože touží, abyste ji dobýval.
PoradnaVaše otázky a problémy nám pište na e-mail redakce@xman.cz. Zodpoví je psycholožka Bára. |
Na druhou stranu je však za své jednání zodpovědná. Vy jste jí sdělil, co k ní cítíte, vyjádřil jste přání, aby se vaše kamarádství změnilo ve vztah, a ona odmítla. Na to má samozřejmě právo, nicméně potom může jen velmi těžko žárlit na ostatní ženy ve vašem okolí a činit si na vás nároky. Doporučovala bych vám proto, abyste jasně určil hranice a byl v jejich dodržování důsledný. Chovejte se k ní skutečně "pouze" jako ke kamarádce a to samé požadujte od ní. To znamená, že se spolu rozhodně nebudete líbat, pokud vám řekne, že vás má ráda, zdůrazníte, že je vaší nejlepší kamarádkou, a podobně. Pokud chce udržet skutečně kamarádský vztah a o milostný nemá zájem, je potřeba, aby si uvědomila, že vám nemůže dávat takto ambivalentní signály a živit ve vás falešnou naději. V případě, že se z její strany jedná pouze o jakousi hru, dodržováním jasných hranic přátelského vztahu si možná uvědomí, jaké city k vám chová skutečně.
Co se týká jejích psychických problémů a vámi nabízené pomoci, rozhodně hodnotím pozitivně, že jste jí nabídl pomocnou ruku, nicméně to, zda ji přijme, či nikoli, je pouze její rozhodnutí, které nemůžete nijak změnit. Je zodpovědná sama za sebe a pokud nechce vaši pomoc přijmout, musíte to akceptovat. Důležité je, aby věděla, že se na vás může obrátit v případě, že to bude potřebovat.
Psycholožka Bára
