Patříte mezi kuřáky, takže je vám samozřejmě známá skutečnost, že můžete skončit s rakovinou plic. Ale utěšujete se tím, že ta se rozvine obvykle v pokročilejším věku a vám ještě nebylo čtyřicet, tudíž když se u vás začnou opakovat virózy a onemocnění dýchacích cest, přisuzujete to životu ve stresu, snížené imunitě, chřipkové epidemii a tak dále. Pak se přidá ztížené vykašlávání, což vzhledem k množství hustého hlenu, které vaše tělo produkuje, není nic příjemného. Začnete nadávat na nachlazení, nakoupíte si baterii sirupů proti kašli a jste absolutně přesvědčeni, že jakmile se zlepší počasí, vaše potíže vyšumí.
Jenže tak se nestane a ke všemu se ještě začnete při fyzické námaze zadýchávat. To si sami pro sebe odůvodníte nekončícím kašlem a pořád ještě nevidíte důvod, proč byste kvůli tomu měli navštívit specialistu. Pak ovšem začnete lapat po dechu, i když zrovna nic neděláte, a to už vás vyleká. Konečně se vydáte k lékaři a po sérii vyšetření se dozvíte, že trpíte chronickou obstrukční plicní nemocí (o které jste dosud neměli potuchy, že vůbec existuje) v pokročilém stádiu a hrozí vám, že se pomalu udusíte.
Podceňovaná hrozba
Chronická obstrukční plicní nemoc, pro kterou se často používá zkratka CHOPN, je zvláštní případ. O astmatu nebo rakovině plic slyšel každý, ale CHOPN zná jen málokdo. Přitom jde o onemocnění, na které jen v roce 2011 zemřelo v České republice víc než 2 300 lidí. Na světě jí trpí 600 milionů osob a představuje šestou nejčastější příčinu úmrtí, přičemž počet nemocných stále stoupá a předpokládá se, že v roce 2030 už půjde o třetí nejčastější příčinu úmrtí.
Častěji se toto onemocnění vyskytuje u mužů než u žen a neutěšujte se tím, že se vás CHOPN netýká, pokud jste ještě mladí. Ve věkové skupině 25 až 44 let onemocní CHOPN čtyři lidé ze sta. S postupujícím věkem riziko onemocnění dále stoupá. Hlavním rizikovým faktorem rozvoje této zákeřné choroby je kouření, ale bohužel ani v případě, že jste se cigarety nikdy nedotkli, nemáte jistotu, že se u vás CHOPN neobjeví. Patnáct procent postižených jsou nekuřáci. Stačí například, když se dlouhodobě pohybujete v prašném prostředí.
Zahlcení hlenem
Vaše dýchací cesty jsou jakési trubky, které vedou vzduch do plic a zase zpět. Plicní sklípky jsou potom malé komůrky, v nichž se zachytává kyslík a které se nafukují a smršťují při nádechu a výdechu. K tomu, aby dýchací cesty a plicní sklípky fungovaly tak, jak mají, je potřeba, aby v nich nebyly žádné překážky. V případě, že kouříte nebo například pracujete v prašném prostředí, jako jsou například doly, sklárny a podobně, se ve vašich dýchacích cestách a plicních sklípcích usazuje dehet, prach a další nečistoty.
Vzniká vleklý zánět průdušek, při kterém se tvoří nadměrné množství sekretu, jehož vykašlávání je značně obtížné. V takovém případě mluvíme o chronické bronchitidě. K tomu se přidává takzvaná rozedma plic, při které jsou plicní sklípky trvale rozšířené. Po určité době dochází k chronickému zúžení průdušek, plicní sklípky jsou zdeformované, nemohou plnit svou funkci a vy máte podobný pocit, jako kdybyste dýchali přes brčko. V tomto stadiu už je vaší diagnózou chronická obstrukční plicní nemoc.
O funkčních dýchacích cestách nemůže být v tomto okamžiku ani řeči. Zanícená sliznice průdušek je překrvená a pokrytá obrovským množstvím hlenu, který má tak vazkou konzistenci, že ho řasinky nejsou schopné posunout do hltanu, abyste ho mohli vykašlat. Hlen se hromadí a představuje překážku proudícímu vzduchu.
Plicní sklípky, které ztratily svou pružnost, se rozšiřují a některé z nich dokonce praskají. Mezi nimi vznikají dutiny a zjizvená tkáň, která samozřejmě nemůže plnit původní funkci sklípků, a na výměnu plynů tak zůstává stále méně prostoru. Dýchání tak logicky vázne, a pokud nevyhledáte včas lékařskou pomoc, skončíte napojeni na kyslíku, nebo se pomalu udusíte. Ale i když lékaře navštívíte včas, dozvíte se, že postup CHOPN lze zpomalit, lze i zmírnit symptomy, ale vyléčit se nedá. A jak bude choroba postupovat, stále častěji vás napadne, jestli vám ty cigarety stály za to.
