Dobrý den,
je mi čtyřicet, po devatenácti letech manželství si manželka našla přítele a náš vztah se rozpadl. Bohužel na tom máme zásluhu oba. Přestěhoval jsem se a se mnou odešli i dva moji synové. Asi po šesti měsících jsem náhodou potkal jednu ženu. Seznámili jsme se přes inzerát, úplně náhodou, a zjistili, že naši kluci spolu hrají hokej a navštěvují stejnou školu. Začali jsme spolu chodit do okolí na výlety, rozuměli si a já se do ní po čase zamiloval. Začali jsme spolu žít sexuálně a všechno bylo do určité chvíle dobré. S jejími dětmi si rozumím a moje děti zase berou ji (měla přitom roční vztah s mužem, se kterým se rozešla kvůli svým dětem, neklapalo jim to - děti ho nepřijaly).
Když jsem jí řekl, že ji miluji, sdělila mi, že ke mně také něco cítí, ale že to chce čas. Největší problém jí dělá, že nejsem rozvedený, je to pro ni překážka v hlavě. V cestě stojí i to, že jsem se jen přistěhoval, jsem z jiného města, kde mám dům a zázemí. Po čase mi řekla, že ke mně něco cítí, ale láska to není. Je jí se mnou sice příjemně, ale není do mě zamilovaná a nemůže říci, že mě miluje. K narozeninám jsem jí koupil pobyt ve wellness, kde jsme strávili čtyři krásné dny, a tam mi řekla, že chce, abych byl jejím kamarádem.
S tím se nemůžu srovnat a smířit. Miluji ji a chci být s ní i jejími dětmi. Ty už plánují společnou dovolenou. Nechci se smířit s tím, že budu jen kamarád, protože s ní je všechno jiné, než jsem zažíval dříve. I ona říká, že je zmatená, že má všechno jinak než dřív a neumí si s tím poradit. Teď se mi zdá, že se se mnou nechce vídat a stýkat. Mám strach, že se mi začíná vyhýbat. Je jí pětatřicet let a je rozvedená.
Poraďte mi, co mám dělat. Vždy jsem věděl, jak se zachovat, až do poznání této ženy. Srdce ji miluje a hlava srdci nedokáže poručit. Jsem bezradný. Můžu něco udělat, co by mi pomohlo ji získat?
Martin
Martine,
děkujeme vám za dotaz. Chápu, že situace, ve které jste se ocitl, je pro vás velmi obtížná a vyčerpávající. Je zcela pochopitelné, že nevíte, co si o chování své přítelkyně myslet, pokud vám dávala nějakou dobu najevo jednoznačné signály zájmu (společně trávený čas, aktivity i intimní sblížení) a najednou tvrdí, že vás chce pouze jako kamaráda. A zcela očividně je zmatená i ona sama.
PoradnaOtázky a problémy nám pište na e-mail redakce@xman.cz. Zodpoví je psycholožka Bára. |
Z vašeho dopisu mi není příliš jasné, jestli onou zásadní překážkou, kterou uvádí jako důvod nemožnosti fungování vašeho vztahu, jsou skutečnosti, že nejste rozvedený a nebydlíte ve stejném městě jako ona. Pokud jsem vás dobře pochopila do jejího města jste se přestěhoval se syny, tudíž by skutečnost, že vlastníte dům v jiném městě, snad neměla váš vztah nijak zásadně ovlivňovat. Chápu, že pro ni skutečně může být psychickým blokem fakt, že nejste rozvedený. Otázkou je, nakolik je to pro ni opravdu podstatné a jestli by váš rozvod v jejím chování a vztahu k vám něco změnil. Zkuste jí proto položit přímo otázku, co se pro ni změní, pokud se rozvedete, a jak v tom případě vidí budoucnost vašeho vztahu. Podle toho se potom můžete zařídit.
Sám velmi dobře víte, že city druhého člověka si nelze vynutit, a pokud se vaše přítelkyně už vnitřně rozhodla, že ve vztahu s vámi pokračovat nechce, obávám se, že neexistuje způsob, jak byste sám o sobě mohl její rozhodnutí zvrátit. Existuje však samozřejmě i možnost, že skutečně sama neví, co vlastně chce, a nedokáže se ve svých citech zorientovat. Dejte jí dostatek času na to, aby si mohla myšlenky uspořádat, a netlačte na ní. Pokud se s vámi nebude chtít nějakou dobu stýkat, respektujte to a nenaléhejte. Možná potřebuje nějakou dobu bez vás, aby si uvědomila, že jí ve skutečnosti chybíte a chtěla by být s vámi.
Je však přirozeně možné, že o vás jako o partnera nemá zájem a chtěla by váš vztah posunout do kamarádské roviny. Vzhledem k tomu, co jste spolu již zažili, pro vás tato varianta může být neakceptovatelná a příliš bolestná. Proto si sám pro sebe nejprve ujasněte, zda je pro vás její společnost natolik cenná, že byste s ní byl schopný fungovat i v této rovině, nebo jestli by pro vás nebylo méně zraňující přerušit s ní alespoň na nějakou dobu kontakty, abyste měl příležitost "odmilovat se" a čas vám vaše případné zklamání pomohl vyléčit. Přeji vám hodně štěstí.
Psycholožka Bára
