Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Nezastaví nás ani Taliban, říkají afghánští vyznavači parkouru

Metají salta v ulicích, skáčou ze zdí rozstřílených paláců, jako lavina se řítí přes tržnice. Musejí však být velmi opatrní, protože úřady ani lidé parkouru moc nepřejí. Jsme totiž v afghánské metropoli. Parta kluků, kteří by položili za parkour život, si říká Kabul Boys.
Parkourový koncert: salta, přemety, hvězdy. Kabul Boys se snaží být lepší a...

Parkourový koncert: salta, přemety, hvězdy. Kabul Boys se snaží být lepší a lepší. | foto: Jarmila Štuková

Je pět hodin ráno. Na prašném horizontu se dá pomalu rozeznat silueta slunečního kotouče. Ulicemi jindy narvanými k prasknutí ospale pochoduje jen pár postav, zato v malém parku to žije. Na písčitém hřišťátku skáče panáka vousatý chlápek v turbanu, na asfaltové cestě jogguje žena zahalená v modré burce a na lavičce o kus dál si protahuje ztuhlá stehna stařík s kostkovaným šátkem kolem krku. Každý si hledí své ranní rozcvičky.

Poklidnou atmosféru za chvíli naruší rychlá salta, skoky přes lavičky a přemety. Mladíci ze skupiny Kabul Boys totiž pomalé pohyby nemají rádi. Vášnivě se věnují parkouru, pouličnímu umění, které spojuje běh, gymnastiku i bojové sporty.

"Naše parkourová skupina je mladá. Založili jsme ji teprve loni v březnu, ale parkourem jsme totálně fascinováni. Nejde jen o to, dostat se ve veřejném prostoru co nejrychleji z místa na místo, je to vášeň, přístup k životu," nadšeně gestikuluje dvacetiletý Jamil Sherzad, zakladatel a lídr Kabul Boys.

Mladý Tádžik, stejně jako ostatní, začínal kdysi dávno s gymnastikou. Měl štěstí, že do věku na sport se dostal až po pádu Talibanu. Za jeho striktní vlády si totiž většina sportovců mohla nechat zajít chuť, sport totiž prý odporoval filosofii islámu.

Ani teď to nemají stoupenci parkouru jednoduché. "V Afghánistánu nemůžeš běhat a skákat, kde chceš. Hlavně na oficiálních místech a v jejich okolí, jako jsou ministerstva, ale i hodně dalších lokalit, se nesmíme ani objevit. A i když se věnujeme parkouru na místech, kde by to nemělo vadit, je ještě hodně lidí, kteří vůbec neví, která bije, a rozčilujeme je. Hlavně ty starší," vysvětluje Jamil.

Parkour

Parkour vychází mimo jiné z Přirozené metody francouzského tělovýchovného odborníka Georgese Héberta, který kladl důraz na přirozená cvičení, jako jsou šplh, běh, zvedání a házení předmětů, úpoly a plavání. Jeho postupy inspirovaly francouzské vojáky ve Vietnamu a vytvořili to, co dnes známe pod pojmem parcours du combatant. Jde o vojenskou překážkovou dráhu, na níž se trénuje útěk ve stavu ohrožení, ať už ve městě, či v lese. Zakladatel parkouru David Bell se k výcvikové trati a Hébertově metodě dostal přes otce, francouzského vojáka. Koncem osmdesátých let se Bell přestěhoval na předměstí Paříže, kde se k němu postupně přidávalo více a více nadšenců jako například Sébastien Foucan. V roce 1997 vzniká skupina Yamakasi a o rok později oficiální název parkour. V následujících letech se z něj stal celosvětový fenomén.

Dokonce i jeho otec se na tento koníček dívá skrz prsty. "Ve městě často vybuchují sebevražední atentátníci, táta se o mě bojí. A taky je naštvaný, že jsem často ošklivě zraněný. Ale to k tomu patří," dodává.

Jako by si tím lamentováním na starší generaci přivolal další konflikt. Přímo k němu jde šedivý stařík s vousy pod prsa a v jazyku dárí mu očividně dává co proto. "Pojďme se radši šoupnout. Vadí mu, že tady šlapeme na trávu," vzdává slovní potyčku jeho kolega v upnutých červených teplácích a už společně peláší pryč.

Parkour v palácových ruinách

Traceur, jak se praktikujícím parkouru říká, musí unikat co nejefektivněji, má se pohybovat, jak nejrychleji dokáže, ale spotřebovat při tom co nejméně energie a vybrat si tu nejpřímější možnou cestu. Ale zdaleka nejde jen o úprk. Parkour ovlivňuje i myšlení traceura, proto většina neříká, že dělá parkour, ale že žije parkour. S tréninkem jde totiž ruku v ruce i přemýšlení nad filozofií parkouru.

"Nemám rád, když se lidé na parkour dívají jako na nějaký hloupý sport. To, že překonáváš překážky ve městě, tě je učí překonávat i v životě. Nejde jen o zeď nebo barák, který musíš přelézt. Jde o způsob myšlení. Nebát se překonávat i složité situace," hloubá Jamil, zatímco nad hlavou mu letí kolega, klučík v kombinéze Spider-Mana.

Afghánské zastavení projektu One Blood

Jarmila Štuková navštívila Kábul se svým mužem Andrejem v rámci projektu One Blood, který mapuje různé subkultury v "problematických" zemích. Jeho autoři hledají příběhy talentovaných lidí, pro které jejich vášeň není jen stylovou záležitostí, ale i životním posláním. Začali pásmem Gazy, kde zdokumentovali příběh místních tanečníků breakdance. Následovala Uganda s rapperem ze slumu, poté zajeli do Kambodže za boxerkou Tharoth či do Iráku za sprejerem Bahmanem Salahem.

"V Afghánistánu jsme s parkourem na úplném začátku. V naší skupině je nás pouze deset. Víme ještě o jedné skupině na severu země, ale jinak se tomu zatím moc lidí nevěnuje. Ale to se změní," říká přesvědčeně Hedayat Tanhay, další z Kabul Boys, a soustředěně při tom hledá místo, kde by nám ukázal pár parkourových technik.

To už jsme v ruinách paláce Darul Amanu. Z jeho střechy zbyla skoro pouze kostra, takže na rozmasakrované zdi prošpikované dírami po kulkách a granátech dopadá teplé podvečerní slunce a kreace afghánských traceurů na nich kreslí zajímavé stíny. Jen vířící prach nás škrábe v očích a pod nánosem vrstev oblečení začínáme být skrz naskrz mokří.

Ale když začnou kluci předvádět, co umí, na všechno zapomínáme. To nejsou žádní nezkušení začátečníci, kteří se zaleknou ostrých kamenů, čtyřmetrových výšek nebo schodů bez zábradlí. Seskakují, přistávají, odráží se ode zdí, kromě parakotoulů metají přemety, hvězdy a salta a to všechno se jim daří dělat s nesmírnou elegancí a zároveň riskem.

"Neriskujeme pro nic za nic. Hodně trénujeme a víme, co si můžeme dovolit," říká Jamil, zatímco si z mozolnatých rukou vytahuje krvavé kamínky zabořené hluboko do kůže, "chceme se pořád zlepšovat. Ukázat, že i u nás jsou zapálení mladí lidé, kteří nechtějí válku, ale užívat si život a soustředit se na parkour. A v tom nás nikdo nezastaví. Ani Taliban."

Autoři:
  • Nejčtenější

Ostrov kanibalů. Stalinistický režim na Sibiři zrealizoval noční můru

30. dubna 2024

Pochytali na moskevských ulicích tisíce lidí, zločince, straníky, dělníky, matky od rodin....

Sex s roboty. Studie odhalila, koho láká a proč. Patříte mezi zájemce?

29. dubna 2024

Zajímají se o sex s roboty spíše lidé, kteří straní svobodomyslnému přístupu k sexu? Jaký vztah k...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Vilný stařec vábil do bytu nezletilé. Pak je nutil k sexuálním výstřednostem

2. května 2024

Premium V tom kvartýru se něco děje!“ Tak začala toho dubnového odpoledne roku 1972 na stanici VB své...

Bezhlavý vekslák byl jediný Markovičův nedořešený případ. Důkazy nestačily

1. května 2024

Premium Legendární vyšetřovatel Jiří Markovič vypátral pětinásobného vraha Hojera, dostal spartakiádního...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Další trik, jak vylepšit zdraví. Jednoduše, zadarmo a během dne

3. května 2024

Delší život, snížení rizika infarktu a mrtvice. A potřeba není speciální program ani nástroje,...

Další trik, jak vylepšit zdraví. Jednoduše, zadarmo a během dne

3. května 2024

Delší život, snížení rizika infarktu a mrtvice. A potřeba není speciální program ani nástroje,...

Vtip je sofistikovaný proces, improvizaci moc nevěřím, říká stand-up komik Tigran

2. května 2024

Premium Vyzkoušel snad všechno, než zjistil, že se uživí humorem. Tvrdí o sobě, že je introvert, a ve svých...

Vilný stařec vábil do bytu nezletilé. Pak je nutil k sexuálním výstřednostem

2. května 2024

Premium V tom kvartýru se něco děje!“ Tak začala toho dubnového odpoledne roku 1972 na stanici VB své...

Dávali jí dva roky života. Místo toho stará paní přejela Ameriku na koni

2. května 2024

Premium Byla to asi nejvelkolepější koňská jízda Amerikou. Paní Annie přitom po třiašedesát let svého...

Dara Rolins je po další plastice. Kritiku fanoušků nechápe, cítí se svěží

Zpěvačka Dara Rolins (51) se na čas stáhla z veřejného života. V tom období prodělala „estetický zákrok“ a na sociální...

Natáčení Přátel bylo otřesné, vzpomíná herečka Olivia Williamsová

Britská herečka Olivia Williamsová (53) si ve čtvrté sérii sitcomu Přátelé zahrála epizodní roli jedné z družiček na...

Byli vedle ní samí ztroskotanci, vzpomíná Basiková na muže Bartošové

Byly každá z jiného těsta, ale hlavně se pohybovaly na opačných pólech hudebního spektra. Iveta Bartošová byla...

Autofotka: Sen z plakátů v kotrmelcích. Mladíček v tunelu rozbil Ferrari F40

Symbol italské nenažranosti se již skoro čtyři dekády pokouší zabít své řidiče. Jízda s Ferrari F40 bez posilovače...

Ukaž kozy, řvali na ni. Potřebovala jsem se obouchat, vzpomíná komička Macháčková

Rozstřel Pravidelně vystupuje v pořadu Comedy Club se svými stand-upy, za knihu Svatební historky aneb jak jsem se nevdala se...