Pokud se podle Erdogana prokáže, že puč podporovalo víc lidí, pak počty zatčených ještě vzrostou, uvedla agentura Reuters.
Ministr vnitra Efkan Ala ve státní televizi TRT Haber řekl, že bylo formálně zatčeno přes 18 tisíc lidí a z nich 9 677 čeká na soud. Téměř 50 000 lidem byly odebrány pasy.
Turecký premiér Binali Yildirim v pátek oznámil, že uzavře leteckou základnu Akinci severně od Ankary, jež byla během převratu centrálou vzbouřených vojáků. „Uzavřeme (také) veškerá kasárna, z nichž vyjížděly tanky a vylétaly vrtulníky,“ prohlásil v projevu živě přenášeném právě ze základny.
Část turecké armády se Erdogana, který zavádí v zemi stále tvrdší islámský režim, pokusila svrhnout 15. července.
Převrat se ale nepovedl a Erdoganův režim následně přistoupil k tvrdým čistkám ve státních institucích, jež se dosud dotkly více než 60 tisíc vojáků, policistů, soudců, státních zástupců nebo učitelů, kteří byli buď zatčeni nebo propuštěni z práce.
Ankara obviňuje ze zosnování puče duchovního Fethullaha Gülena, který žije dlouhá léta ve Spojených státech a žádá jeho vydání do Turecka. Duchovní veškerá obvinění odmítá a obviňuje Erdogana, že je posedlý mocí.
Saniye Calkinová, která stojí v čele Gülenovy organizace Hizmet v Nizozemsku, prohlásila, že se členové drží v ústraní, protože mají strach o život. Někteří dostali pohrůžky zabitím, jiní čelili fyzickým útokům, vandalismu a žhářství. „Rozvinul se tu hon na čarodějnice, který mezi Turky v Nizozemsku vyvolal velké napětí. Jsou to znaky Erdoganova zasahování v Nizozemsku,“ řekla Calkinová.
Členové hnutí Hizmet prý incidenty nahlásili policii a podobné případy se vyskytly v sousedním Německu, kde žije největší turecká komunita v Evropě. V Nizozemsku je asi půl milionu Turků a ke Gülenovu hnutí, které organizuje charitu, školy a kulturní instituce, se hlásí několik tisíc z nich.
