Film Creed jsem si dala, abych před devítihodinovým přímým letem zahnala něco nervozity. Mířila jsem za přáteli do Filadelfie, města, které nesmazatelně uvedl na stříbrné plátno film Rocky.
Samozřejmě, že první kroky vedly k tamnímu Muzeu umění - Barnes Foundation. Právě u něj končily Rockyho výběhy městem. Slavné schody, které k budově vedou, dnes zdolávají turisté, nahoře končí výkřikem. Hemží se to tam, je tam živo.
A jasně, že jsem nakoupila spoustu suvenýrů s Rockyho tematikou. Pro syna, dělá kickbox, je několikanásobným českým mistrem, na světovém šampionátu WAKO v Bělehradu skončil před třemi lety třetí. Mikinu a trika s Rockym musel mít.
V obchodu se suvenýry mě Rocky měl opustit, s přáteli jsme zamířili do Barnesova muzea. Ukrývá největší sbírku impresionistických, post-impresionistických a moderních obrazů na světě: Renoir, Mattisse, Cézanne, Picasso. Působivé, ale přiznávám, že taky náročné.
Takže poodstoupíte, odhlédnete od obrazů a začnete si všímat návštěvníků, jejich zaujetí. A najednou uvidíte… jeho. Černé triko s nápisem Creed, promo svého nejnovějšího filmu je třeba dělat i v uměleckém svatostánku, svaly má pořád, obličej trochu nehybný. Fakt, Rocky a Stallone nás ve Filadelfii jen tak neopustil: našel si nás i u Renoira.
Jsem už velká a drzá holka, navíc novinářka, proto jsem ho poprosila o foto. Přátelům se v rychlosti oné pózovací akce trochu klepaly ruce, ne všechny fotky se povedly. A pan Stallone? Zachovával profesionální odstup. Když jsem mu však řekla, že to je i dárek pro syna boxera, roztál a dopřál si úsměv.
Onu fotku dali poté přátelé na Twitter – a po něm se rozběhla po celé Americe.
