V pozdějších letech Carl Bernstein dál působil v médiích, psal knihy a užíval života. Oproti Bobu Woodwardovi ale zaznamenal ústup ze slávy, v posledních letech oba shodně kritizují prezidenta Donalda Trumpa.
Vše začalo v červnu 1972, kdy dva mladí reportéři listu The Washington Post dostali za úkol prověřit případ vloupání pětice mužů do ústředí Demokratické strany v hotelovém a rezidenčním komplexu Watergate ve Washingtonu. Bernsteinovi a Woodwardovi se podařilo shromáždit důkazy, že se jednalo o součást širší akce vedené lidmi z volebního štábu republikánského prezidenta Richarda Nixona. Za více než dva roky napsali o Watergate přes 300 článků.
Novináři přinutili státní orgány zabývat se aférou. Nixon sice na podzim 1972 mandát obhájil, ale o dva roky později kvůli aféře Watergate rezignoval, aby se vyhnul obvinění v Kongresu. Skandál vedl k odsouzení řady lidí, včetně úředníků Nixonovy administrativy, šéf Bílého domu dostal od svého nástupce Geralda Forda plnou imunitu. V roce 1973 získali Bernstein s Woodwardem za svoji investigativní práci pro The Washington Post prestižní Pulitzerovu cenu.
O vlastním vyšetřování sepsali knihu Všichni prezidentovi muži, která se po 30 letech od vydání opět vyhoupla mezi bestsellery. Stalo se tak v roce 2005 poté, co byla odhalena totožnost jejich anonymního zdroje přezdívaného Deep Throat (Hluboké hrdlo). Byl jím někdejší druhý muž FBI Mark Felt. V roce 1976 byla kniha také zfilmována. Ve čtyřoscarovém snímku si Bernsteina zahrál Dustin Hoffman, jeho kolegu pak ztělesnil Robert Redford.
„Je to horší než Watergate, protože republikáni tentokrát nevolají Trumpa k odpovědnosti,“ napsal loni Bernstein k počínání nynějšího prezidenta Donalda Trumpa. Bernstein byl ale i jedním z autorů sporné zprávy CNN z loňského července o tom, že Trump předem věděl o schůzce svého syna Donalda mladšího a dalších členů tehdejší Trumpovy kampaně s ruskou právničkou, od které očekávali kompromitující informace o demokratické kandidátce Hillary Clintonové.
Trump, který to vždy popíral, poté na twitteru Bernsteina označil za člověka, který žije v minulosti a přemýšlí jako zdegenerovaný pošetilec. „Vymýšlí si příběh za příběhem a celá země se mu směje,“ napsal Trump. Jeho někdejší kolega Woodward vydal loni v září knihu o působení Trumpa s názvem Strach: Trump v Bílém domě.
Tři svatby i kniha o papeži
Bernstein se narodil 14. února 1944 ve Washingtonu. Studoval na Marylandské univerzitě, kterou ale nedokončil - chtěl se stát reportérem. Byl elévem ve Washington Evening Star, pak působil v The Washington Post. „Byl chytrý a charismatický, ale také tvrdohlavý a alergický na jakoukoliv autoritu. Když ho něco zaujalo, dokázal o tom napsat skvělý článek. Ale jinak to odbyl,“ napsal o něm před lety The Washington Post.
V době aféry Watergate byl Bernstein v tandemu s Woodwardem považován za toho zkušenějšího a talentovanějšího. Kauza jim přinesla prestiž i peníze, mimo jiné za filmová práva. Kromě Všech prezidentových mužů napsali také knihu s názvem Poslední dny, která zachytila závěrečné měsíce Nixonovy vlády. V dalších letech pak Bernstein v porovnání se svým kolegou stál spíše v pozadí. Pracoval jako korespondent televize ABC, přednášel, psal knihy.
V 80. a 90. letech vydal pouze dvě - mimo jiné biografii papeže Jana Pavla II. s názvem Jeho svatost: Jan Pavel II. a historie naší doby, na níž pracoval spolu s italským novinářem Markem Politim.
Bernsteinovu kariéru v té době komplikoval také boj s alkoholem a existenční problémy. V roce 2007 ale slavil úspěch s neautorizovaným životopisem bývalé první dámy USA Hillary Clintonové (Žena v čele), na němž pracoval dlouhých osm let.
Bernstein je potřetí ženatý. Jeho druhou manželkou byla režisérka a scenáristka Nora Ephronová (zemřela v roce 2012), s níž má dva syny - novináře Jacoba a hudebníka Maxe. Ephronová se s jeho nevěrou a rozpadem vztahu v roce 1980 vypořádala po svém: nejdříve autobiografickou novelou a poté i scénářem k filmu s názvem Hořkost (1986). Bernstein nyní žije v New Yorku se svojí třetí manželkou Christine Kuehbeckovou, která je bývalou modelkou.
V roce 1993 navštívil Česko a setkal se s prezidentem Václavem Havlem. V souvislosti s prací na papežově životopise Bernsteina zajímaly Havlovy názory na úlohu papeže ve světové politice.
