Je to docela nečekaný příspěvek do debaty o tom, zda nejsou knihovny v době digitálních médií, kdy jsou na internetu dostupné tuny informací, přežitkem. Výsledky výzkumu Gallupova ústavu daly oné otázce zcela jasnou odpověď. Knihovny do minulosti rozhodně nepatří, alespoň soudě podle zájmu, jaký o ně obyvatelé Spojených států prokazují.
Navštivte úchvatné historické knihovny světa |
Respondenti, bylo jich přes tisíc, odpovídali, jak často se v posledním roce věnovali celkem devíti volnočasovým aktivitám od hazardu přes sport po kulturu. Návštěva knihovny s přehledem zvítězila. A to ve všech ohledech.
Knihovny: místo pro ženy, chudší vrstvy a mládež
Nejméně často chodili lidé do zoo, v průměru se tam vypravili 0,9krát za rok, do kasina 2,5krát za rok. Na hudební produkci nebo do divadla si zašli 3,8krát ročně, na sportovní událost 4,7krát, do kina 5,3krát. Pak je dlouhý odstup, hodně dlouhý. A na špici žebříčku dlí návštěva knihovny, v průměru se tam zpovídaní vypravili 10,5krát za rok.
Podle magazínu Smithsonian souvisí přesvědčivé vítězství knihoven s tím, že neslouží „pouze“ jako místo pro půjčování knih. Jejich význam je širší, plní roli centra komunitního života, docela rovnostářského prostoru, který je otevřený všem. Zatímco do knihoven se podle průzkumů chodí stále především kvůli knihám, otvírají se návštěvníkům i v jiných směrech. Podle průzkumu společnosti Pew Research Center využívá knihovny 29 procent jejich uživatelů pro bezplatný přístup k počítačům a internetu.
Česko, země knihovenNejhustší síť knihoven na světě měla podle výzkumu nadace Billa a Melindy Gatesových z roku 2016 Česká republika. Vděčí za to prvorepublikovému zákonu, která požadoval knihovnu do každé obce. Když nařízení přestalo v roce 2002 platit, snížil se počet knihoven z více než šesti tisíc o jedenáct procent, přesto bylo Česko v přepočtu knihoven na počet obyvatel v čele světového žebříčku. Ročně přitom knihovny vykazují 22 milionů návštěv. |
Finanční dostupnost hraje v jejich popularitě velkou roli, žebříček Gallupova ústavu s penězi souvisí. Nejčastěji, 12,2krát ročně, totiž knihovny využívají lidé z chudších vrstev, s příjmy domácností pod 40 tisíc dolarů, nejméně často, 8,5krát ročně, potom bohatší, s příjmy domácností nad 100 tisíc dolarů. Podle amerického statistického úřadu přitom v roce 2019 činil mzdový medián 47 060 dolarů na hlavu.
Spodní příčky Gallupova žebříčku návštěvnosti potom opravdu okupují finančně nákladnější místa, jako jsou zoo, kasina, zábavní parky. Největší propast mezi vysokopříjmovými a nízkopříjmovými domácnostmi vykazovaly návštěvy sportovních událostí, hudebních koncertů nebo divadelních představení. „Vše, co je spojeno s nákladnějšími cenami za vstupné,“ uvedl pro Smithsonian Justin McCarthy z Gallupova ústavu.
Z průzkumu výrazně ční rozdíl mezi popularitou knihoven u žen a u mužů. Slečny a dámy do nich chodí téměř dvakrát častěji, navštíví je 13,4krát do roka, zatímco chlapci a pánové jen 7,5krát. Muži naproti tomu chodí častěji do národních parků, na sportovní akce a do kasin.
Že jsou knihovny nejčastějším cílem mladých lidí ve věku od 18 do 29 let, souvisí jednoznačně se studiem, obecně jsou však volnočasově nejaktivnější věkovou skupinou lidé středního věku mezi 30 a 49 lety. To díky kombinaci relativního mládí s finanční stabilitou, jak vysvětluje McCarthy.
Mezi nejnavštěvovanější americké knihovny patří podle serveru Literary Hub Newyorská veřejná knihovna s 18 miliony návštěvníků ročně, Brooklynská veřejná knihovna, kam v průměru zajde 8,1 milionu lidí za rok, a Knihovna Kongresu s 1,9 milionu návštěvníků. Národní knihovna v Pekingu ročně osloví 5,6 milionu lidí, Evropě kraluje Britská knihovna v Londýně, kam míří v průměru 1,5 milionu návštěvníků ročně.
