Balistické rakety Thor, zařazené na sklonku padesátých let minulého století do arzenálu americké armády, patřily k prvním edicím střel středního doletu. Termonukleární hlavice byly schopny nést do vzdálenosti až dvou a půl tisíce kilometrů. Zprvu spíš teoreticky než prakticky, protože původní technické řešení bylo zatíženo řadou konstrukčních nedostatků.
Chyby postupně ladily modifikace, pokročilejší varianty, které také poukázaly na nový potenciál raketového systému. Mohl posloužit jako nosič, dopravovat na oběžnou dráhu Země náklad. Například satelity elektronického průzkumu.
Dlužno dodat, že i tyto modernizované verze měly k bezporuchovému provozu daleko. V případě modifikovaného kompletu raketového nosiče Thor Ablestar připadala na devatenáct realizovaných startů čtyři úplná a jedno částečné selhání. A právě mezi ně se počítá incident z 30. listopadu 1960.
Bezpečný odpal, nebezpečný dopad
Vasilij Archipov: Muž, který zachoval klid a zabránil jaderné válce Vasilij Archipov: muž, který zachoval klid a zabránil jaderné válce My všichni mu dlužíme za život. Když si totiž mocnosti zahrávaly s jadernou válkou, stačil k jejímu rozpoutání při mocenském přetlačování malý přešlap. Během Karibské krize k němu došlo. Sovětská ponorka se užuž chystala odstartovat třetí světovou válku. Že nakonec její jaderné torpédo nevyletělo, je zásluhou Vasilije Archipova. |
Odpálená raketa, která měla na oběžnou dráhu vynést navigační družici amerického námořnictva a také menší sondu pro sledování slunečního záření, vyslala k centru pro řízení letů 163 sekund od startu signál o poruše. Snad se měl první hnací stupeň rakety vypnout dřív, než bylo naplánováno.
Tatáž chyba se ostatně musela řešit u jiného předchozího startu. Experti se rozhodli postupovat stejně jako tehdy. Důstojník odpovědný za hladký průběh mise stiskl autodestrukční tlačítko. Čtyřiadvacet metrů dlouhá raketa měla explodovat ve stratosféře relativně kontrolovaným způsobem. Měly se zničit nesené satelity a všechny úlomky měly bezpečně skončit pod hladinou Karibiku. Jenže se to nepovedlo.
Událost zavdala podnět k eskalaci už tak dost vyhrocených vztahů mezi západním a východním politickým blokem, postarala se o únik kritického know-how a navíc ještě dočasně znemožnila americké raketové síly. Jak to? Raketa totiž explodovala nad Kubou. Sprška drobných kovových fragmentů, ale také několika opravdu velkých částí, zasypala lesy a plantáže provincie Oriente, severně od základny Guantánamo. A jeden z těchto úlomků zabil pasoucí se krávu.
Nebohá stračena, jmenovala se Rufina, se tak stala první zdokumentovanou obětí pádu družice na Zemi. A kubánský režim Fidela Castra z bizarní příčiny jejího úmrtí dokázal vytlouct maximum.
Imperialisté hubí kubánské hovězí!
Che Guevarův vnuk byl punkerem a proticastrovským anarchistou Canek Sanchez Guevara (vlevo) se živil jako novinář, autor cestovatelských článků, počítačový grafik, byl punkovým a metalovým kytaristou. Zemřel po operaci srdce. Hlásil se k socialismu a revoluci, a právě proto odmítal kubánský režim. Rebelové jako mladý Che Guevara či Fidel Castro by dnes skončili na Kubě ve vězení, říkal Che Guevarův vnuk Canek Sanchez Guevara, Kubě vládne buržoazie a byrokracie. |
Nehoda americké rakety tu byla místními médii prezentována jako jednoznačný důkaz agrese Yankeeů, další doklad amerikánského imperiálního vpádu do vnitřních záležitostí ostrova, jako snaha prohnilého Západu zákeřným útokem podlomit kubánské zemědělství pobíjením jeho ušlechtilého dobytka.
Pět dní po incidentu demonstrovalo na havanské ulici Calzada před americkým velvyslanectvím na tři sta studentů z místní univerzity. Doprovázeni byli stádem krav a býků. Rohatý dobytek přitom nesl na svých bocích velmi výmluvné transparenty jako „Eisenhowere, zabil si jednu z mých sester!“ nebo „Yankeeové nás bez slitování zabíjejí“.
Nechyběly u toho rozohněné proslovy řečníků a skandovala se nejrůznější hesla, včetně zvolání „S krávami nebo bez krav, revoluce zvítězí“. Málem došlo na házení kravinců. Demonstrace, s vysokou účastí novinářů ze zemí východního bloku, byla ve finále zakončena důrazným požadavkem na náhradu škody.
Velmi drahá kráva
Američané, respektive velení letectva Spojených států amerických, tehdy skutečně nebyli v pozici, kdy by mohli smlouvat. Odpovědnost za nehodu plně ležela na nich, požadovaných dvacet pět tisíc dolarů (dnes by to bylo v přepočtu šest milionů korun) proto se skřípěním zubů zaplatili. Jiné zdroje však uvádí, že neoficiální cestou dojednané kompenzace byly o řád vyšší, oněch pětadvacet tisíc padlo jen na vystrojení „státního pohřbu“ pro krávu Rufinu.
Natalia Revuelta: nadchla se pro revoluci a Castra, jejich dítě prchlo Byla celebritou z vyšší společnosti, ale sociální empatie ji dovedla do tábora revolucionářů. Byla jednou z nejkrásnějších žen na Kubě, inteligentní, bystrá, s dobrým vychováním. A také byla dámou, která měla apetit na sociální spravedlnost a revoluci. Proto pomáhala Fidelu Castrovi, svému milenci, s převrácením poměrů na ostrově. |
Problém, který trápil Američany mnohem palčivěji, však nebyl ani tak v mezinárodní ostudě nebo ve vydání peněz z rozpočtu vojenského letectva, i když je jen zničená raketa Thor Ablestar vyšla na dva miliony dolarů a na podobné peníze vyšel i náklad na družice. Skutečnou potíží byl únik kritických prvků vlastní raketové a satelitní technologie. Několik větších kusů totiž dopadlo na ostrov, aniž by se poškodily, kubánští experti je tedy mohli studovat a zkoumat.
Konkrétně to měly být dva kulovité objekty, zapečetěná dvacetikilová kovová koule, přístroje ve tvaru kužele a různé válce. Tak to aspoň popisoval místní tisk. Kubánští odborníci tyto součásti prozkoumali a poté je výhodně odprodali svým zahraničním partnerům. Části hnacího zařízení, motoru, byly odprodány Sovětům, o fragmenty vektorování tahu rakety projevila eminentní zájem Čína. Jak se později ukázalo, části se staly velmi cenné pro vývoj jejich vlastních balistických raket. Pokud tedy pomineme tragickou oběť v podobě krávy Rufiny, castrovská Kuba na nehodě americké rakety rozhodně netratila.
Američané se v rámci možností z kravího incidentu poučili, propříště byly dráhy budoucích startů raket Thor Ablestar upraveny tak, aby se bezpečně vyhnuly průletu nad Kubou. Na Rufinu, která je přišla tak draze, nezapomněli. Když o čtyřicet let později slavili v USA výročí svého oddělení pro vypouštění družic, spadajícího pod Národní průzkumný úřad, připomněli si ji během slavnostního ceremoniálu. George Tenet, tehdejší ředitel CIA, tehdy zmínil, že 30. listopadu 1960 to bylo poprvé a naposledy, kdy byla družice použita při výrobě mletého hovězího masa.
