Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Mafie proti mafii: burani ze Sicílie dali lekci newyorským rodinám

Je to krkolomný příběh, plný zvratů, zločinecké kreativity a mafiánských intrik. Fascinující story plná zrady, zákulisních dohod, též brutálního násilí. Nakonec skončil v roce 1985 v New Yorku ohromným procesem.
Nedojedl. Nájemní vrazi si Galanteho našli v brooklynské restauraci 12....

Nedojedl. Nájemní vrazi si Galanteho našli v brooklynské restauraci 12. července 1979. | foto: MAFRA

Mafiáni z dobře etablovaných zločineckých syndikátů v New Yorku je nazývali různě, ale žádné z těch pojmenování nevyjadřovalo obdiv nebo úctu. Klasickou přezdívkou jim bylo „Beppe moustache“, tedy cosi jako „kníratí Pepíci“. Označovali se tak venkovští mladíci, kteří imigrovali do Spojených států amerických ze sicilského venkova.

Již několik generací v Americe zasídlení Italoameričané je i přes jazykovou, kulturní a často i rodinnou spřízněnost vnímali jen jako hloupé přivandrovalce, sprosté burany ve velkoměstě.

Pustit je za volant auta bylo okamžitou předzvěstí dopravní nehody, podzemkou by dokázali jezdit dokola celé dny, aniž by dorazili, kam chtěli. S angličtinou byli na štíru a jejich nářečím nerozuměli ani rodilí mluvčí.

Na chodnících bulvárů na sebe vzájemně hlasitě povolávali, jejich móda připomínala minulé století, hygienické a stravovací návyky snad i předminulé. Od svých obyčejů a rodinných tradic se zatím v Novém světě nedokázali odpoutat. Byla to prostě jiná, nižší sorta.

Ale taky měli svaly, výdrž, odhodlání. A k tomu žádnou minulost, čehož uměl mistrně využít Carmine Galante, poněkud samozvaný šéf jedné z pěti mafiánských rodin v New Yorku.

Nové tváře podsvětí

Byl si dobře vědom toho, že policie má už dávno jeho nejvyhlášenější nájemné zabijáky v hledáčku a sleduje každý jejich pohyb. Vedle toho byli kníratí Pepíci naprosto F.O.B, tedy „fresh off the boat“. Zboží čerstvě vyložené z lodi. Bez kontaktů, záznamů v rejstříku, měli nové tváře. Proto je, jako první z mafiánských bossů v celých Spojených státech, ochotně začlenil do organizace rodiny Bonanno.

Mladíci z venkova totiž chtěli rychle vydělat velké peníze, a tak byli schopni přijímat, mnohem laciněji, zakázky na velmi špinavé práce, do kterých se newyorským kriminálníkům moc nechtělo. Z domova byli Sicilani uvyklí na klima relativního bezpráví, a proto neměli strach ze strážníků a policejních hlídek. Nevadilo jim vraždit před svědky, protože je nikdo neznal.

A když zabíjeli, dávali si záležet. Byli brutální. Neřešili únikové cesty, z místa činu klidně odkráčeli s krvavýma rukama. Také často využívali výbušniny a bomby, kterých se američtí mafiáni, kvůli civilním obětem, přílišnému hluku a medializaci, zříkali.

To už se o nich v podsvětí hovořilo, trochu uctivěji a opatrněji, jako o Zips. Proto že při vzájemném hovoru bleskově střídali, zipovali, nejrůznější sicilské dialekty a nářečí. Té spršce slov šlo rozumět jen stěží. Dost možná však byla přezdívka odvozena od takzvaných Zip guns. Podomácku vyrobených a silně improvizovaných palných zbraní, které s oblibou používali. Technologicky nedokonalé dvouhlavňové pistolky i skutečné manuální kanóny plněné nasekaným železem měly tu přednost, že nenesly výrobní čísla, neexistoval jejich balistický profil a nedaly se vysledovat.

Jinak byli neobvykle důslední a neodbytní. Pokud dostali na někoho kontrakt, nenechali jej umřít přirozeným způsobem, i kdyby už ležel na smrtelné posteli. Ostatním mafiánským bossům, kteří Zips moc nevěřili, až příliš pozdě došlo, že setrvalým přehlížením sicilských křupanů přichází o potenciál k růstu.

Galante si z nich v průběhu padesátých a šedesátých let vytvořil soukromou armádu. S její pomocí si vytvořil prakticky monopol na ten nejvýnosnější obchod v branži organizovaného zločinu. Byznys s heroinem.

Pizza a heroin: dokonalé spojení

Pan Nedotknutelný. Harlemského mafiána musel dostat do vězení prezident

Prodával drogy, vydával příkazy k vraždám, podplácel policisty, vysmíval se úřadům, dělal nafoukaná gesta. A poté udával své druhy i své ženy. Zbytek života strávil Nicky Barnes pod jinou identitou jako tuctový starý muž.

Jeho životní veletoč nemohl být větší. Býval drogovým lordem, všemocným vládcem Harlemu. Druhou část života strávil jako prodavač v supermarketu. Mezitím napráskal své kumpány, manželku i milenky. Za nevěru, drancování svého impéria. Nicky Barnes toho nikdy nelitoval.

Hodí se zmínit, že Carmine Galante byl muž spíše podprůměrné inteligence, sázel vždy raději na hrubou sílu. Měl sklony k psychopatickému jednání, byl paranoidní. Ne že by se to vzhledem k jeho profesnímu zaměření dalo považovat za hendikep, zločinecké instinkty mu fungovaly skoro bezchybně. Sofistikované části svých operací však ochotně přenechával na hlavounech ze staré vlasti. Na palermských kmotrech, patřících k původním větvím Cosa Nostry.

Fungovalo to perfektně. Do laboratoří v Palermu doputovala od producentů z Turecka a jihovýchodní Asie morfinová pasta, aby se tu proměnila na čistý heroin. Ten byl pak uložen do plechovek s nakládanými rajčaty a olivami, nejčastěji značky San Marzano. Jako velkoobjemová zásilka potravin a surovin byly doručeny do Spojených států.

Zboží bylo řádně procleno, a rozvezeno přes sklady a distribuční centra, do celoamerické sítě pizzerií. Bylo to fascinující hned v několika aspektech: předně šlo Galanteho zboží do Spojených států oficiální cestou. Bylo dovezeno legálně, neupozorňovalo na sebe. Velkou inovací byla distribuce. Rodinné pizzerie a sicilské tratorie byly všude, vznikala dokonalá zástěrka. Díky navázání na „poctivé“ restaurace tak poprvé bez komplikací dosáhl heroin i do regionů, kam se zatím tvrdé drogy dostávaly jen stěží. Na americký středozápad, do venkovských lokalit, do států jako Illinois nebo Wisconsin.

Tam zatím žila ještě panenská a nedotčená komunita konzumentů, která disponovala prostředky pro nákladné hobby heroinové závislosti. A kde pizzerie ještě nebyly? Tam mohly proniknout mafiánem spolu-vytvořené řetězce rychlého pizza občerstvení, například populární Al-Dente. Nebo malé pekárny, obchody s italskými delikatesami. Byl to učiněný zlatý důl.

Galante, své podprůměrnosti navzdory, dokázal pro své konkurenty až nevysvětlitelně dobře točit a prát velké peníze, ukládat je do nemovitostí a pozemků a skrze bankovní operace je vyvádět za hranice. Do Itálie, Švýcarska. A třeba do Jižní Ameriky, odkud se mu vracely proměněné na kokain. Což znamenalo další expanzi jeho byznysu.

Sláva a pád heroinového krále

Bossové ostatních newyorských mafiánských rodin jen sledovali, jak jejich moc upadá. Díky monopolu na heroin měl Galante skoro neomezené zdroje financí. Každá zásilka „konzervovaných rajčat“ z Evropy mu dala finanční injekci za 60 milionů. Přitom mu Zips vždy kryli záda. Postupně tak k nelibosti ostatních gangsterů přebíral jednu sféru cizího nelegálního podnikání za druhou. Výpalné, sázky, herny, prostituce. Galanteho bylo brzy všude až příliš.

Mafie existuje. Schůze v Apalachinu donutila FBI přiznat, že má problém

Místo činu. V této gangsterské haciendě v Apalachinu se nejvyšší mafiánská schůzka konala. Neušla pozornosti bystrého a pečlivého policisty.

Dlouhé roky její existenci popírala. Mafie je výmysl, tvrdila FBI, existuje jediné nebezpečí, rudí levičáci, podvratné politické živly. Pak se však v roce 1957 mafie sešla v ospalém městečku Apalachin a vyzrazení jejího summitu federální úřad pro vyšetřování donutilo, aby přiznal, že Cosa Nostra je reálná.

Se špatně skrývanou škodolibou radostí proto jeho konkurenti sledovali, když byl 10. července 1962 odsouzen na 20 let, za obchod s narkotiky. Optimismus je však brzy přešel, protože na ulicích se pro ně nezměnilo vůbec nic.

Vědělo se, že Carmine Galante byl oficiálně v hierarchii mafiánské rodiny Bonanno až druhým mužem v pořadí. Ne že by tomu někdo věřil, popudlivý Galante měl ve svých rukách soustředěnou veškerou moc. Ale hlavou rodiny a zvoleným bossem pořád byl, alespoň teoreticky, svým postavením v hierarchii, Joseph Bonanno a jeho nástupci. Neskromný Galante je vždy v podnikání „jen“ osobně zastupoval, byť u toho neustále překračoval instrukce a pravomoci.

Šéfové mafiánských rodin očekávali, že klan Bonanno situaci po vynuceném odchodu Galanteho trochu uklidní. Návrat ke starým pořádkům se však nekonal. Galante totiž před svým odchodem za mříže vložil správu nad podnikáním přímo do rukou Zips a vše běželo plynule dál, skoro jako kdyby byl na svobodě.

Zips už měli k nějakým buranům z venkova daleko. Fungovali jako uzavřená sekce, rodina uprostřed rodiny. A o to byli nebezpečnější.

Galante navíc ve vězení nesetrval, byl předčasně podmínečně propuštěn. A pak se choval jako utržený z řetězu. V roce 1976 se už sám pasuje bossem rodiny Bonanno a pustí se do ostatních. K blížícímu se triumfu však nedospěje. Když 12. července 1979 obědval na soukromé terase rodinné restaurace Joe & Mary’s ve čtvrti Knickerbocker, přistoupili k němu tři muži v lyžařských kuklách. A rozstříleli ho na maděru. Byla to poprava se vším všudy. Schválil ji od moci odstavený vůdce rodiny Bonanno, s vděčným požehnáním šéfů všech ostatních newyorských mafiánských rodin.

Takto viděli Bonannovu rodinu vyšetřovatelé.

Kde tehdy byli od Galanteho neoddělitelní bodyguardi, ti ramenatí Zips? Vytratili se těsně před příchodem vrahů. I oni už měli samozvaného heroinového krále dost. Už ho nepotřebovali. Celou dobu totiž sloužili někomu jinému.

Balíci z ostrovů dostali mafie na kolena

Carmino Galante ve skutečnosti sehrál roli užitečného idiota, který svou iniciativou nebývale napomohl zabydlení stovek gangsterů ze Sicílie. Plně oddaných a loajálních starým palermským kmotrům. Po celou dobu přitom byli víc než jen bojovnější sicilskou frakcí Bonannových. Byli plnohodnotnou sicilskou mafií působící v New Yorku. Galante jim jen usnadnil cestu a svou touhou po moci pomohl dosáhnout autonomie na americké organizaci.

Začlenili se do vytvořených ilegálních struktur, prorostli s nimi, ovládli je zevnitř. A šokovaní mafiáni z newyorských rodin, uhlazení italoameričtí gangsteři, to teď měli teprve zjistit.

Ti přivandrovalci, pasáčci koz a pojídači nezralých oliv, burani z venkova je dokonale převezli.

Nový šéf newyorských Zips, Salvatore „Toto“ Catalano, záhy jménem svých palermských šéfů udělal pětici newyorských rodin nabídku, která se odmítala jen špatně. Vrátí jim prý všechny podniky a oblasti, které si zabral nenechavý Galante. Ať si dál řeší svoje nelegální sázkové kanceláře, vytloukání výpalného a pouliční holky. Ale heroin, onen super-výdělečný byznys pizzerií, si ponechají bezvýhradně pro sebe. Byla to dohoda, při níž nešlo smlouvat.

Ukázalo se, že kompletní heroinový řetězec, od produkce po distribuci, Zips vlastně ovládají už od ledna 1975. Do května 1984 jim vynesl přes 1,6 miliardy dolarů. Neskutečný balík. Propracované finanční operace a mechanismy praní peněz, které byly vyloženě nad mentální schopnosti surového Galanteho, celou dobu řídil z bezpečí Brazílie palermský rodák kmotr Gaetano Badalamenti.

Gaetano Baldalamenti. Další velká postava mafie

Další soud. Takto se před ním v roce 1966 usmíval Joseph Bonanno.

Všude tam, kde Carmino Galante udělal v minulosti něco nečekaně chytrého, obratného a pohotového, byl najednou zřetelně čitelný rukopis palermské Cosy Nostry.

Vítězství s ručením omezeným

Američtí vyšetřovatelé zaznamenali velké mocenské otřesy na tradiční mafiánské scéně díky svým informátorům a agentům v utajení. A pustili se do práce. Sběr důkazního materiálu byl neuvěřitelně pracný, ale z trochu nečekaného důvodu, kvůli obsáhlosti. Přes svou až klanovou uzavřenost totiž Sicilani nevynikali v umění moderní konspirace.

Rutinně volali svým komplicům stále ze stejných telefonních budek, papírky s telefonními čísly na své kontakty nosili po kapsách, zahazovali je. Policie shromáždila na 55 tisíc nahrávek kompromitujících odposlechů. Během více než čtyř let FBI a její partneři shromáždili učiněnou horu důkazů.

Postupem času se vyšetřování rozrostlo do rozsáhlého mezinárodního úsilí, na němž se podílely speciální útvary newyorské policie, protidrogová agentura, americká celní správa. A také vyšetřovatelé v z agentur v Itálii, na Sicílii, ve Španělsku, Švýcarsku, Turecku, Brazílii, Kanadě, Velké Británii, Německu a Mexiku.

Výsledkem této nadnárodní spolupráce pak byl obří koordinovaný úder proti sicilské mafii, zadržení všech čelních představitelů včetně Badalamentiho a Catalana. A také 17 měsíců se vlekoucí proces.

Ten definitivně ukončil éru nadvlády sicilských Zips ve Spojených státech a přeťal takzvané Pizza connection, pizza-propojení dodavatelských a distribučních sítí heroinu. Soud, probíhal od září 1985 do března 1987, byl velkou oslavou spravedlnosti. Kritici se však nemohli zbavit dojmu, že odstraněním Sicilanů ze hry se opět uvolnilo pole pro tradiční newyorské mafiánské rodiny. A že tak vyšetřovatelé dost možná sehráli roli užitečného hlupáka, podobně jako kdysi hrubián Carmino Galante.

  • Nejčtenější

Ostrov kanibalů. Stalinistický režim na Sibiři zrealizoval noční můru

30. dubna 2024

Pochytali na moskevských ulicích tisíce lidí, zločince, straníky, dělníky, matky od rodin....

Sex s roboty. Studie odhalila, koho láká a proč. Patříte mezi zájemce?

29. dubna 2024

Zajímají se o sex s roboty spíše lidé, kteří straní svobodomyslnému přístupu k sexu? Jaký vztah k...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Bezhlavý vekslák byl jediný Markovičův nedořešený případ. Důkazy nestačily

1. května 2024

Premium Legendární vyšetřovatel Jiří Markovič vypátral pětinásobného vraha Hojera, dostal spartakiádního...

Česko jako velmoc MHD. Kde se ve světě svezete českými dopravními prostředky

28. dubna 2024

Premium České tramvaje lze spatřit třeba v Turecku, Itálii, Číně nebo Finsku. Po celé Evropě, v Rusku, v...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Československo v roce 1924: zlatá éra i zrod zla. V čem se podobá dnešku

27. dubna 2024

Premium Rok 1924. Svět už se vzpamatoval z šílené války a nastávala zlatá léta umění, zábavy a zdánlivé...

Dávali jí dva roky života. Místo toho stará paní přejela Ameriku na koni

2. května 2024

Premium Byla to asi nejvelkolepější koňská jízda Amerikou. Paní Annie přitom po třiašedesát let svého...

Uspěl navzdory Tourettově syndromu. Když s tiky bojujete, jsou pak horší, líčí

1. května 2024

Premium Narodil se s Tourettovým syndromem, nepříjemnou neurologickou poruchou. „Děláte zakázané věci, aniž...

Bezhlavý vekslák byl jediný Markovičův nedořešený případ. Důkazy nestačily

1. května 2024

Premium Legendární vyšetřovatel Jiří Markovič vypátral pětinásobného vraha Hojera, dostal spartakiádního...

Škrtiči a no-go zóny v Londýně. Fake news pomohly v 19. století represi

1. května 2024

Premium Reformy trestního zákoníku mohly v devatenáctém století učinit Spojené království liberálnějším....

Nespí vaše dítě? Přečtěte si, jak nespavost vyřešit
Nespí vaše dítě? Přečtěte si, jak nespavost vyřešit

Nespavost a problémy se spánkem se v různé míře objevují až u 30 % dětí. Mohou se projevovat častým buzením, problémy s usínáním, brzkým vstáváním...

Natáčení Přátel bylo otřesné, vzpomíná herečka Olivia Williamsová

Britská herečka Olivia Williamsová (53) si ve čtvrté sérii sitcomu Přátelé zahrála epizodní roli jedné z družiček na...

Byli vedle ní samí ztroskotanci, vzpomíná Basiková na muže Bartošové

Byly každá z jiného těsta, ale hlavně se pohybovaly na opačných pólech hudebního spektra. Iveta Bartošová byla...

Autofotka: Sen z plakátů v kotrmelcích. Mladíček v tunelu rozbil Ferrari F40

Symbol italské nenažranosti se již skoro čtyři dekády pokouší zabít své řidiče. Jízda s Ferrari F40 bez posilovače...

Ukaž kozy, řvali na ni. Potřebovala jsem se obouchat, vzpomíná komička Macháčková

Rozstřel Pravidelně vystupuje v pořadu Comedy Club se svými stand-upy, za knihu Svatební historky aneb jak jsem se nevdala se...

Do Bolívie jsem odešla kvůli smrti rodičů, přiznala sestra Romana Vojtka

Mladší sestra herce Romana Vojtka (52) Edita Vojtková (49) je módní návrhářkou a žije v Bolívii. Do zahraničí odešla...