Nález je „překvapivý i pro egyptology“, přiznal pro CBS News Sameh Iskander, vedoucí newyorských archeologů, kteří lebky odkryli. Podle jeho soudu byly jako oběti uloženy do útrob Ramessova chrámu v ptolemaiovském období. Posvátné město Abydos bylo podle organizace World Monuments Fund jedním z nejstarších a nejvýznamnějších míst starověkého Egypta.
Dlouhý stín Ramsesova kultu
„Nejprve jsme náhodou našli několik lebek. Nevěděli jsme, co jsou zač, jak jsme však ve vykopávkách pokračovali, zničehonic jsme našli celé místo naplněné lebkami,“ líčil archeolog. Nález podle jeho mínění svědčí o síle kultu faraona Ramesse II. Egyptu vládl po téměř sedm desetiletí od roku 1304 do roku 1237 před naším letopočtem, poznamenává portál Times of Israel. Má se za to, že je spojený s odchodem Izraelitů z egyptského otroctví. Panovník, též známý jako Ramess Veliký nebo Ozymandias, je ztělesněním vojenské, diplomatické síly egyptské říše, rozvoje její infrastruktury a bohatství.
Pro faraony i dělníky. Mumifikátoři měli balíčky pro všechny třídy |
Do abydoského chrámu, asi 435 kilometrů jižně od Káhiry, však byly mumifikované beraní lebky uloženy mnohem později, zhruba tisíc let po jeho smrti, píše portál Business Insider. Jejich nález tak podtrhuje, jak silný a vytrvalý byl Ramessův kult. Jak hluboko se vepsal do vnímání tamní společnosti.
„Jsme si jistí, že všechny beraní hlavy byly uloženy v tentýž čas, nebyly tedy nashromážděny během mnoha let,“ uvedl Iskander s tím, že hlavy si našly cestu do posvátné partie chrámu.
Některé se dochovaly mumifikované, podle Iskandera mohly být jako mumie uloženy i jiné, jejich balzamovací obal se však nedochoval. „Jsou to zřejmé oběti Ramessovu chrámu během ptolemaiovského období, což ukazuje, že dokonce tisíc let po své smrti byl faraon stále uchováván v úctě,“ zdůrazňuje Iskander. Sama ptolemaiovská říše vytrvala, doplňuje portál The Arab Weekly, po tři staletí, aby byla třicet let před naším letopočtem dobyta Římany.
Abydoský chrám nechal postavit Ramess II., aby ho zasvětil bohu Osirisovi a svému otci Setimu I., uvádí The Smithsonian. Kromě beraních obětí našli archeologové též mumifikované hlavy psů, koz, krav, gazel a promykovitých šelem. Spolu s papyrovými svitky, koženými artefakty a sochami se našly asi dva metry pod současným povrchem pouště.
Kromě toho archeologické úsilí odkrylo podle Reuters masivní, téměř pět metrů širokou strukturu z cihel, starou asi 4 600 let. „Je to významná stavba, která změní náš koncept abydoského prostoru. Tato zeď měla velký důvod, byla přinejmenším devět metrů vysoká,“ líčí archeolog. Dodává, že dalším nálezem byl malý bronzový zvonek. Zachoval se ve výtečném stavu, i se srdcem. „Můžeme tak slyšet tentýž zvuk z pradávné doby,“ říká.
