Sebevražda předepsaná mozkem
Není v nich žádná účinná látka, přesto však přinesou efekt. Taje účinků placeba odhaluje studie za studií.
Když v roce 2007 lékaři z pohotovosti po zavolání přispěchali k nehybnému muži, jevil známky blízkého kolapsu. Byl malátný, nehýbal se, měl výraznou hypotenzi, nízký krevní tlak, který si vyžádal nitrožilní podání tekutin. Spořádal prý celou tubu tobolek, jejichž původ záchranka neznala.
Pravdu o pilulkách neznal vlastně ani kolabující muž. Když totiž lékaři sehnali doktora Roye Reevese z kliniky v americkém Jacksonu, který mu je dal, přineslo to velké překvapení. A zaskočení nebyli pouze ošetřující lékaři, ale i Reeves. Že jeho pacient po jeho pilulkách zkolaboval, mu museli opakovat mnohokrát. Oněch devětadvacet prášků, které muž spořádal, bylo totiž z cukru. Bylo to placebo.
Naprosto neškodné. Dotyčný však věřil, že po pilulkách zemře. Reeves musel za svým pacientem vyrazit na pohotovost. Když mu skutečnou povahu tobolek osvětlil, nežádoucí příznaky rychle ustoupily.
Případ, o němž následně referovaly nejrůznější odborné časopisy, je dnes veden jako názorný příklad takzvaného nocebo efektu. Situace, při níž se po podání neškodné inertní látky, kterou má ovšem pacient za látku účinnou, projeví významný negativní efekt. Je to vlastně placebo naruby.
