Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Sex bude jen pro zábavu. K plození potomků už prý nebude potřeba

aktualizováno 
Sexuální styk přestane být pro těhotenství důležitý, partnerství se stane přežitkem. Ženy si pořídí pseudosperma z vlastního vajíčka, muži si vypěstují dítě v umělé děloze. Otázkou prý není zda, ale kdy k tomu dojde. Vědkyně Aarathi Prasadová přepisuje pravidla lidského rozmnožování.

Novorozeně rovná se muž plus žena. Tenhle vzoreček má podle Aarathi Prasadové přestat platit. | foto: Profimedia.cz

Její vize, jimž věnovala knihu Like a Virgin: How Science is Redesigning the Rules of Sex, vyvolávají tak rozhořčené odsudky, že raději rovnou uveďme, jak se brání proti nařčení, že ničí přirozený běh věcí. "Je legrační, když lidi říkají, že něco je, nebo není přirozené. Ve srovnání s čím? S jakou dobou? Pořád se přece adaptujeme," říká a dodává: "Díky technologii jsme se naučili létat i maskovat se."

Ona sama by tímhle směrem ráda udělala opravdu velký krok dál.

Obraz budoucnosti je pro ni neodmyslitelně spojen s existencí dítěte, které bude mít jen jednoho biologického rodiče. Žena si zkrátka ze své vlastní kmenové buňky a umělého chromozomu Y pořídí v jakémkoli věku vajíčko a sperma nebo se jako pseudo-sperma začne chovat jedno z jejích vajíček, jímž se oplodní. A aby se vývoj plodu nezatěžoval, umístí oplodněné vajíčko do sofistikovaného inkubátoru, který bude fungovat jako umělá děloha.

A Prasadová nemyslí jen na ženy, tyto technologie se podle ní stanou "velkým biologickým a sociálním kompenzátorem". Umělou dělohu budou moci využít i muži, kteří si plod vyrobí ze své DNA. "Sperma můžete vygenerovat z mužské kostní dřeně, ale stejně tak může dát muž vzniknout vajíčku. To je velmi zajímavé. Není to žádná magie," říká vědkyně.

I starší ženy chtějí mít děti. I já chci mít děti

Mluví tiše a přemýšlivě, zapsala si při rozhovoru s Prasadovou redaktorka listu The Guardian. A zaznamenala i to, že se ambice kontroverzní autorky nezrodily z čistě vědecké meditace. Souvisí s jejím osobním životem.

Narodila se v Trinidadu a vždy si přála mít velkou rodinu. V Londýně si ale vybudovala slibnou kariéru, stala se odbornicí na genetiku, ve věci zdravotní politiky spolupracovala s britským parlamentem, stala se nepřehlédnutelnou publicistkou. Narodila se jí dcera, ale kariéra ji hnala kupředu a navíc se rozešla s partnerem.

Po třicítce si uvědomila, že sen o široké rodině se jí asi rozplyne. Její matka zaznamenala velmi brzkou menopauzu a ona předpokládala, že ji postihne též.

Jednou ráno se probudila a napadlo ji: "Když mohou mít některá zvířata potomky bez samečků, proč by nemohli lidé? Vždyť kolik žen je na tom jako já, je nám po třicítce, máme kariéry… a hledáme toho pravého. A pak najednou zestárnete a vše je ještě méně pravděpodobné."

Proto se vrhla na studium lidského i zvířecího rozmnožování.

Po žraloku člověk?

Zjistila mimo jiné, že v roce 2008 vyrobili australští vědci umělou dělohu, aby zabránili vymírání populace žraloka vouskatého. A fungovala. Pro server salon.com prozradila, že nyní se laboratorně pěstují v umělé děloze embrya koz. A vědci ve Spojených státech a Japonsku zjišťují, zda podobné zařízení může fungovat i pro lidský plod.

Křišťálová lupa

Povedlo se jim vytvořit dělohu zkonstruovanou z uměle znásobených buněk ženské dělohy a oplodněné vajíčko v ní vyrůstalo osm dní. Pak musel být pokus zastaven, vědci totiž mohou podle mezinárodních regulí kultivovat lidské embryo jen po omezenou dobu.

Samozřejmě, vývoj lidského plodu v umělé děloze zatím nenaráží jen na etické a právní omezené, ale i na technologické. Prasadová si však myslí, že do čtyřiceti let to rozvoj vědy umožní.

Nejde jí přitom jen o ženy, které předběhl tikot biologických hodin. Její vize by vyšly vstříc i dámám, které nechtějí muže a odmítají využít byť jen jejich sperma.

Ženy sice mají jen chromozom X, proto jsou jejich vyhlídky na reprodukční nezávislost omezenější než mužů, kteří mají X i Y, pořád je ale možné vyrobit embryo spojením DNA ze dvou vajíček. V roce 2004 se bez použití spermatu od samce narodila vědcům myš Kagua, dokládá Prasadová. Proč by to tedy po mnoha výzkumech nešlo i u žen?

A aby dokázala, že příroda není k jejím vizím tak docela odměřená, mluví o teratomech vaječníku. To jsou ženská vajíčka, která jsou sice neoplodněná, rozvíjejí se však a získávají lidské rysy. "Máte v nich kůži, vlasy, nehty, všechny části těla. Vývoj se však nedostane daleko, nikdy nevyrostou ve skutečná miminka, protože nejsou schopna zformovat placentu, schází jim totiž otcova DNA," vysvětluje.

Nakonec jsme jen stroje

Prasadová si je přitom vědoma, jak dalekosáhlé důsledky by realizace jejích vizí měla.

Totálně by přepsala rodičovství. Cit k dítěti by se podle ní neztratil, ten je podle ní možné replikovat. "Signály, které dělají lidi šťastnými, jsou chemické a takové je možné uměle napodobit," říká a dodává: "Nakonec jsme jen stroje. Máme všechny ty etické a sociální nadstavby, ale tělo je stroj."

Připouští ale, že má-li pravdu a budoucnost její představy naplní, zahýbe to s pozicí otce a matky. Jaký bude mezi nimi rozdíl, budou-li mít muži a ženy tváří v tvář umělé děloze, v níž roste jejich embryo, šanci prožívat "těhotenství" úplně stejně? Zvlášť, když mužům autorka slibuje, že jim věda umožní i kojit? A zejména, když bude pro muže dokonce snadnější pořídit si pro oplodnění z vlastních zdrojů vajíčko než pro ženy obstarat si spermii?

Prasadová říká, že si nemyslí, že jí popisované technologie budou používat všichni a všechny. "Budou se o ně zajímat ti, kteří mají problémy s tím, mít dítě," říká. Redaktorka Guardianu je ale skeptičtější, podle ní není obtížné představit si, že například umělá děloha najde mnohem širší uplatnění: "Když bude existovat funkční a naprosto zdravá alternativa, proč by si ženy měly volit těhotenství?"

Vědkyně však trvá na tom, že přírodě je třeba pomoci či ji rovnou zastoupit. "Děloha může být pro miminka i špatným místem," vysvětluje s poukazem na kouření, alkohol či drogy a dodává: "Celá ta myšlenka, že příroda je skvělá… příroda není skvělá. Můžeme se z ní učit, ale můžeme ji též zlepšit. A existují situace, kdy je lépe, aby plod vyrůstal mimo ženskou dělohu."

Nakonec, když se začínalo s mimoděložním oplodněním, vzbudilo také poprask. "A pak si lidé řekli: Pokud to pomůže bezdětným lidem…" naznačuje, na jaké reakce sází.

"Jeden z vědců, s nímž jsem mluvila, říkal, že pokaždé, když se objeví zpráva o tom, že vědci vyrobili vajíčko či sperma, nepřestane mu zvonit telefon. Všichni ti velkohubí lidé se ptají na etiku a morálku. Pak ale zavolají lidé, kteří jsou neplodní a zeptají se: Můžete mi pomoci?" říká Prasadová.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.