Její začátky v Česku nebyly snadné, přijela bez rodičů, byla to její první zkušenost se samostatným životem a neuměla jazyk. „Navíc jsem cítila tlak, musela jsem se totiž dostat na vysokou školu,“ popisuje. Nakonec vše klaplo i díky tomu, že v Brně potkala hodně ruských krajanů, kteří přijeli též za studiem. „Proto jsem se necítila tak sama, navíc jsem získala hodně nových kamarádů,“ říká. Přijímací zkoušky se povedly a dnes má před sebou magisterský diplom.
Podívejte se fotky Aleny |
A česká společnost jí sedne. „Lidé tady mají méně předsudků, jsou otevřenějším novým věcem, proto je tady více možností pro uplatnění,“ shrnuje klady, které v Česku našla. Opačné znaménko by naopak společnosti v Česku vystavila kvůli lhostejnosti: „Neexistuje tady takové kamarádství, na které jsem byla zvyklá z Ruska. Kdybych nějakým zázrakem mohla na české společnosti něco změnit, bylo by to právě méně lhostejnosti a více vzájemného pomáhání si. Ale neříkám, že by leccos z toho ruská společnost nepotřebovala též. A kromě toho bych lidem v Rusku přidala trochu víc racionálního myšlení, postrádají jasně definované cíle.“ A ještě jedno ji v Česku zaskočilo: „Zdejší muži nejsou zvyklí se o ženy snažit. To mi přijde úplně převrácené, tady holky oslovují kluky, to ony je zvou do kina, na večeři. To mi opravdu vadí.“
Alena ŠeredaJe jí třiadvacet let, studuje na Vysokém učení technickém v Brně chemii. Má ráda knihu Zdroj od Ayn Randové, poslouchá nejen taneční hudbu a house. Jeden z jejích nejoblíbenějších filmů je Zelená Míle a Gladiátor. „Zbožňuju ale taky Star Wars a Rockyho,“ říká. |
K focení se dostala přes fitness. „Cvičit jsem začala asi před třemi lety,“ vzpomíná. Jenže ji to chytlo mnohem víc, než aby zůstala u příležitostných a nárazových návštěv v tělocvičně. „Stalo se to mou láskou, snad až závislostí,“ přiznává a dodává, že se fitness začala věnovat i závodně.
A to už byl jen krůček k focení. Po jedné soutěži totiž měla unikátní formu, ale tušila, že si ji dlouho neudrží. „Chtěla jsem ji proto zachytit alespoň na fotkách,“ vysvětluje, jak došlo ke spolupráci s fotografem Markem Machálkem.
Navíc zjistila, že se studem nemá problém, v Rusku ostatně tančila a i dnes si ráda zatančí v klubu jako gogo tanečnice. A sní o tom, že se jednou zaskví na fotosetu ve stylu fitness. „Ráda bych, aby nešlo jen o pózování, ale aby snímky zachytily i akci, úsilí, námahu a emoce, které do cvičení denně vkládám,“ líčí. Na fotkách by se však chtěla představit i z jiné stránky: „Představuji si focení v elegantním stylu, dlouhé večerní šaty, luxusní interiér a hlavně, aby to vystihovalo mou ženskost.“
Jejím profesním cílem je úspěšné absolvování vysoké školy a potom doktorské studium ve Spojených státech, ráda by se věnovala medicínské chemii. Ano, je slečnou, která ví, co chce. „Mám ráda lidi, kteří mají pevně daný cíl a jdou za ním bez ohledu na překážky, kteří se jen tak nevzdávají, umí se postavit na nohy a nestěžují si,“ říká. U mužů to podle ní musí platit dvojnásob, u žen obdivuje, když dokážou být cílevědomé, umějí se o sebe postarat, ale ve vztahu s muži nepřebírají dominantní roli.
Právě cílevědomost a vytrvalost považuje za svou vlastní nejlepší vlastnost. Má ale za to, že je příliš sebekritická a nadmíru impulzivní. „Z rovnováhy mě dokáže vyvést i malá nepříjemnost. V poslední době na tom však hodně pracuju, snažím se svoji impulzivnost a emoce ovládat,“ říká.
Líbí se vám fotky Aleny?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 čtvrtek 17. září 2015. Anketa je uzavřena.
