Jsou to idioti, řekla kolumbijská prostitutka Dania Suárezová o mužích, kteří chrání amerického prezidenta, a její výrok obletěl svět. Jak by taky ne: svět si je představuje úplně jinak. Clint Eastwood jako Frank Horrigan ve filmu S nasazením života, vysloužilý agent Farmer čili Kevin Costner ve filmu Bodyguard a všichni ti další filmoví agenti tajné služby, ať už představovali dobré hochy, nebo odpadlické padouchy, měli IQ laureáta Nobelovy ceny, stříleli jako olympijští vítězové a házeli nožem lépe než Inču-čuna.
Koneckonců i ti skuteční muži z prezidentovy ochranky v profesionálních tmavých oblecích a černých brýlích působí se svými dráty za uchem, drsnými výrazy a boulemi pod sakem jako někdo, koho nebudete přesvědčovat, že tasíte určitě dřív.
A teď tohle. Tajní agenti přijedou na tajnou misi, aby obhlédli, kam mohou přivézt svého prezidenta, ale místo profesionálního průzkumu terénu zapaří. A zrovna v místě, kde mají své letní bydlo drogové kartely, si přivedou na pokoj četu místních prostitutek, které si ve chvíli oddechu mohou skoro zjistit, jaké krycí jméno má prezident Obama (Potus nebo Renegade).
A zjistí se, že kolumbijský přešlap není jediným, něco podobného vyvedli agenti Tajné služby i v Salvadoru.
Není to ostatně první případ, kdy se objevily trhliny v supermanském mýtu obestírajícím americkou Tajnou službu.
Ta není dokonce vůbec tajná, přestože to má v názvu. Většina jejích členů je běžně k vidění v televizi nebo poblíž Bílého domu. A velká část nosí dokonce uniformu.
A přestože si nezasvěcený člověk myslí, že je tady kvůli ochraně prezidenta, ve skutečnosti vznikla kvůli něčemu úplně jinému. A k prezidentovi přišla jako slepý k houslím.
Původně to byli cifršpioni
Bylo to v roce 1901. Už zase někdo zastřelil amerického prezidenta. Byl jím William McKinley. Byl už třetím zastřeleným šéfem Bílého domu – a všichni zahynuli v rozmezí pouhých šestatřiceti let. Šílená statistika: co dvanáct let, to šéf Bílého domu s kulkou v těle.
Už i Kongres trklo, že je s tím třeba něco dělat. Třeba chránit prezidenta.
A kongresmani o to požádali Tajnou službu. Ale nemyslete si, že za tím jménem byli nějací Bondové.
Ne, byli to lidé, kteří jen odhalovali padělatele peněz a černé palírny. K ochraně prezidenta se dostali jen proto, že spadali pod ministerstvo financí – a to sídlilo hned vedle Bílého domu. Bylo to praktické rozhodnutí. To je celé.
Tahle instituce vznikla v roce 1865. Docela neuvěřitelně působí fakt, že zákon o vzniku Tajné služby, která – aniž to kdo mohl tušit – bude jednou chránit hlavu USA, podepsal Abraham Lincoln zrovna v den, kdy byl sám zavražděn.
Na stráži
Tehdy ovšem myslel na to, že podle zpráv, jež se mu dostaly na stůl, se v chaosu občanské války dařilo padělatelům tak skvěle, že třetina dolarů v oběhu byla falešná.
A pro pořádek je třeba férově dodat, že ne všichni agenti Tajné služby byli obrýlení a sehnutí cifršpioni, kteří prohlíželi bankovky proti světlu. Někteří vyšetřovali vraždy, bankovní loupeže a falešné herny. Protože proti sobě měli pěkné ptáčky, museli se umět ohánět pěstmi i revolvery.
V roce 1901 tedy dostali svůj velký úkol, který je nyní dělá tak slavné. A o rok později už byl první z nich mrtev ve výkonu služby.
Nečekejte žádnou divokou střílečku. Z tohoto případu by thriller nevydojil ani Hollywood. Agent William Craig zahynul při dopravní nehodě. Do otevřené bryčky, v níž seděl prezident Theodore Roosevelt, narazila tramvaj a on to odnesl nejvíc.
První a jediný mrtvý
První agent Tajné služby byl zastřelen při obraně prezidenta až v roce 1950. Prezident Truman tehdy nebydlel v Bílém domě, ale pár desítek metrů odtud v Blair House, protože Bílý dům se opravoval. Toho využili dva portoričtí nacionalisté, Torresola a Collazo, a pokusili se ho zabít.
Jenže narazili na agenta Leslieho Coffelta, který hlídal u vchodu do budovy.
Nejdřív Colazzo střelil na jiném přístupu k Blair House jednoho agenta do kolena, ale dva další muži z ochranky ho vyřadili z boje. V tu chvíli to šel zkusit Torresola. Zasáhl Coffelta z bezprostřední blízkosti třemi ranami, které šly do prsou a do břicha. Byly to smrtelné trefy. Pak chtěl Torresola pomoci svému kumpánovi a vystřelil několik nábojů. Když začal nabíjet prázdnou zbraň, v prvním patře se otevřelo okno: prezident Truman, jehož střelba probudila, se chtěl podívat, co se děje.
Torresola stál asi deset metrů od něj. A v tu chvíli se probral Coffelt. Stačil jednou vystřelit. A zasáhl atentátníka přímo do hlavy. Pak ztratil vědomí a po převozu do nemocnice zemřel.
Nejenže se stal prvním agentem zabitým při pokusu o atentát na prezidenta – je také zatím jediným.
To je docela nečekaná informace. Vzhledem k filmům by lidé předpokládali, že agenti Tajné služby umírají jako na běžícím páse. Tak to není. Ale někteří byli během atentátů zraněni a někteří opravdu vědomě nasadili vlastní životy.
Například agent Tim McCarthy zakryl v roce 1981 vlastním tělem Ronalda Reagana a tím ho zřejmě zachránil, přestože sám schytal několik ran do břicha. Podobně, leč neúspěšně, v Dallasu zalehl Clint Hill postřeleného Johna Fitzgeralda Kennedyho a kryl ho vlastním tělem celou cestu až do nemocnice. A ve stejné době jeho kolega Rufus Youngblood zalehl viceprezidenta Johnsona.
Incidentů bylo mnohem víc. Několikrát agenti vykroutili zbraň lidem, kteří se pokusili útočit na prezidenty (například v roce 1975 jedné ženě při pokusu zabít Geralda Forda), v roce 1996 šéf Tajné služby na poslední chvíli rozhodl změnit trasu jízdy kolony s Billem Clintonem při návštěvě Manily – a ukázalo se, že pod mostem, přes nějž měl prezident jet, byla nálož.
Práce agenta není tedy bezriziková. Přesto se zájemci pořád hlásí. Koho vezmou?
Mám na to? A kolik za to?
Šanci má Američan ve věku 21 až 37 let. Může být i starší, ale musí mít za sebou službu v armádě s velmi dobrými výsledky. Měl by mít zrak 20/60 nebo – anebo, jak uvádí informace na webové stránce Tajné služby, dát najevo, že podstoupí operaci očí. Pokud se chce ucházet o práci přímo v ochrance, měl by mít bakalářský diplom s tím, že absolvoval v první třetině ročníku.
Samozřejmostí jsou dobré výsledky fyzických a psychologických testů. Služba si rovněž uchazeče proklepne: zajímá se o jeho rodinu, známé, pověst a podobně.
Tajná služba chodí i v uniformách. A stará se i o bezpečnostní rámy.
Pokud je kandidát přijat, následuje výcvik, který trvá téměř rok. Neučí se jen střílet a bojovat beze zbraně, musí zvládnout zásady ochrany svěřeného člověka, taktiku boje v domě či jiném omezeném prostoru a další věci, které vídáme ve filmech, když bodyguardi plánují ústupové cesty a pak jimi ohroženého člověka skutečně odvádějí (zpravidla přes kuchyň, kde se strhne další kolo rvačky či přestřelky), Kromě toho se také učí zásadám vyšetřování, protože mnozí nikdy chránit prezidenta nebudou.
V Tajné službě je totiž asi 6 500 agentů. To by byla kolem prezidenta docela tlačenice.
A tak jen asi polovinu tvoří bodyguardi. Chrání nejen prezidenta a jeho rodinu, ale i jeho předchůdce (ty však jen po dobu deseti let), viceprezidenta, kandidáty na prezidenta, cizí státníky pobývající v Americe a podobně. Ti, kteří chrání prezidenta, nejsou jen těsně kolem něj, ale střeží například nenápadně Bílý dům.
A pak je tady uniformovaná jednotka. Je to asi 1300 osob. Vypadají jako běžní policisté a hlídají Bílý dům a okolí. A taky ambasády ve Washingtonu a diplomatické mise po celé Americe.
Aby to bylo ještě složitější, má Tajná služba také své pyrotechniky, psovody či úderný tým rychlé reakce. A také své vyšetřovatele, kteří nemají vůbec nic společného s prezidentem, ale pořád pátrají po padělatelích a falšovatelích. Dnes mají pole působnosti rozšířené ještě o finanční a počítačovou kriminalitu. Mimochodem, od roku 2003 provedla tahle část Tajné služby 29 tisíc zatčení a zabavila falešné peníze v hodnotě skoro 300 milionů. Ale důležitější očividně je, že pase po finančních zločinech, protože vyřešila případy, jejichž celková škoda činila 37 miliard dolarů a včasným zásahem zabránila dalším škodám ve výši 12 miliard.
Pokud vás snad zajímá taková nepodstatná věc, jako jsou peníze, které za to agenti berou, pak průměrný plat je 57 tisíc dolarů ročně a začátečník může mít roční příjem v rozmezí 44 tisíc až 74 891 dolarů.
Čím střílejí
Zajímavá je i výzbroj, protože ve filmu vidíme, jak agenti sahají pod saka a střílejí. Do vraždy prezidenta Kennedyho spoléhali na běžné revolvery Smith & Wesson a Colt. Pak dostali výkonnější zbraně typu Magnum. Od roku 1992 však nosí pistole SIG Sauer P228 a P229. Samozřejmě jsou taky vycvičeni ke střelbě brokovnicemi a samopaly Heckler Koch MP5.
Za tím vším jsou miliony vystřílených nábojů, tisíce hodin výcviku, kurzy únikového řízení vozů a hlavně dobré výsledky, protože už dlouho se nikomu z těch, které Tajná služba střeží, nic nestalo.
A pak přijde skandál s prostitukami v Kolumbii.
Agenti se už samozřejmě v tisku dozvěděli, v čem je problém: Tajná služba prý zaměstnává málo agentů v sukních. Čili kdyby tam bylo více žen, nic takového by se nestalo.
Samozřejmě tím bylo myšleno, že muži by se v přítomnosti kolegyň tak neodvázali. Ale stejně tak samozřejmě se vyrojily vtipy, které si tuhle radu vykládaly úplně jinak – a dvojsmyslně.
