Pro své zpochybnění iracionální víry měl první z nich docela konkrétní důvod. Coby odborník na klinickou psychologii tehdy Forer na částečný úvazek přednášel na Kalifornské univerzitě v Los Angeles a hluboce jej zasáhlo, jak výrazná část jeho studentů byla ochotna věřit zcela iracionálním novinovým horoskopům. Tak si budoucí psychology nepředstavoval.
Prohlédněte si nejen horoskop francouzského krále |
A protože se tehdy badatelsky věnoval tématům sebeklamu a nepřesnostem subjektivního hodnocení, propojil s nimi astrologii v jednom zajímavém experimentu.
Trefit se do důvěřivců je snadné
Padesátce svých studentů předložil k vyplnění jednoduchý osobnostní test a po týdnu jim vrátil zpět jeho vyhodnocení. Každý z testovaných se mohl na vlastní oči přesvědčit, jak dobrý odhad si o jejich osobnostech na základě zodpovězených otázek Forer udělal. Pokud však čekáte, že Forera zajímaly odpovědi studentů, pletete se.
Prakticky celý týden strávil pročítáním horoskopů v novinových přílohách a vybíral z nich co nejobecnější popisné fráze. Ty, sepsané do třinácti vět, pak předal svým žákům jako „zhodnocení jejich osobnosti“. Co se mohli studenti dozvědět? „Máte velkou potřebu, aby vás druzí lidé měli rádi a obdivovali. Máte tendenci být sebekritický. Máte mnoho nevyužitých schopností, které jste nevyužil ke svému prospěchu.“
Vtip Forerova testu však spočíval v tom, že každý ze zmíněné padesátky dostal na chlup stejný text hodnocení. A Bertrama Forera teď ještě zajímalo, jak přesný jeho „odhad osobností“ byl. Proto požádal studenty, aby mu každý svůj vlastní posudek oznámkoval. Pokud měl student pocit, že je vyhodnocení zcela nepřesné, měl dát Forerovi jeden bod. V případě, že by se „dokonale trefil“, pak bodů pět.
Dvorní astroložka Ronalda Reagana Měla zvláštní telefonní linku do Bílého domu, řídila načasování mezinárodních summitů, projevů i debat. Její prezident pro ni byl předně Vodnářem, jeho sovětský protějšek Gorbačov zase Rybami. Joan Quigleyová prý byla dvorní astroložkou Ronalda Reagana. |
Studenti, kteří nevěděli, že všichni drží v rukou tentýž, padesátkrát nakopírovaný text, poctivě udělili výstupům svého osobnostního testu vysoká hodnocení. Jeden každý měl totiž pocit, že se ho adresně dotýká a z větší části vystihuje jejich osobnost.
Vidíme to, co chceme vidět
V průměru byl Forer za svůj kompilát blábolů z horoskopů oceněn 4,26 bodu. Aby se ujistil, že nenarazil na extrémně snadné „oponenty“, pokus se rozhodl zopakovat. Celkem více než padesátkrát. Pokaždé se stejným výsledkem.
Jak je tedy možné, že dosáhl 85procentní úspěšnosti odhadu osobností svých studentů, když jejich testy vůbec nečetl? „Je to projev naprosté lidské důvěřivosti a současně subjektivní validizace,“ poznamenal si. „Člověk má tendenci akceptovat jakékoli obecné a vágní popisy osobnosti, jako by byly přímo ušité na jeho osobu. Vidí vztah mezi velmi obecným textem horoskopu a sebou samým.“
A přesně na tomto triku, který je dodnes nazýván jako Forerův efekt, fungují horoskopy dnes. Chceme se v nich poznat a to je důvod, proč se v nich vidíme.
Psychology dále zajímalo, co ještě může s Forerovým efektem zahýbat. A povšimli si, že lépe jsou přijímána tvrzení či hodnocení, která mají spíše pozitivní náboj. Větu „Ceníte si toho, že jste ve svém myšlení nezávislý a nepřijímáte tvrzení druhých bez dostatečného důkazu“ každý přijme za vlastní a ztotožní se s ní snáze než s významově opačným tvrzením.
Jonathan Cainer: nejbohatší astrolog světa Udělal z astrologie průmyslové odvětví. Vydělával miliony liber a ovlivňoval životy milionů lidí. Bulvární deníky se o něj přetahovaly finančními částkami, jako se kluby perou o fotbalová esa. A on psal horoskopy a mluvil s duchy. „Klidně mi říkejte šarlatán,“ usmíval se Jonathan Cainer. |
Záleží na autorovi horoskopu. Když už máme negativní hodnocení vlastní osoby přijmout, potřebujeme, aby nám je sdělila nějaké kapacita. Je celkem jedno, jestli to bude mediální celebrita, nebo šarlatánský jasnovidec. Nepříjemné zprávy však od nich strávíme lépe než od lidí „nižšího společenského statusu“. Na důvěryhodnosti pochybnému tvrzení horoskopu také silně přidá, pokud si budeme myslet, že je unikátní a vytvořený pouze pro nás.
Jen datum narození a budoucnost je jistá
S vírou v pravdivost horoskopů pořádně zamával i francouzský astrolog Michel Gauquelin. Šel na to však trochu z jiné strany. Sám nejprve dlouhá léta hájil nezpochybnitelnost astrologie a horoskopů, jejichž sestavováním se živil. Dokonce vystudoval psychologii a matematiku, aby mohl jejich správnost vědecky prokázat.
Jenže čím déle bádal, tím skeptičtějším se vůči své původní profesi stával. Definitivně jej zlomil experiment, který realizoval s pomocí vydavatelů deníku Ici Paris. Čtenářům nabídl, že jim zdarma vypracuje jejich osobní horoskop. Bude k tomu potřebovat znát jen jejich data narození, další podmínkou je, že mu zašlou vlastní zhodnocení přesnosti této předpovědi. A čtenáři potvrdili, že z 94 procent se do nich Gauquelin přesně trefil.
Horoskop sériového vraha
Gauquelin si však pro sebe nechal dvě podstatné informace. Předně, jím vytvořený horoskop byl „skutečný“, ale vytvořený na základě údajů o narození dočista jiné osoby. Které? Marcela Petiota, francouzského sériového vraha, který byl odsouzen k smrti za vraždu 23 lidí – a podezřelý z více než šedesátky.
Sestavili jsme vám falešný profil osobnosti. Nachytali jste se na 83 % |
Právě jeho horoskop pak nakopírovaný beze změny rozeslal všem zúčastněným čtenářům, podobně jako to udělal Forer svým studentům. Větu „Neměl jsem pocit, že jsem z tisícovek lidí udělal hlupáky, oni jimi už byli“ pravděpodobně Gauquelin nikdy neřekl, ale byla mu později často připisována. Jeho víra v horoskopy, i ty vlastní výroby, u něj byla trvale otřesena.
S horoskopy je to těžké, protože víra a logika se vzpěčují vzájemnému kontaktu. „Bojovat s horoskopy je stejné jako zápasit s větrnými mlýny,“ říká Brian Cronk, profesor psychologie ze Západní státní univerzity v Missouri. „Lidé na ně prostě chtějí věřit. Lidský mozek se vždycky pokouší předvídat věci, které nastanou. A když není výhled do budoucna jasný, ustupuje logika stranou a dává prostor víře a bizarním předpovědím.“
