Petr Suchopár se zpěvačkou kapely Dirty Blondes Beego. Je jejím oddaným...

Petr Suchopár se zpěvačkou kapely Dirty Blondes Beego. Je jejím oddaným fanouškem. | foto: archiv Petra Suchopára

Papež Benedikt XVI. odmítl, ale Františka zkusím, říká sběratel podpisů

  • 22
Má autogramy Hitlerova osobního strážce, dalajlámy, Muhammada Aliho i Jackieho Chana. Nejvíc si však považuje podpisu Fidela Castra. Petr Suchopár připouští, že sběratelství může být tak trochu lékařská diagnóza. „Jenže něco sbíráme všichni, i když si to ne vždy připouštíme,“ říká.

Podle jakého klíče vybíráte osobnosti, které požádáte o autogram?
Určitě už nemusím mít ve sbírce každého, z toho jsem nějak vyrostl. Teď se hodně soustředím na zahraniční herce a taky na lidi, kteří ač jsou ve svém oboru na špičkové úrovni, nejsou dosud ve většinové společnosti vyhlášení. Sem patří například můj nedávný úlovek, Razor Candi. To je pěkná alternativní modelka pro dospělé.

Čím vás osobnost osloví?
Zaujmou mě svým výkonem, životním příběhem, jsem okouzlen jejich krásou. Někdy se všechny tyhle vlastnosti mohou skloubit u jedné osobnosti. Namátkou mě napadá americká herečka Kim Novaková, kvůli které jsem si zajel na Febiofest.

Co vše sbírání podpisů obnáší?
Samotný autogram je jen pomyslná špička ledovce, pod kterou se skrývá nemalá příprava. Ať už je to shánění čistých kartiček na autogramy, vizitkových či pohlednicových, vhodné psací potřeby, musejí plynule spouštět barvu, nebo obrazové materiály, plakáty a fotosky. Když máte toto vše za sebou, teprve pak můžete k osobnosti přistoupit a zdvořile požádat o autogram.

Co jste se za dobu svého sběratelství naučil?
U dopisů je důležitá formulace textu. Když jsem s dopisy v roce 2005 začínal, posílal jsem jen lísteček s žádostí v několika anglických větách. To sice občas přineslo ovoce, ale nebylo to příliš reprezentativní. Dnes už posílám dopis na celou A4, kde prezentuji výčet nejlepších kousků ze své sbírky, aby si daná osobnost mohla udělat představu, mezi koho se svým podpisem může zařadit. A taky samozřejmě nesmí chybět zpáteční obálka, nejlépe ofrankovaná, takzvaná SASE (self address stampted envelope). Je však potíž sehnat americké známky.

Kde vlastně získáte adresu na hollywoodskou star, sportovce či státníka?
Dlouhodobě využívám databázi fanmail.biz, kde je okolo 50 tisíc kontaktů. Většinou na agentury, méně pak osobní. Jsou průběžně aktualizovány, včetně zpětné vazby od ostatních sběratelů. Státníci jsou na oficiálních webech států. Když jsem psal Benediktovi XVI., stačilo napsat „Papež – Vatikán“.

Pořídil jste?
Dopis došel, ale obdržel jsem odpověď z českého zastupitelství, že se nepodepisuje. Když o tom tak přemýšlím, musím zkusit ještě Františka. Ten vypadá, že by mohl být vstřícnější.

Upřímně, zůstáváte v hranicích zdvořilosti, nebo je zapotřebí určitá míra vlezlosti, drzosti?
Jak kdy. Dlouhá léta jsem se vtíral v divadle o přestávce do šaten herců a lovil, teď už to nejde. Je taky důležité vycítit ten moment, kdy už danou osobnost opravdu obtěžujete. Někdy toho máte k podpisu moc, někdy není na druhé straně nálada. Pak to musíte lidsky oželet.

Podařilo se vám někoho ulovit jen šťastnou náhodou?
Před lety jsem s rodinou jezdil do Vídně a po hlavním náměstí v Hofburgu šla zrovna nějaká delegace. Že prý prezident. Tak jsem si vzal v rychlosti jen nějaký letáček a propisku a letěl tam. Uprostřed zástupu lidí stál pán v obleku, tak jsem se tam protáhl. Vybafnu na něj „Guten tag, Herr President!“ a vrazím mu letáček a propisku do ruky. Nelekl se, podepsal se a já zase odběhl. Až později jsem z vylepených plakátů zjistil, že to byl jen spolkový kancléř Wolfgang Schlussel.

Kolik kousků teď asi máte ve sbírce?
Nikdy jsem to přesně nespočítal, nevedu si evidenci. Zhruba dva tisíce. Patří mezi ně boxer Muhammad Ali, herec John Travolta, starosta New Yorku Rudy Guilliani, Jackie Chan, Dalajláma, Bill Gates, Donald Trump … je to dlouhý seznam.

Kterého kousku si osobně nejvíce považujete?
Úplně nejvíc si vážím Fidela Castra. Neměl jsem šanci požádat ho o autogram osobně, ale mám ho hned dvakrát. Sehnal jsem ho na vlaječce z roku 1972, když tu byl na státní návštěvě. Je na ní podepsán i Štrougal a vedoucí sovětské delegace. A poté jsem od něj získal podpis ještě jednou extra, napsal jsem si o něj do Havany.

Kvůli kterému podpisu jste dosud musel vynaložit největší úsilí?
To nedokážu říct. Často vyžaduje značné úsilí dát dohromady dopis nebo vystát frontu. A pak zase osobnost neodepíše, po koncertu uteče, autogramiáda skončí dříve, než se na vás dostane řada. Takže největší úsilí vás nakonec stojí ten podpis, který nemáte, protože to byl zmařený čas a energie.

Na e-Bay? Nikdy

Je nějaký autogram, který už nikdy mít nebudete?
Zkoušel jsem třikrát psát Leonardu Nimoyovi, herci ze Star Treku, ale ani jednou neodpověděl a nedávno již zemřel. Ale ani smrt osobnosti samozřejmě neznamená, že nejde sehnat její podpis. Byl jsem a ještě stále celkem jsem oddaný foglarovec, a tak jsem moc chtěl získat podpis pana Foglara. Jeho autogram jsem získal asi za 25 korun na klubové autogramiádě. Dopisem jsem získal jeden z posledních autogramů Tomáše Bati, přišel mi dva týdny před jeho smrtí, a Jacka Kevorkiana, ten přišel až po jeho smrti i s dopisem od správkyně jeho pozůstalosti. Pokud máte dostatek peněz, žádný podpis pro vás není nedostupný.

Obchod s autogramy slavných, třeba na e-Bay, je docela byznys.
Tohle jde úplně mimo mě, nemohl bych prodat něco, z čeho mám obrovskou radost. Víte, je to k nepopsání, když vám nějaká osobnost pošle podepsanou fotku, když objevíte zásilku ve schránce a pak ji plni očekávání rozbalíte. Prodat? Bylo by to dost nevděčné i vůči osobnostem. Dost mi jich ostatně odmítlo poslat autogramy právě kvůli e-Bay.

Proč sbíráte právě podpisy, proč vás neovládly poštovní známky či pivní etikety?
Byla to touha mít kousek dotyčné osobnosti, památku na setkání s ní. Ostatní věci nejsou tak osobní, aby mě okouzlily.

Který váš autogram byl první?
Pamatuji si na něj úplně přesně, byl to moderátor Petr Jančařík. Může to být i patnáct let, byl na dudáckém festivalu ve Strakonicích a já si nechal podepsat Zlatou desku Magionu. A druhý byl myslím Waldemar Matuška.

Dá se říct, že každý váš kousek ve sbírce má za sebou příběh?
Většinu jsem získal tuctovým, nijak výjimečným způsobem. Ale zajímavé bylo dopisování s Rochusem Mischem, osobním strážcem a řidičem Adolfa Hitlera. Škoda, že poměrně brzy poté zemřel.

Někdy to není jen podpis, ale i věnování. Prozradíte, které na vás udělalo dojem?
Třeba oslovení „gringo amigo“ od George Junga, jehož hrál Johnny Depp ve filmu Kokain, nebo „Na zdraví, Peter“ od Čechoameričana Vladimíra Kulicha, který hrál po boku Antonia Banderase roli Bulvaje ve filmu Vikingové. Nebo „S krajanským pozdravem Herbert Lom“ od herce, který ztvárnil postavu inspektora Dreyfuse v Růžovém Panterovi. Režisér Star Wars Frank Oz se omlouval, že dopis založil a odepisuje až teď. Jinak osobnosti nejvíc přejí „Love“ nebo „Best wishes“. A basketbalista Shaquille O’Neal „Peace“.