Ve skladech slavných, více než stoletých ševcovských továren v Anglii se v regálech povalují stovky rolí nejrůznějších kůží z Francie, Itálie a Německa. Boty tu zkušení mistři ušijí z kůže téměř jakéhokoliv zvířete. Záleží jen na vkusu zákazníka, pevnosti kůže, ceně a samozřejmě zákonných omezeních: třeba ze slonů se boty šít nesmějí.
„Nejčastěji šijeme boty z kůže šest až devět měsíců starého telete. Jedna stopa čtvereční (asi 0,1 čtverečního metru) stojí deset eur,“ vysvětluje Denis Mallard, který pracuje v jedné z tradičních anglických továren už čtyřicet let. Telecí kůže je na boty ideální: je pevná, velice kvalitní a není drahá.
Z telecí kůže pochází většina párů středně drahých kožených bot, které lze koupit na českém trhu. Ty levnější jsou pak často ušity z kůže dvouletého skotu. Useň už sice není tak elastická a kvalitní, musí se mnohem více barvit, ale je levnější, a tedy dostupnější i pro méně majetné zákazníky.
Muži si však často přejí mít neobyčejné boty ze speciálních usní. Tou nejluxusnější je kůže z krokodýla. „Na jeden pár bot padnou kůže ze dvou menších aligátorů,“ tvrdí mistr Mallard. Krokodýlí kůže je velice drahá, smí se totiž dovážet jen ze speciálních farem, kde chovají krokodýly na maso a ke zvířatům se chovají šetrně.
„Každá kůže musí mít speciální visačku, kde je zaznamenán její původ. Jeden pár bot nás stojí 700 liber (něco přes 25 tisíc korun). Samotné boty pak prodáváme zhruba za tři tisíce liber (asi 112 tisíc korun),“ říká Mallard.
Zákazníci by si tak měli pečlivě vybírat zavedené ševcovské firmy, u nichž mají jistotu, že krokodýlí kůže na jejich boty nepochází například od afrických či amerických pytláků. Ale vzhledem k vysoké ceně jsou takové boty pro drtivou většinu mužů nedostupné.
A není to žádná tragédie. Boty z krokodýla jsou tak specifické, že se takzvaně musí umět nosit. Jen málokdo v nich vypadá dobře a ne jako vekslák. Důležité je tedy především to, kdo a kde je má na sobě. Zní to možná zvláštně, ale jinak v nich bude vypadat nejbohatší Čech Petr Kellner na neformálním večírku podnikatelské smetánky a jinak lobbista Ivo Rittig na kongresu ODS.
Ve slavných britských továrnách šijí boty i z dalších zvířat: prasete, jelena, koně, kozy či jehněte. Huňatá ovčí kůže se používá především na zateplení vnitřku bot, drahá anakondí zase na ozvláštnění svrchní části. Pikantní je, že mistři dokážou vyrobit část boty i z rybí kůže, konkrétně z lososa.
