Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Brit rozsévá sperma po celém světě. Má na 800 potomků

aktualizováno 
Prodává sperma, pilně, snaživě, bez oddechu. A bez jakékoli licence, jen tak přes Facebook. Po světě, od Španělska po Tchaj-wan, mu běhá na osm set dětí, do čtyř let chce Simon Watson svůj rekord zvednout na tisícovku. Sám multi-otec je však dvakrát rozvedený a aktuálně ho opustila partnerka. Měla jeho byznysu dost.

Simon Watson plodí děti s vášní a nemíní s tím přestat. | foto: Profimedia.cz

„V tomto městě jsme nevyplýtvali ani jednu kulku pro nic za nic!“ řinčí radostí zápis na profilu Simona Watkinse z 27. ledna letošního roku. A vysvětluje: „Dotyčná obdržela celkem tři várky, výsledkem prvních dvou byly dvě roztomilé děti. A teď další! Jiné dámě z téhož města jsem daroval dvakrát – a i ona má dvě dítka mého kmene! Šlo to tady výtečně, se skvělým skóre pět z pěti!“

Nezní v tom ani tak otcovská pýcha, rozhodně to spíše halasí jako reklamní sebeprezentaci. Prodej semene je totiž tím, co jednačtyřicetiletého nezaměstnaného Simona Watsona živí. A expanzivní plození dětí je tím, co jeho životu, zdá se, dává smysl.

Fotogalerie

A co u mnohých z těch, kdo jeho příběh z tisku znají, vzbuzuje otázky po psychologických motivech jeho obsese.

Spouštěčem byl rozvod

„Magický elixír“, jak své sperma na internetu nazývá, začal prodávat před šestnácti lety. Rozhodl se k tomu po rozvodu se svou první ženou, s níž měl dva syny, dnes jim je sedmnáct a devatenáct let. Logika, která v jeho hlavě vyklestila cestu k plánu stát se prodejcem semene, byla svérázná: nechtěl prý kvůli dalším dětem podstupovat peripetie s rozvodem, takže si usmyslel dobrat se potomků jinak.

„Raději půjdu do banky na sperma a budu mít děti tam. A když se mě později rozhodnou poznat, bude to skvělé, ale pokud ne, tak prostě ne,“ líčil Watson pro BBC. V praxi se nakonec bance vyhnul, zařídil se pro sebe. Svůj byznys organizuje přes internet, momentálně zejména přes Facebook a další sociální a obchodní sítě.

Celý podnikatelský proces je prostý. Zájemkyně od Watsona obdrží výsledky testů na HIV, syfilis a další pohlavně přenosné choroby, žloutenku typu B a C, zkoušky si nechává dělat každé tři měsíce. Kromě toho se na svém webu chlubí, že se v jeho rodině nevyskytují žádné dědičné choroby, a dámy seznamuje se svou krevní skupinou (A pozitivní), barvou očí (modrá) a výškou (181 centimetrů).

Sperma dodává ve stodvacetimililitrové schránce z polypropylenu a přikládá i sterilní stříkačku na zavedení. Za svůj artikl si účtuje 50 liber, pokud cestuje, navyšuje cenu o poplatek podle počtu kilometrů. Dáma však může přijet do města Houghton Regis poblíž Lutonu v hrabství Bedfordshire, kde bydlí, na webu Watson prakticky uvádí výčet několika hotelů. „Magický elixír“ lze doručit i kurýrem, pokud cesta nespotřebuje více než dvě hodiny, nebo ve speciální americké schránce poštou do druhého dne, to je pak vše za rovnou stovku liber.

„Některé ženy říkají, že by to mělo být zdarma, ale já nemyslím, že 50 liber za kalíšek magického lektvaru je špatná cena,“ říká k základní sazbě produktu. Když svůj artikl předává osobně, nebrání se tomu strávit s dotyčnou chvilku hovorem. Obvykle však dámy dají přednost rychlému vyřízení a hbitému odchodu.

Na úplném začátku mohl být komplex

Ať byly jeho motivy jakékoli, své podnikání vzal více než vážně. To proto se dnes chlubí tak závratným počtem dětí. „Obvykle vykoukne ven jedno dítě týdně,“ shrnuje. „Počítám, že jsem se dostal asi na osm set dětí.“ A obsáhl velkou část planety, jen v roce 2014 prý prodal semeno lidem z dvanácti zemí. Již teď tedy překonal číslo Bertolda Wiesnera, který se stal podle listu The Telegraph skrze umělé oplodňování na klinice své manželky otcem šesti stovek dětí.

Watson se však nehodlá zastavit. Plánuje akční čtyřletku: „Do čtyř let bych rád dosáhl tisícovky.“

Zatímco obchodování se spermatem odstartoval rozvod, jeho kořeny mohou ležet hlouběji ve Watsonově životě a jeho osobnosti. „Svou první dívku jsem měl až v osmnácti,“ prozradil BBC a sám připustil, že za jeho úporným plozením dětí může vězet snaha zvednout si v teenagerském období podupané ego.

„Myslel jsem si tehdy, že se nikdy neožením a nikdy nebudu mít děti,“ přiznal v rozhovoru, „psycholog by snad řekl, že to pramení odtud. Ale já nevím, nikdy jsem u žádného nebyl.“

Pořád utíkám z domu, abych daroval

Pravdou je, že se jeho soukromý život zdá být komplikovaný. Po prvním rozvodu následoval druhý, z něj má nyní desetiletou dceru. „Moje druhá žena věděla, co dělám. Myslím, že to akceptovala, ale nevím, zda se jí to líbilo,“ přemítá s upřímností Simon Watson. „Je to trochu výstřední, i když se vše odehrává skrze plastové kelímky,“ zaznívá v jeho sebereflexi stín pochybování.

Navrch jej aktuálně opustila po tříletém vztahu přítelkyně a tohle byla prý bezpochyby daň za jeho svéráznou profesi. Svéráznou a náročnou, vyžadující zápal a sebeobětování. „Pořád jsem utíkal tam či onam, abych daroval,“ líčí Simon Watson svůj hektický život dárce životů, „takže jí to asi muselo jít na nervy.“ Nakonec od něj odešla, nevydržela útlak přítelova pracovního tempa. Simon dokonce přiznává, že prý jeho prací přímo pohrdala.

Proto si nyní Simon hledá na internetu novou partnerku. A rozhodl se nelhat, beztak by se o tom brzy dověděla. Představuje se jako „dárce semene“ a píše, že doufá, že to potenciální přítelkyni neodradí. V hlavě má plán prostý jako jeho byznys: „Pokud bude naše schůzka trvat zhruba tři dny, budeme vědět, že jsme pro sebe ti praví.“

Varování: snazší cesta, ale riskantní

Důvod, který ženy mezi kelímky Simona Watsona žene, není obtížné detekovat a hlavní protagonista příběhu to ví. Pokud se zájemkyně uchýlí na kliniku umělého oplodnění, čeká ji spousta překážek, poradenská sezení, testy, formální procedury. Simonova alternativa je průzračně jednoduchá. „Když máte soukromého dárce, prostě za ním jen přijedete, seznámíte se, někde se potkáte, dostanete, co chcete, a zase jdete,“ shrnuje klady své nabídky Watson.

Jedna z lesbických příjemkyň jeho semene, kterou cituje The Telegraph, s ním souhlasí. Na oficiální klinice to buď vyžaduje tisíce liber, pokud bude oplodnění hradit klientka sama, nebo roky a roky čekání na to, až její žádost schválí veřejný zdravotní systém a přizná dotyčným schopnost být rodiči. „Padesát liber byť jen za šanci na zplození potomka, je výhodná koupě. Myslím, že to je báječné a vaší služby plánujeme využít znovu,“ píše na Watkinsonově profilu.

Tak docela bez rizik to však není a ne všichni jsou nadšení. Například Laura Witjensová z National Gamete Donation Trust agentuře BBC zdůraznila, že neoficiální dárci mohou šířit pohlavní i dědičné choroby.

Výzkum kriminoložky Claire McQuoidové z roku 2015 se na věc dívá ještě z jiné stránky. I když není soukromé dárcovství nelegální, odbornice upozorňuje, že se v rozevřených náručích soukromých dárců mohou skrývat ostny násilí a podvádění. Zatímco dvě jasné kategorie jsou AI (artificial insemination, umělé oplodnění) a NI (natural insemination, přirozené oplodnění), mnozí dárci zavádějí další, vymyšlené kategorie, aby pod ně ukryli pohlavní styk, například AI+ (umělé oplodnění se sexuálním aktem).

Navíc i když se obě strany dohodnou na umělém oplodnění, na místě poté dárci tlačí ženy do sexuálního aktu. „Myslíte, že by vaše dítě chtělo být zplozeno přirozeně, nebo z kelímku?“ cituje výzkum obvyklé nátlakové metody dárců. Klientky soukromých dárců čelí často sexuálnímu i jinému násilí.

Kromě toho Witjensová připomíná, že britský úřad Human Fertilisation and Embryology Authority limituje počet dětí zplozených ze semene jednoho dárce na deset. Eliminuje se tím riziko, že se intimně setkají dva nevlastní sourozenci, aniž by o tom věděli. A navíc, jde i o duševní rovinu, vyrovnat se s vysokým počtem nevlastních sourozenců totiž může být psychicky náročné. „Lidé mají potřebu znát svou rodinu a dovědět se, že máte ve světě 500 nevlastních bratrů a sester, to může být velmi znepokojující,“ říká. „Ženy myslí na svá malá, roztomilá děťátka, ale zapomínají, že když vyrostou, provedou na Facebooku svůj vlastní výzkum.“

Watsonovi potomci ho možná ani nebudou muset podstupovat. Jeho syn Thomas totiž na Facebooku sleduje a zaznamenává každý přírůstek do rodiny. A jeho otec plánuje, že jednou udělá obrovskou party, na níž se potkají všichni nevlastní sourozenci a jejich matky. I tento záměr má promyšlený. „Mohu organizovat i regionální setkání,“ píše. To proto, aby se ušetřilo na nákladech za cestování.

Autoři:




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.