Brýle na zemi zmátly ctitele moderního umění.

Brýle na zemi zmátly ctitele moderního umění. | foto: Profimedia.cz

Vtipálek dostal milovníky moderního umění. Pohozené brýle měli za exponát

  • 25
Je to umění, nebo jen odhozený kabát, pohozené noviny, ztracené brýle? V sanfranciském muzeu to byly ztracené brýle. Vlastně nastrčené brýle. Měly vystavit testu návštěvníky výstavy. A ti se chytili, obdivovali je jako exponát a rozmlouvali o hloubce jeho poselství.

Onen nápad dostal sedmnáctiletý student TJ Khayatan s přáteli, v nichž zanechalo Sanfranciské muzeum moderního umění smíšené pocity. Některá díla je nadchla, u některých jim v hlavě zablikala otázka, zda mohou opravdu na někoho zapůsobit. Nakonec se rozhodli narafičit past.

Na podlahu muzea položili brýle a pozorovali reakce. Většinou byly plné respektu, jaký si moderní umění zaslouží. Návštěvníci od brýlí udržovali odstup, s nímž pozorujeme umělecký předmět, „exponát“ si fotili, okukovali ho a dumali: Vyjadřuje kritiku odcizené společnosti, na níž pohlížíme skrze nepatřičně velké čočky, a proto ji vidíme stále nejasněji? Je to kritika života, který není žitý, ale je jen pozorováním divadla a herců kolem nás? Nebo snad představují brýle učenost, na níž zbylo pouze místo na podlaze?

24.května 2016 v 05:37, příspěvek archivován: 26.května 2016 v 15:31

LMAO WE PUT GLASSES ON THE FLOOR AT AN ART GALLERY AND... pic.twitter.com/7TYoHPtjP8

Několik návštěvníků vzdávajících hold pohozeným černým brýlím TJ Khayatan zachytil na fotkách a jeho tweety zaznamenaly desetitisíce retweetů. A reakce, které pokus pokládají za další důkaz nepochopitelnosti moderního umění. Další čtenáři však v sobě objevili detektivy a pozorně si všimli, že na zdi za brýlemi je cedulka. Nepomohl si snad šprýmař podle nápisem, v němž brýle za exponát výslovně označil? Nevmanipuloval tak přímo návštěvníky do role pomýlených? TJ Khaytan to v odpovědích po Twitteru odmítá, cedulka s nějakým nápisem prý na zdi byla již předtím, jen ji využil k tomu, aby jeho kousek přilákal snáze pozornost a vypadal „oficiálněji“. A dodává, že nejabsurdnější bylo se pro brýle vrátit a tvářit se, že se nic nestalo.

Pro úplnost dodejme, že to nebyl jeho první podobný kousek, předtím si již vyzkoušel ošálit jiné ctitele umění odhozenou baseballovou čepicí.

A ještě doplňme, že jeho zhodnocení celého šibalského experimentu je sympaticky shovívavé a rozhodně ho nechápe jako odsouzení moderního umění. „Souhlasím s tím, že někdy může být moderní umění předmětem posměchu, ale je cestou, jak vyjádřit naši vlastní kreativitu. Pro někoho je k posměchu, jiní v něm mohou najít velký duchovní smysl. Nakonec jsem to chápal jako potěšení pro otevřené lidi a imaginativní duše,“ říká. Nakonec, pokud pro někoho byly brýle na zemi uměním, něco v té situaci asi našli.

,
Témata: divadlo