„Důvěra je docela vysoká, ale kontrola taky,“ říká Michal o bezpečnostní...

„Důvěra je docela vysoká, ale kontrola taky,“ říká Michal o bezpečnostní stránce své práce. „Nikdo nám nekontroluje kapsy. Na oblečení ale vlastně ani žádné nemáme. Takže asi tak.“ | foto: Radomír Dohnal

Žetony jsou kolečka bez emocí a v tom jsou zrádné, říká krupiér

  • 15
Při práci mu pod rukama procházejí miliony liber, ale nechává ho to chladným. I proto, že mají podobu žetonů, umělohmotných koleček. Právě proto je však náruč kasina zrádná. „Kousky plastu jsou bez emocí, člověk zapomene, že mají hodnotu,“ říká Michal Domín, český krupiér v Londýně.

Prozraďme, že jste se dostal k profesi krupiéra trochu nestandardně, býval jste gambler.
To ale není vůbec neobvyklá cesta. Většina mých kolegů má podobnou zkušenost. Jasně, u pracovního pohovoru to budoucí šéfové moc nevítají, ale tak nějak s tím počítají. Znamená to ostatně, že vás hraní baví a že už o něm něco víte.

Jak tato metamorfóza napadla vás?
Do automatů jsem byl schopen naházet za jednu noc celý nájem, celou výplatu. Bylo jasné, že takhle nemůžu dál. Ale chtěl jsem pořád dělat něco, co mě baví. Tak jsem prostě přešel na druhou stranu.

Nejprve jste byl v kasinu v Praze, potom přišla Anglie. Najdou se rozdíly mezi fungováním kasina v Česku a v Anglii?
Technicky, provozně asi ne. Ale jede se tu to úplně jiný způsob hry. V Česku chodí hlavně gambleři. V Anglii se do kasin lidi chodí bavit. Přinesou si pár stovek, když to vyjde, fajn, když ne, taky fajn. A jdou domů. Je to takové víc v pohodě. Samozřejmě, občas vidíte, že někdo jde podesáté k bankomatu jen proto, aby dokázal vyhrát zpátky, co prodělal. A to už moc v pohodě není. Ale Angličané se chodí spíš bavit, to platí.

Kasino neprodělá: to je matematika

Londýnské kasino, kde pracujete, má otevřeno čtyřiadvacet hodin denně.
Nezastaví se, protože čas jsou peníze. Zavřeno je jen 25. prosince, jinak se jede bez přestávky. Samozřejmě, nejvíc lidí je přes noc, ale dost chodí i přes den. Lidi prostě vyrazí na nákupy, a když skončí shopping, zůstane jim ještě dvacka. Tak jdou k nám. A většinou pak odcházejí bez ní.

Jak hosté obvykle nesou prohru?
Jsou lidé, kteří prohrají desítky liber a jsou na vás naštvaní, protože jim je „berete“. Pak jsou lidi, kteří prohrají desítky tisíc liber, a jsou v pohodě, protože na to mají. Jdou se bavit. Čím víc peněz je ve hře, tím víc se baví. V obou případech někdy proběhnou nadávky, na kuličku, na karty, na mě.

Jak se na vás vlastně hráči dívají? Jste protivníci?
Spousta lidí si myslí, že když pracujeme pro kasina, chceme, aby lidi prohrávali peníze. Pravdou je, že je nám to úplně jedno. My s tím nemáme co dělat. Moje výplata bude stejná, když někdo vyhraje, a stejná, když prohraje. Nemáme procenta ze zisku. A šance hráčů na výhru nemůžeme ovlivnit ani jedním, ani druhým směrem.

Nemůžete se dostat do problému, když zrovna u vašeho stolu někdo pořád vyhrává? Nezlobí se šéfové na vás?
Ne. Kasino je založené na matematice. A z matematického pohledu platí, že lidi tam ty peníze vždycky nechají. Lidi jsou chamtiví, málokdy umějí odejít včas. A pak už je to jako v té pohádce: kdo chce víc, nemá nakonec nic.

Manažery tedy netrápí, že jejich podniku někdo u vašeho stolu pouští žilou?
Kasinu je to jedno. Z dlouhodobého pohledu, statisticky, se nám ty peníze vrátí. Během určité doby je má podnik zpátky. Je to jako půjčka. A často i s úrokem.

A jaký bývá naopak pohled krupiéra? Nemáte někdy záchvěv soucitu s ubožákem, který pořád dokola prohrává a nedokáže toho nechat?
Jsou to jeho peníze. A jeho volba. Jedna pokerová hráčka u nás byla tři dny. Manažer se jí pokoušel domluvit, ale vyhodit ji nemohl.

Umět počítat a mít dobrou paměť

Jaké hazardní hry v podniku nabízíte?
Máme pokerovou místnost, ruletu, blackjack, mašiny. Vybere si každý. Mě poker zrovna nebaví, ale máme třeba baccarat a ten je fajn. To je ta hra, kterou hrává James Bond. Je v tom i docela slušná šance na výhru. A kdo nerad složitá pravidla, může zkusit casino war, to je neskutečná hra.

V čem spočívá?
Něco jako rychlé očko. Jednu kartu dá dealer, jednu host a kdo má vyšší, bere. Minimální vklad je pět liber.

Takže asi 180 korun na jednu sázku.
Naše firma chce zaujmout co nejvíc lidí a taky máme dost vysokou návštěvnost, proto si můžeme dovolit i nízký minimální vklad. Jinde činí například 25 liber. Máme 56 stolů rozdělených do sedmi zón a minimální vklady se liší podle zón a jednotlivých her. Nejmenší sázka je u karet pět liber, u rulety je to jedna libra za jeden žeton. Je jasné, že jestli chcete zbohatnout, nemá cenu jít na librový stůl. V šesté zóně je minimum pět liber za žeton, u karet se to pohybuje od 15 do jednoho sta liber.

Když jdete do práce, víte už odpředu, u kterého stolu a jaké hry budete?
Ne. To všechno rozhoduje manažer nebo supervizor. Manažer přidělí zónu, v zóně je poté dohlížitel, který vám řekne, u kterého stolu budete pracovat.

Krupiér není jen živý stroj na vydávání karet. Co musíte umět?
Počítat a pamatovat si. Rychle. Třeba v blackjacku je to sranda. Největší početní kombinace je tam 1,5:1, ale většinou je to jenom „vsadíte dvacet, vyhrajete dvacet“.

Ale u rulety je to větší masakr, je více sázek.
Ano, sázka na jedno číslo, nebo dvě, tři, čtyři, dvanáct, osmnáct, na černé, červené, sousední sázky, série čísel. A může hrát i šestnáct hráčů. Tohle všechno máte v hlavě. Přijde třeba chlapík, vsadí si tisíc liber na sedm různých čísel. Musíte to po něm přepočítat, přijmout sázku. Jenže taky sázky ostatních. A lidi kolikrát hrají na čtyřech stolech naráz.

Jak se dnes díváte na výherní automaty, na nichž jste začínal sám?
Předně bych určitě neřekl, že jsou výherní.

Ale v kasinu je taky máte, ne?
Jenže ve velkých kasinech je to trochu jiné. Návratnost vkladu pro klienta je tu v jednom kole 94 procent. Jenže systém je v tom, že lidi, kteří tady vyhrají na mašině, potom chtějí hrát dál a za víc, u stolu.

Utkvěla vám nějaká výhra na automatech v paměti?
Jednou u nás hodila jedna Číňanka do automatu dvacku a vyhrála jackpot. Bylo to 16 tisíc liber. Než proběhlo oficiální předání peněz s velkým šekem, fotografem, prostě prezentace, vyhrála dalších 16 tisíc. Takže za půl hodiny měla víc než milion korun. Jenom proto, že přišla náhodou ke správnému stroji ve správnou dobu.

Metoda, jak rozbít bank, neexistuje

Kolik peněz vám za směnu projde rukama?
Hodně. Ani nevím, jestli to můžu říct.

Xman.cz si asi vaši zaměstnavatelé překládat nebudou.
Moje manažerka je Češka. (smích) Řeknu to takhle: jsou to miliony za šichtu.

Jste jako zaměstnanec vázaný mlčenlivostí?
Ano.

Co jsou zakázaná témata?
Nemůžu prozradit umístění trezoru ani počet kamer, současnou hotovost nebo jestli je tenhle měsíc kasino výrazně v plusu, nebo minusu.

Kolik bylo na vašem stole v jednu chvíli nejvíc?
Stovky tisíc.

Jste hodně nervózní, když je tam tolik peněz?
Nejsem. To nejsou moje peníze. A hlavně, ony to nejsou peníze, jsou to jenom žetony, kolečka. Asi by byl zatracený rozdíl, kdyby se hrálo s opravdovými penězi. V těch kolečkách však necítíte emoce. O peníze se člověk bojí, ale tohle jsou při hře jenom plastové kousky. Že mají hodnotu, to zanikne. I proto je hazard tak zrádný.

Spousta hazardních hráčů tvrdí, že zná systém nebo že umí rozbít bank. Jde to?
Ne. Žádný systém neexistuje. Nemůžete číst karty, protože jich je moc. V blackjacku je šest balíků karet. Navíc, kasina si teď pořizují míchačky, které po každém kole karty znovu promíchají.

A co podvody, finty, triky?
Lidi podvádí pořád. Ale snaží se spíš ošidit spoluhráče než kasino. Hodně si kradou žetony, jsou na to promakané finty. Ale u rulety se občas objeví posouvání sázek. Když to vidím, zarazím to. Ale všechno nestihnu, je to rychlý. Obecně bych ale podvádět nikomu neradil.

Takže ti ramenatí chlapíci, co podvodníkům zlámou všechny prsty na ruce kladivem, tam jsou?
V Anglii to funguje tak, že vás ochranka může vyhodit, ale nesmí vás napadnout. Ale nedoporučoval bych dostat se s nimi do křížku.

Odehrávají se vlastně v kasinu vtipné historky?
Když lidi vyhrávají, jsou v pohodě, což není nijak zvlášť vtipné. Když prohrávají, jsou naštvaní, to není vtipné už vůbec. Ona to není moc veselá práce. Vlastně je to dost smutné.