Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Báječní Češi za barovými pulty: v Londýně vytvořili nejlepší bar světa

aktualizováno 
Tandem českých barmanů udělal podnik, který čtyřikrát za sebou získal ocenění světový bar roku. Je v Londýně a jmenuje se Artesian. Navštívili jsme ho, abychom zjistili, čím je výjimečný a proč patří čeští barmani ke světové špičce.

Koktejl z mravence. V londýnském baru Artesian nabízí letošní menu surreálně servírované surreálné koktejly. | foto: archiv baru Artesian

Ten podnik není na první pohled nijak nápadný. Vypadá jako kterýkoli jiný bar v Londýně a není nijak těžké se do něj dostat. Projdete lobby pětihvězdičkového hotelu Langham v centru Londýna, jen kousek od stanice metra Oxford Circus a zahnete vlevo. Vezmou vám kabát a budete uvedeni do překvapivě malé místnosti s velkými okny.

Její design je tradiční, odkazuje někam k začátku minulého století, ale nábytek již míří k moderně. Ještě několik minut poté, co sem dorazíte, vám možná nedojde, že tohle je již čtvrtý rok nejlepší bar na světě podle nejprestižnějšího světového odborného žebříčku Drinks International.

Fotogalerie

Ale pak si začnete všímat detailů. Třeba osvětlení, které je přesně takové, aby působilo tlumeně, ale zároveň jste viděli vše, co potřebujete. Pak obsluha. Na hotelový bar v takhle drahém hotelu je tu neuvěřitelně odvázaná atmosféra. Barmani jsou s vámi schopni rozebírat fotbal, stejně tak jako poslední trendy v pomůckách pro přípravu koktejlů. Jeden z nich dokonce v češtině. Roman Foltán tu pracuje už pátý rok. Společně s dalším zástupce Česka, lépe řečeno Moravy, Alexem Kratěnou, který Artesianu šéfuje, udělali za tu dobu z baru místo, které v Londýně musíte navštívit, pokud vás jen trochu zajímají koktejly nebo barová kultura, pokud prostě chcete být na místě, kde se tyhle věci provozují na nejvyšší úrovni.

Nahlédněte s kamerou iDNES.cz do baru Artesian:

Koktejly se v Artesianu obměňují každý rok. Samozřejmě vám tady namíchají, cokoli si řeknete a přesně jak si řeknete, ale popravdě není důvod, abyste to dělali. To zjistíte v okamžiku, kdy před vámi přistane menu. Letošní verze je zásadně ovlivněna surrealismem, což v praxi znamená, že tu najdete například drink jménem Join The Colony, postavený na vodce Absolut a mandlovém mléce, servírovaný v asi padesát centimetrů dlouhé železné skulptuře mravence.

„S letošním surrealistickým menu jsme si hodně vyhráli,“ tvrdí Roman Foltán, který při naší návštěvě sloužil za barem v pozici druhé nejvyšší šarže, hned po Simonu Caporalem, hlavním barmanovi. Caporale je společně s Alexem Kratěnou považovaný za tvůrce celého konceptu a momentální světovou barmanskou špičku. Jak Kratěna, tak Caporale umí zázraky, a to nejen co se drinků týče.

Když přitom před pěti lety dostal Roman Foltán v Artesianu na Kratěnovu přímluvu práci, byl úplný nováček, nikdy předtím nestál za barem. Začínal jako barback, tedy nevyučený pomocník, člověk určený prakticky pouze k odnášení špinavých skleniček z placu. Po pěti letech je z něj podle mnohých jeden z nejpozoruhodnějších barmanů nejmladší generace působících mimo území Česka.

Bar, kde se cítíte nenuceně

„Že jsme čtvrtý rok po sobě nejlepším barem na světě, je ohromný úspěch,“ říká Foltán. „Je to hlavně díky tomu, že jsme dokázali z hotelového baru, což jsou většinou upjatá místa, kde lidi neví, jak se mají správně chovat, udělali bar, který má nejen skvělé drinky, ale též skvělou atmosféru. Je to bar, kam se lidé rádi vracejí a kde ví, že jim bude dobře.“

Také drink Your Room, Or Mine nese surrealistickou pečeť.

Také drink Your Room, Or Mine nese surrealistickou pečeť.

Tenhle drink má velmi trendy název. Jmenuje se Death Of The Hipster.

Tenhle drink má velmi trendy název. Jmenuje se Death Of The Hipster.

Artesian není bar, kam byste se šli programově opít, ostatně při tom, jak jsou tu koktejly servírovány a jak tu chutnají, by to byla škoda. Navíc, všechny koktejly z menu tu stojí osmnáct liber, což je i na Londýn poměrně vysoká cena, navíc si připočtěte ne zrovna vstřícný kurz koruny a libry. Přesto tu lidé na židli čekají klidně i desítky minut.

Čeští barmani však začali v posledních letech dobývat nejen Londýn, ale i svět. Proč? Ve hře je několik faktorů najednou. Tím prvním je fakt, že Čechům tradičně připisované vlastnosti, jako jsou schopnost improvizace, vynalézavost a otevřenost ke konzumaci alkoholu, se tu potkávají v dokonalé symbióze.

Druhým důvodem je to, že momentálně doba barmanům velmi přeje. Poté, co televize v minulých desetiletích začala vytvářet hvězdy z kuchařů, přicházejí na řadu pomalu barmani. Takže to, jaké koktejly umíte a v jakém baru pracujete, je najednou stejně důležité, jako to, jak vypadáte, jak umíte komunikovat a jakou show kolem sebe umíte vytvořit. Alex Kratěna i Simone Caporale, stejně jako další barmani jejich úrovně mají sledované instagramové účty i vlastní webové stránky a na nich videa a fotografie úplně stejně jako třeba hvězdy populární hudby.

Caporale mi deset minut vysvětluje design straineru (speciálního barmanského sítka), který brzy začne vyrábět pod vlastním jménem s pomocí investorů z Ruska. Na mojí námitku, že trh s takovými strainery, které vyjma profesionálních barmanů prakticky nikdo nepoužívá, asi není úplně velký, odpoví jednoduše. „Asi ne, ale jednak bude fakt dobrý a jednak je to skvělá věc pro image,“ zubí se na mě sympatický barman s dokonalým účesem a kruhy pod očima.

Trendy profese s pekelným životním rytmem

Cílem toho všeho je samozřejmě povýšit kariéru z baru někam dál. Život barmana je totiž tvrdý bez ohledu na to, zda vaše drinky stojí 20 korun nebo 20 liber. Stresující práce v maximální rychlosti na minimálním prostoru, při které jste dlouhé hodiny na nohou, často shrbený při přípravě nápojů nebo surovin, a to všechno v nočním režimu (který občas musíte násilím přepnout na denní, abyste byli schopni například dojít na poštu nebo prostě dělat všechny ty běžné činnosti, co dělají za bílého dne lidé, kteří mají normální práci), to rozhodně není nic, co by se dalo dělat na špičkové úrovni dlouho. Odcházejí nohy, záda, oči a v neposlední řadě i psychika.

Bar Artesian je překvapivě malý, ale s o to uvolněnější atmosférou.

Bar Artesian je překvapivě malý, ale s o to uvolněnější atmosférou.

Někteří čtyřicetiletí barmani otevřeně přiznávají, že se vedle svých o polovinu mladších kolegů za barem cítí pomalí, padesátiletí barmani jsou pak v nejlepších podnicích naprostou výjimkou. A právě proto je pak pro nejlepší barmany důležité dát o sobě v téhle době vědět. Protože pro ty nejlepší se nabízí zajímavé možnosti, jak z ďábelského nočního rytmu vyskočit. Můžete být třeba takzvaný „brand ambassador“, což v praxi znamená, že si vás najme distributor nějaké značky alkoholu, abyste ji po světě propagoval a vymýšlel způsoby, jak ji přimíchat do co nejvíce koktejlů. Když jste vidět vy, je vidět i značka. To je případ právě Romana Foltána, který zcela nedávno spojil své jméno s Becherovkou.

Jiní barmani jdou zase na pozici konzultantů a otevírají dveře dalším českým talentům. Tuto dráhu si zvolil například Zdeněk Kaštánek, špičkový český barman, který stojí za úspěchem momentálně nejlepšího baru v asijském Singapuru jménem 28 Hong Kong Street. Kaštánek, další z výrazných talentů české barmanské školy, za sebou do bohatého asijského městského státu nalákal hned několik českých a slovenských barmanů. Všichni tu obsadili špičkové podniky do té míry, že místní tisk mluví o „česko-slovenské barmanské mafii“.

Bar, kde se seká led přímo před hosty

Ostatně, v Londýně je to podobné, jak zjistíte v jiném trendy podniku, v baru Oblix ve výškové budově jménem Shard, nové dominantě metropole a nejvyšší budově Evropy. Podobně jako Artesian je i Oblix specifický podnik. Jako takzvaný sky bar, tedy „bar s výhledem“, nabízí vedle drinku i neopakovatelný výhled na město, čemuž odpovídá i nálada podniku.

Pevnou rukou tu vládne Wendy Stoklasová, rodačka z Příbrami a absolventka žurnalistiky na Univerzitě Jana Amose Komenského i barmanské akademie, která během několika let udělala v Londýně hvězdnou kariéru. „Každý bar má mít něco specifického, co si lidé pamatují. My máme vlastní práci s ledem. Kupujeme ho ve velkých kostkách a řežeme a sekáme ho přímo na baru před hosty. Chcete si to zkusit?“

A tak poprvé v životě řežu led. Není to snadné, ale na konci mě nechají chvíli pracovat i se sekáčkem na led, tím slavným vražedným nástrojem z detektivek, takže se snažím.

Jakkoli je Oblix spíše turistický bar a restaurace, Wendy se minimálně na baru snaží udržet kvalitu, která jde daleko nad rámec běžné „turistické pasti“. I ona se téměř dojemně a sympaticky snaží v Oblixu udržet českou stopu. Naposledy koktejlem Velvet Revolution. „Sametová revoluce je něco, co mají lidé s Českou republikou spojené. Přišlo nám to jako skvělý nápad,“ tvrdí Wendy nad drinkem, „Češi jsou za barem šikovní a tohle je jeden ze způsobů, jak o tom můžeme dát vědět.“

Čas přesedat

Mohl by to být šťastný konec: čeští barmani ovládají nejlepší světové bary. Místo toho je to spíše ale nový začátek. Jen několik dní po mé návštěvě Londýna a doslova několik hodin před odevzdáním tohoto textu projela barmanskými fóry šokující zpráva: kompletní tým baru Artesian, včetně Alexe Kratěny, Simone Caporaleho i Romana Foltána bar opouští.

„Budu svou barovou rodinu postrádat, už se ale strašně moc těším na nová dobrodružství, která mě i celý barový tým čekají,“ tvrdí na svém instagramovém účtu Foltán. Možná právě teď pro všechny nadešel správný čas z ďábelského životního tempa špičkových barmanů alespoň na chvíli vyskočit.

Autoři:






Nejčtenější

„Sbírám boty, aktuálně jich mám na dvaapadesát párů, hlavně tenisky,“ říká...
Mám dvaapadesát párů bot, říká MOgirl Miley

Studuje, má oděvní značku a navrch tetuje. Je aktivní a podnikavá. A k tomu je sběratelkou, má dvaapadesát párů bot. „Hlavně tenisky,“ říká MOgirl Miley.  celý článek

Základem naší práce je empatie, říká Kateřina Vrbová.
Pozůstalí volali nebožtíkovi do rakve na mobil, vzpomíná šéfka krematoria

Svěřováno jim je do péče tělo zesnulého, ústřední je však pro ně práce s pozůstalými. „Jsou bezradní, zmatení, nepozorní. Musíme být empatičtí a trpěliví....  celý článek

Mužský a ženský pohled se liší, tvrdí věda.
Vidíme to jinak. Ženy a muži udržují oční kontakt odlišně, zjistila věda

Ženy vnímají tvář více jako celek a jsou pečlivějšími pozorovatelkami. Mužský pohled je liknavější. Může za to nejspíš evoluce, která ženám přisoudila roli...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.