Nejnáchylnější k vykloubení je ramenní kloub.

Nejnáchylnější k vykloubení je ramenní kloub. | foto: Profimedia.cz

Extrémně bolestivá záležitost: co se děje při vykloubení

  • 13
Špatně upadnete, vaším ramenem projede ostrá bolest, nemůžete hýbat rukou a postižené místo začne otékat. Přečtěte si, co se děje s vaším tělem při vykloubení.

Stejně jako každý týden si jdete zahrát fotbal, abyste se udrželi ve formě. V rámci jednoho riskantního zákroku do vás narazí rozběhnutý spoluhráč, smeknou se vám nohy a zřítíte se na zem. Jak se snažíte pád instinktivně vyrovnat, strčíte pod sebe ruku. Bohužel v tak nešťastném úhlu, že když na ni spadnete, máte pocit, že vám před očima proběhl celý váš dosavadní život. Ramenem projede ochromující bolest, a kdybyste se nestyděli, s chutí byste si zaplakali. Připadá vám naprosto vyloučené, že byste ještě někdy v životě mohli zvednout ruku. A když si pulsující rameno opatrně ohmatáte druhou rukou, cítíte po prsty jakýsi hrbol.

Vzhledem k intenzivní bolesti, rychle se zvětšujícímu otoku a nemožnosti pohybu je vám jasné, že pravděpodobně nepůjde o záležitost, kterou byste mohli vyřešit sami doma ledovými obklady. Mužně proto zatnete zuby a požádáte spoluhráče, aby vás odvezli k lékaři. Ten celkem nepřekvapivě diagnostikuje vykloubení, zkušeným (a značně bolestivým) hmatem vrátí rameno na své místo, čímž vás zbaví podezřelého hrbolu, a podle závažnosti vykloubení rozhodne o další léčbě.

Mimo kloubní jamku

Každé malé dítě ví, že se jako kloub označuje místo, kde se stýkají dvě kosti, ale už mnohem méně lidí si uvědomuje, jak složité "ústrojí" to vlastně je. Zjednodušeně řečeno je v kloubu jeden konec kosti zakončen kloubní hlavicí, která zapadá do kloubní jamky v druhé kosti. V jednoduchých kloubech se stýkají dvě kosti, zatímco složené klouby se skládají z více kostí. Je zřejmé, že kdyby kosti jen tak volně "ležely" na sobě, těžko bychom se mohli pohybovat. Je potřeba, aby se snížilo tření, a právě tuto funkci plní chrupavka, která pokrývá kost v místě kloubu.

Vnitřek kloubu, respektive kloubního pouzdra, je navíc ještě vystlán takzvanou synoviální membránou, která produkuje tekutinu, jejímž úkolem je umožnit "klouzání" kostí při pohybu. Celá tato struktura by však nemohla držet pohromadě, kdyby nebylo vazů a šlach, které kloub obklopují, drží ho na správném místě a řídí (prostřednictvím svalů) jeho pohyb.

Za normálních okolností vám zdravé klouby (mimochodem, na jejich přesném počtu v lidském těle se neshodují ani odborníci a různé zdroje udávají počet od 230 do 360) umožňují bezbolestný pohyb v nejrůznějších úhlech. Ale pak nastane okamžik, kdy na kloub zapůsobí extrémní síla, na kterou není stavěný. Konce kostí se od sebe oddálí a místo toho, aby kloubní hlavice zapadla zpátky do kloubní jamky, posune se stranou. Pokud se části kloubu alespoň částečně dotýkají, jde o neúplné vykloubení, ale jestliže jste spadli tak nešťastně, že se obě části kloubu dostaly zcela "mimo sebe", jde o úplné vykloubení, které je přirozeně mnohem vážnější.

A jen pro zajímavost: nejčastěji se vykloubení týká právě ramene.

Bolestivá záležitost

V okamžiku, kdy přijde tak silný náraz, že "vyrazí" kloubní hlavici zcela mimo jamku, dochází samozřejmě nejen k poškození kloubního pouzdra, ale poškozeny jsou i některé cévy, které zajišťují krevní zásobení kloubu, nervy, chrupavka, vazy a někdy i svaly, které kloub obklopují. Některé svaly se stáhnou a zůstanou jakoby "v křeči", takže vrátit hlavici kloubu zpátky do jamky je velmi obtížné a jakýkoli pohyb je mimořádně bolestivý. Bolest je tak intenzivní, že vykloubení může být v některých případech doprovázeno silným pocením, závratí nebo zvracením. Z poškozených tkání prosakuje tekutina, což se navenek projeví jako otok.

Při částečném vykloubení je možné, že hlavice zapadne do kloubní jamky zpátky bez cizího zásahu. Existují i lidé, kteří mají mimořádně volné vazivo a vykloubení se u nich často opakuje a kteří si dokážou "vyhozený" kloub vrátit sami prudkým pohybem v opačném směru. Nicméně naprostá většina lidí musí s vykloubením navštívit lékaře, který naučeným pohybem vrátí kloub zpátky na jeho místo.

Protože většinou jde o značně bolestivou proceduru, používá se lokální znecitlivění. Po aplikování sedativ se stažené svaly kolem vykloubeného kloubu uvolní, takže jeho "nahození" je jednodušší. Poté se postižené místo zafixuje a je potřeba, abyste je nenamáhali a poškozené tkáně se mohly zahojit. Obvykle jsou naordinovány i léky proti bolesti. V komplikovaných případech se poté musí přistoupit k chirurgickému zákroku, který obnoví hybnost poškozeného kloubu.