Cvičení nepodceňovat. Může být dokonce účinnou terapií v boji s rakovinou,...

Cvičení nepodceňovat. Může být dokonce účinnou terapií v boji s rakovinou, říkají studie. | foto: Profimedia.cz

Věda nachází silného pomocníka v boji proti rakovině. Je jím cvičení

  • 18
Je to jednoduchý a levný lék, ale velmi účinný. Pravidelné cvičení dokáže snížit riziko úmrtí kvůli rakovině nebo návrat nemoci téměř o polovinu. A čím jsou pacienti fyzicky aktivnější, tím silnější efekt cvičení má. Tvrdí to rozsáhlý australský výzkum.

Analyzoval na stovku předchozích studií, které zahrnuly úctyhodný počet 70 tisícovek pacientů, nejčastěji zápasili s rakovinou prsu, střev a konečníku a s rakovinou prostaty. Svým charakterem tak studie vystupuje z řady obdobných prací. Podle autorů z Australian Catholic University je totiž dosud vůbec nejobsáhlejší, pokud jde o množství dat.

Chůze a zvedání železa je nejúčinnější

A závěry jsou jednoznačné a působivé. Cvičení totiž snižuje riziko úmrtí kvůli rakovině o plných 44 procent. O 35 procent zmenšuje nebezpečí návratu choroby. A nejen to, redukuje vedlejší efekty léčby, jako je například únava či psychický stres.

Jedna z vedoucích výzkumu Prue Cormie samozřejmě nepropaguje, že by cvičení mohlo nahrazovat léky a jiné terapie. „Ovšemže to není náhražka. Není však standardní praxí, aby se pacientovi předepisovalo jako součást terapie cvičení,“ vysvětluje Cormie a dodává, že by se doporučení cvičení stát zavedenou praxí mělo.

Škola síly

Škola síly vás naučí správně se hýbat a zesílit.

V našem cyklu Škola síly jsme vás provedli od úplných začátků, jejichž cílem je „resetovat“ tělo, které dlouho zahálelo sedavým způsobem života, přes posilování s vlastní vahou až po cviky s kettlebell a velkou činkou.

Její výzkum naznačuje, že nezáleží tak docela na typu fyzické aktivity. Prospívají všechny. Jako zejména účinné se však ukázala být chůze a zvedání železa. Vědkyně doporučuje konkrétně 30 minut ostré chůze pětkrát týdně a k tomu několik kol v posilovně. Platí přitom, že víc cvičení přináší větší prospěch.

Ani její studie však nedokázala odpovědět na otázku, proč tomu tak je. „Na to přesnou odpověď neznáme. Víme však, že cvičení zlepšuje strukturu a funkci většiny tělesných funkcí najednou,“ uvedla Cormie. A dodává, že cvičení může pacientům umožnit snášet větší dávky terapií proti rakovině. A že může normalizovat mikroprostředí nádorových buněk, aby se zvýšil transport léčebných dávek k oněm buňkám a aby byla léčba účinnější.

Lékaři by cvičení měli doporučovat pacientům

Australská studie byla nejrozmáchlejší svým rozsahem, jenže ne jediná. K téměř totožným výsledkům došla i americká práce, kterou její autoři představili na největší světové konferenci o rakovině pořádané Americkou společností pro klinickou onkologii v Chicagu.

K ruce měli téměř rovnou tisícovku pacientů s diagnostikovanou rakovinou střev třetího stupně. Jejich návyky a zdravotní stav sledovali po sedm let. Zjistili, že ti nemocní, kteří se radami ohledně cvičení a jídelníčku řídili nejpečlivěji, měli nejvyšší šance na přežití bez následků. Riziko jejich úmrtí na chorobu bylo o 42 procent nižší než v případě nemocných, kteří o doporučení dbali naopak nejméně.

A jaké rady byly ve hře? Pokyny pacientům doporučovaly pět porcí zeleniny a ovoce denně, jídelníček bohatý na celozrnné potraviny, málo červeného masa, střídmost ohledně alkoholu a cvičení sto padesát minut týdně. I američtí autoři studie přitom chvalořečí ostrou chůzi. „To je skvělé cvičení pro každého,“ říká Erik van Blarigan z University of California.

A dodává svůj pohled na to, proč je cvičení tak prospěšné. Snižuje totiž hladiny inzulínu a inzulínové rezistence. „Zdá se, že mezi faktory, které přispívají ke vzniku mnoha rakovin, stejně jako jiných chronických onemocnění, jako jsou poruchy srdce, patří vysoká hladina inzulínu a inzulínové rezistence a chronické záněty,“ líčí.

A na závěr volí téměř navlas shodná slova jako jeho australská kolegyně: „Lékaři by měli stoprocentně radit pacientům, aby cvičili.“

Jóga zmenší únavu

Chicagská konference však přinesla též doklad o tom, že se nepočítá pouze to cvičení, které vás stojí pot. Pozitivními účinky se odmění i jóga. Výzkumníci z University of Rochester studií o třech stovkách převážně ženských pacientek zjistili, že praktikantky jógy potřebovaly spát méně, ale trpěly menší únavou. Výsledkem byla sedmatřicetiprocentní snížení „denních dysfunkcí“ způsobených únavou.

Závěry podporuje i v Chicagu prezentovaná indická studie, která porovnávala, zda rozdíl v kvalitě života vykážou pacienti, kteří se věnovali pouze cvičení, a ti, kteří se kromě něj opírali i o jógu. Druhá skupina první opravdu předčila. V šestašedesáti procentech se chlubila lepší náladou, zatímco mezi cvičenci, kteří se o jógu ochuzovali, to bylo pouze 34 procent. A plných 59 procent z druhé skupiny uvedlo, že mají menší problémy s obecným zvládáním denních aktivit, z týmu pacientů, jimž bylo vyměřeno pouze cvičení, to však tvrdilo pouze 41 procent.

Psychiatr z newyorského Memorial Sloan Kettering Cancer Center William Breitbart k přesvědčivým výsledkům poznamenává, že odpovídají jiným studiím. Podle něj se ke zmírnění únavy u pacientů používají léky, boj proti vedlejším fyziologickým faktorům, jako je chudokrevnost, a cvičební programy jako jóga. „A nejúčinnější je poslední skupina, kam patří kognitivní behaviorální terapie a v poslední době též terapie jako cvičení, tai-či nebo jóga,“ vysvětluje.

Chicagská konference pak ještě uvedla, že další účinnou technikou je meditace. Významně totiž snižuje strach z toho, že se nemoc vrátí.