Vědci objevují další a další benefity cvičení.

Vědci objevují další a další benefity cvičení. | foto: Profimedia.cz

Hýbejte se, posilujte. Cvičení může být obuškem na rakovinu, říká studie

  • 6
Zvedne náladu, rozptýlí, je obecně zdravé. Jenže fyzické cvičení má mnohem větší potenciál. Souvisí s významně nižším rizikem rozvoje třinácti jejích druhů. Zjistila to rozsáhlá a deset let trvající studie.

Popravdě, pro vědce to není tak docela novinka. O tom, že fyzická aktivita, buď v pracovní době, nebo ve volném času snižuje riziko rakoviny prsou, tlustého střeva nebo plic, se vědělo. Platí to však i na jiné druhy nemoci?

Cvičení funguje i u obézních

Američtí vědci se za odpovědí vydali se vší pečlivostí. Jejich výzkum trval celou dekádu, zahrnoval dvanáct rozsáhlých studií, jichž se účastnilo 1, 44 milionu mužů a žen. Po celou dobu sledovali jejich zdravotní ukazatele jako index tělesné hmotnosti (BMI), ale též je zajímalo, zda cvičí, jak často a jak intenzivně. A monitorovali, zda a kdy byla respondentům a respondentkám diagnostikována během trvání výzkumu rakovina a jaký byl její průběh.

Statistickými metodami poté vyhodnocovali, zda má na rozvoj nemoci vliv cvičení, a jak časté a jak intenzivní. Zjistili, že souvislost mezi fyzickou aktivitou a onemocněním je větší, než se myslelo. Účastníci výzkumu, kteří cvičili, měli významně nižší riziko, že u nich propukne celkem třináct druhů onemocnění. Mezi ně patřila rakovina prsou, plic a tlustého střeva, tedy ta onemocnění, o jejichž souvislosti s cvičením vědci již vědělo. Jenže výzkum, který zveřejnil magazín Journal of American Medical Association Internal Medicine, do výčtu přihodil též rakovinu jater, jícnu, ledvin, žaludku, děložní sliznice, krve, kostní dřeně, hlavy a krku, konečníku a močového měchýře.

Samozřejmě, zjištění lákají k tomu, aby byla viděna ve vtahu s obecným životním stylem. Fyzicky aktivnější lidé bývají nekuřáky, neholdují alkoholu a netrpí obezitou. Jenže výzkum prokázal, že cvičení snižuje riziko rakoviny i u lidí, kteří trpěli obezitou nebo kouřili. To je podle odborníků největším překvapením.

Podle výpočtů se zdá, že minimální porce fyzické aktivity, která se pojí s nižším rizikem rakoviny, je alespoň 150 minut týdně aktivity o intenzitě na úrovni chůze. Platí však, že čím více, tím lépe. Když výzkumníci porovnali zdravotní výsledky 10 procent nehorlivějších cvičenců s 10 procenty těch nejvlažnějších, zjistili, že desetina nejaktivnějších měla riziko rakoviny o 20 procent nižší.

Velkou otázkou však zůstává, jakým mechanismem cvičení riziko onemocnění rakovinou snižuje. Steven Moore z amerického National Cancer Institute, který studii vedl, říká, že onen dotaz zůstává stále nezodpovězený. Ví však se svými kolegy, kde zhruba hledat odpověď. Podle nich hrají hormonální úrovně v těle fyzicky aktivních lidí, stupeň zánětů, energetická bilance.

Aju Mathew University of Kentucky Markey Cancer Center vidí odpověď v imunním systému. Odkazuje na studie na myších, které prokázaly, že cvičení vede ke změnám imunního systému, především k nárůstu T lymfocytů a „zabijáckých buněk“, které hrají roli v boji s rakovinou.

Může cvičení prodloužit život nemocným?

Na protirakovinové účinky cvičení vehementně sázejí i kanadští vědci. Odborníci z nemocničního výzkumného centra Montrealské univerzity se zaměřují na muže s pokročilou rakovinou prostaty, na něž nezabírají léky. Kromě obvyklé terapie polovina z dobrovolníků podstupuje speciálně sestavený cvičební program, v jehož rámci třikrát týdně po jednu hodinu cvičí aerobic a věnují se silovému tréninku. Druhá polovina obdržela jen obecná doporučení ohledně fyzické kondice.

Výzkum financovaný nadací Movember Foundation, je největší svého druhu. V Austrálii a Irsku již běží, kanadští muži se začínají přidávat. Celkem masový pokus obsáhne 900 dobrovolníků a 60 nemocnic, sledovat ho bude na sto výzkumníků.

Jeho autoři věří, že experiment zaprvé doloží, že cvičení tlumí vedlejší účinky chemoterapie, protože vede k posílení svalů a kostí. Jenže nejen to, jsou si téměř jisti, že výzkum dosvědčí, že cvičení též prodlužuje nemocným život.

„Obvykle se pacienti v tomto stavu dožívají dvou až tří let. Chceme úmrtnost snížit o 22 procent, což představuje přežité delší o šest měsíců. Takový výsledek by se rovnal účinku nového léku. Cvičení by tak mohlo levně zastoupit dostupné léky,“ uvedl Fred Saad z Montrealské univerzity.