Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Cvičení je zdravé, ale moc jím nezhubnete. Kila se shazují v kuchyni

aktualizováno 
V boji proti obezitě je to velký mýtus, omyl, jakkoli dlouho tradovaný. Cvičením se nadbytečných kilogramů nezbavíte, klíčem je jídelníček, tvrdí rozsáhlá analýza mnoha studií. Její autorka Julia Belluzová však důrazně dodává, že cvičit je zdravé. Jen vám prostě nesplní všechno.

Cvičení má na hubnutí menší vliv, než se tvrdí, varuje stále víc vědců. | foto: Profimedia.cz

Pořádně se zpotit, utahat. U každého kliku navíc si představovat, jak se z těla ztrácí kalorie za kalorií, každý uběhnutý kilometr převádět na centimetry, o něž zeštíhlí břicho, za každou vypresovanou činkou si představovat gramy spáleného tuku. Makat, čím víc, tím lépe.

Právě na tomhle je postavena spousta kondičních cvičebních programů. A nejen jich, téměř výlučně na nedostatek pohybu svádí vinu i mnohé zdravotní politiky. A samozřejmě též například výrobci sladkých nápojů. Nepřestávejte pít naše výrobky, ty za nic nemohou, spíše se více hýbejte, to bude stačit, tvrdí. Dělají vše proto, aby se pomocí argumentu o nedostatku fyzické aktivity zbavili vlastních hříchů, které na nás páchají.

Jenže fyzický pohyb není všespásný. Na snížení hmotnosti má menší vliv než náš jídelníček. Jinak řečeno: problémem není, že spálíme málo kalorií, ale to, že jich příliš hodně dopravíme do těla.

Naše tělo jako šibalský sabotér

Belluzová si dala s vlastním výzkumem velkou práci. Načetla šedesátku studií a otázku konzultovala s devíti experty na cvičení, výživu a obezitu. Její závěry, stejně jako závěry prací, které zkoumala, a názory odborníků, jsou jednoznačné. Cvičení se přeceňuje.

Tuto chybu přitom děláme již dlouhá desetiletí, vysvětluje Belluzová a ukazuje prstem například na studii z roku 1958, z níž stále vycházejí mnohé důvěryhodné instituce jako Mayo Clinic. Necelého půl kilogramu lidského tuku obnáší asi 3 500 kalorií, když se tedy denně zbavíme 500 kalorií, odlehčíme za týden našemu tělu zhruba o oněch 500 gramů tuku, vypočítává práce. Jak prosté.

Mnozí experti se však dnes shodnou podle Belluzové na tom, že tato úvaha je přesná pouze čistě matematicky. Lidský organismus je složitější systém, protože se dokáže na změnu kalorií adaptovat. Zjistí-li vaše tělo, že jste začali cvičit, a tedy spalovat víc kalorií, sníží jejich využívání, aby jich co nejvíc uchránilo. Prostá matematika přestává fungovat.

Vynaložená fyzická aktivita má na ztrátu hmotnosti jen velmi mírný vliv, cituje Belluzová odborníka na obezitu z alabamské univerzity Davida Allisona. „Efekt je menší, než byste matematicky předpokládali,“ tvrdí za mnohé své kolegy Allison.

Expert na obezitu Alexxai Kravitz k tomu dodává, že fyzické cvičení, a to i v případě profesionálních sportovců, představuje jen asi 10 až 30 procent celkového výdaje energie. Nejvíc, 60 až 80 procent energie, se vydá při bazálním metabolickém výdeji, tedy při klidovém stavu, zbytek představuje energie vydaná na trávení jídla. „Není proto překvapující, že cvičení vede ke statisticky významným, ale pouze malým změnám váhy,“ cituje Belluzová Kravitze.

Největší zrada při pokusech zhubnout cvičením nese název „metabolická kompenzace“. Vědci jí označují mechanismus, jímž se organismus vyrovnává s vyšší fyzickou zátěží. Shledá-li, že ho chceme připravit o energii docházkami do posilovny či výběhy po parku, přizpůsobí se. Nastartuje kompenzační mechanismus a zpomalí základní metabolický výdej. Jinak řečeno, začne naši snahu zhubnout cvičením aktivně sabotovat.

Těžko mu to mít za zlé, je to svého druhu reflex pro přežití. Tělo se snaží uspořit co nejvíc energie, aby vydrželo další výdej, který mu, jak očekává, při příštím cvičení naservírujeme.

Kromě toho vědci zjistili, že energetický výdej sice opravdu souvisí s mírou fyzické aktivity, významněji to však platí pro mírnější pohyb. Po jisté době a při jisté zátěži už tělo nevydává tolik energie, ať je naše aktivita jakákoli. I to nejspíš souvisí s reflexem pro přežití, který si lidský organismus vypěstoval během historických údobí, kdy byly zdroje energie velmi omezené.

„Základní myšlenka je, že tělo se snaží bránit konkrétní výdej energie bez ohledu na to, jak aktivní jste,“ vysvětlil Belluzové antropolog Herman Pontzer. Úvaha o tom, že výdej energie nestoupá při fyzické aktivitě lineárně, ale jeho vzestup je stále pomalejší, je nicméně pořád ještě pouhou hypotézou, připomíná poctivě Belluzová.

Především se však nechce dopustit na fyzické aktivitě nespravedlivého odsudku. Zdůrazňuje, že obecně je zdravá, zmiňuje její přínos například při prevenci cukrovky, mrtvice, infarktu, ale i pro kognitivní schopnosti. S odkazem na studie a názory expertů však tvrdí, že ke zhubnutí cvičení nemusí stačit. Mnohem důležitější je podle jejího výzkumu soustředit se na zlepšení jídelníčku.

Autoři:




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.