1. Abraham Lincoln
Když se 15. dubna 1865 rozšířila zpráva, že prezident Abraham Lincoln podlehl zraněním utrpěným při atentátu v divadle, považovala to většina lidí za novinářskou kachnu. Veřejnost odmítala uvěřit, že by přišla o prezidenta, který se těšil značné popularitě.
Divadelní představení ve Washingtonu se však oblíbenému politikovi stalo skutečně osudným. Do prezidentské lóže tehdy pronikl zneuznaný herec John Wilkes Booth, aby na prezidenta dvakrát vystřelil. Vzhledem k tomu, že přitom provolával teatrální hesla, si diváci v prvních okamžicích mysleli, že jde o součást představení.
Při útěku si atentátník zlomil nohu, i přesto však dokázal z divadla uprchnout. Lincoln za několik hodin svým zraněním podlehl. Booth byl i se svými komplici po deseti dnech dopaden a při přestřelce s policií zahynul. Jeho společníci byli oběšeni.
2. Rasputin
Skutečně legendárním je atentát na ruského mnicha Rasputina. Rozmařilý šarlatán se stal mnohým trnem v oku, protože si zjednal obrovský vliv u carského dvora a zatímco byl car ve válce, prostřednictvím carevny vlastně řídil státní záležitosti.
V prosinci došla poslancům státní dumy trpělivost. Kníže Felix Jusupov pozval šíleného mnicha do svého domu, kde byl i poslanec Vladimír Puriškevič a další tři muži. Rasputin byl údajně ve výborné náladě, a když mu hostitel nabídl koláče a víno, neváhal. Tím si měl nad sebou podepsat ortel, protože v pohoštění byly cyankáli, muž opředený mnoha mýty však dostál své pověsti. Jed na něj neúčinkoval (vědci to později vysvětlovali tím, že jeho účinek neutralizoval cukr a rozkladu jedu na smrtelný kyanovodík zabránila kyselost, kterou se žaludek silného pijana vyznačoval).
Když byl i po několika hodinách Rasputin jako rybička, vypálil mu Jusupov zblízka dvě rány do hlavy. Mnich se zhroutil na zem a spiklenci odešli připravit vše na odstranění těla. Jaké ale bylo jejich překvapení, když z pokoje zaslechli šouravé zvuky: Rasputin, ústa celá od krve, k nim lezl po kolenou jako hrůzný přízrak.
Tentokrát do něj vpálil dvě kulky poslanec Puriškevič a mužika hodili vrazi do řeky, v domnění, že nyní už skutečně není mezi živými. Rasputinova vůle k životu však zvítězila i nad druhou dávkou kulek. Jak potvrdila pitva, příčinou mnichova úmrtí bylo až utonutí a dokonce i z vody se ještě Rasputin snažil vyškrábat na břeh.
3. Adolf Hitler
Neuvěřitelné štěstí měl, co se atentátů týče, Adolf Hitler. O celkový počet nezdařených pokusů o jeho zabití se historici přou, jisté ale je, že tím nejznámějším je atentát spáchaný mladým plukovníkem Clausem Schenkem von Stauffenbergerem 20. července 1944.
Důstojník byl hlavou armádního spiknutí, které chtělo provést převrat, během něhož budou pozatýkáni čelní představitelné SS a NSDAP. Zbývalo jediné: zabít vůdce.
Tomu nakonec život zachránil souběh tří neuvěřitelných náhod. Zatímco se počítalo s aktivací dvou bomb, byl Stauffenberg v osudný okamžik vyrušen, takže si do aktovky stihl připravit jen jednu. Jednání mělo probíhat v krytu, ale kvůli mimořádně horkému počasí se přesunulo do dřevěného domku s otevřenými okny. A Stauffenberg sice položil aktovku s bombou asi metr od Hitlera, ale když pod záminkou důležitého telefonního hovoru opustil místnost, opřel tašku jeden z důstojníků o nohu masivního dubového stolu, aby mu nepřekážela. V osudné minutě byl účinek exploze slabší výbušniny ještě více eliminován robustním stolem, který poskytl Hitlerovi ochranu, a otevřenými okny lehkého domku (tlaková vlna v krytu by téměř jistě zabila všechny účastníky jednání).
Hitler přežil s drobnými poraněními, Stauffenberg a jeho tři nejbližší spolupracovníci byli popraveni hned tu noc.
4. J. F. Kennedy
Jen málokterý atentát se dočkal tolika konspiračních teorií jako ten, jehož obětí se stal americký prezident Kennedy. Atentátník Lee Harvey Oswald si ho vyčíhal v listopadu 1963 v Dallasu, kudy JFK projížděl při předvolební kampani v otevřeném voze se svou manželkou a guvernérským párem.
Jedna z vypálených ran zasáhla prezidenta do krku, druhá mu roztříštila hlavu. Oswald byl záhy zadržen, ale ještě než stihl vypovídat, ho při převozu k soudu zastřelil majitel baru Jack Ruby. Ten motivy svého činu nikdy uspokojivě neozřejmil a zemřel ve vězení ještě před tím, než stihl být odsouzen. Jediná novinářka, které se s ním podařilo udělat rozhovor, zemřela o pár dní později.
Právě tyto okolnosti, které znemožnily vyslechnutí klíčových svědků, nahrávají milovníkům konspiračních teorií. Ti zásadně odmítají, že se na celé kauze podílel jen jeden střelec, a upozorňují například na skutečnost, že je technicky nemožné vystřelit z opakovačky tolikrát v tak krátkém časovém úseku. Výstřelů prý navíc muselo být nutně víc, protože byl zraněn i guvernér, a nemohly být způsobeny jednou střelou. A obočí povytahují kritici oficiálních vyšetřovacích závěrů i nad tím, že se trasa prezidentovy kolony na poslední chvíli měnila a součástí nové byla zatáčka větší než devadesát stupňů, což je proti předpisům o ochraně prezidenta.
5. Andy Warhol
Valerie Solanas byla mladá žena s tragickým a barvitým osudem. Absolventka psychologie, v dětství údajně zneužívaná otcem, travellerka, příležitostná prostitutka, autorka spisku SCUM Manifesto, v němž mužské pohlaví prohlašovala za "biologickou havárii". A také herečka, roli ve snímku I, a Man jí přitom nabídla ikona šedesátých let Andy Warhol.
Solanas se jej snažila oslovit i jako scénáristka, její dílo Up Your Ass však Warhol odmítl s tím, že je tak pornografické, že se musí jednat o policejní provokaci a léčku. A co víc, když Solanas žádala o vrácení textu, Warhol přiznal, že jej zašantročil.
Těžko říci, zda se zkraje července 1968 objevila Solanas ve Warholově studiu s pistolí v ruce právě proto. Vysvětlení bude spíš souviset s jejím problematickým psychickým stavem.
Jinak by možná nezačala po Warholovi střílet. Jinak by možná nepálila i po kurátorovi, který Warhola doprovázel, a snad by poté zbraň nenamířila na hlavu umělcova manažera. Spoušť se ale zablokovala, a když se jí rozklepaný manažer optal "Přijel výtah, proč do něj nenastoupíš, Valerie?", souhlasila: "Dobrej nápad."
Večer se pak sama přihlásila u dopravního policisty, odevzdala mu dvě pistole a vysvětlila, že zastřelila Andy Warhola: "Měl příliš velkou kontrolu nad mým životem."
Výmluvnější nebyla ohledně motivu svého činu ani poté. "Měla jsem spoustu důvodů. Přečtěte si můj manifest a ten vám řekne, kdo jsem," řekla novinářům. A u soudu prohlásila: "Nestává se často, že bych po někom střílela. Neudělala jsem to pro nic za nic… Warhol se chystal udělat něco, co by mě zruinovalo."
Místo toho málem zlikvidovala ona jeho. Lékaři dávali Warholovi šanci padesát na padesát, nakonec však čin stoupenkyně společnosti bez mužů přežil.
6. John Lennon
Když se 8. prosince roku 1980 John Lennon podepisoval v New Yorku skupině svých fanoušků, netušil, že daroval podpis i svému vrahovi.
Tehdy pětadvacetiletý duševně nemocný Mark David Chapman byl Lennonem úplně posedlý. Chtěl si vzít Japonku, aby se mu podobal, podepisoval se jako on. Postupem času však začal mít Lennonovi za zlé, že káže o míru a lásce a přitom sám vlastní obrovské bohatství.
"Vysmívá se ti!" našeptávaly mu prý vnitřní hlasy a později mu začaly radit, aby zpěváka zabil. Počkal si tedy, až se Lennon a Yoko Ono vrátí z nahrávacího studia do Dakota House, kde vlastnili apartmán, zavolal na zpěváka a když se Lennon otočil, vypálil na něj pět ran.
Vzhledem k tomu, že nejméně jedna střela zasáhla aortu a Lennon ztratil osmdesát procent krve, zemřel obrýlený Brouk ještě při převozu do nemocnice. A Mark Chapman? Ten seděl pokojně na chodníku. Když na něj hotelový vrátný, který jej odzbrojil, zařval "Víš, co jsi udělal?" spokojeně odpověděl "Samozřejmě. Zastřelil jsem Johna Lennona."
