Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Deset věcí, které vám Django o otroctví neprozradí

aktualizováno 
Otroctví bylo nositelem moderní globální ekonomiky, z amerického Jihu udělalo jeden z nejbohatších regionů na světě a jeho oběti zdaleka nebyly jen nekvalifikovanou pracovní silou. Redaktor serveru ColorLines.com Imara Jones shrnuje několik fakt o otroctví, která se z Tarantinova Djanga nedovíte.

Nespoutaný Django Quentina Tarantina připomněl otázku otroctví, podle kritiků to ale udělal způsobem, který posiluje stereotypy. | foto: Profimedia.cz

1.Otroctví položilo základy modernímu mezinárodnímu ekonomickému systému

Z otroctví vyrostla města jako Liverpool, Manchester či Bordeaux. Otroctví bylo klíčem k tomu, že se z Londýna stalo globální hlavní město obchodu, a New York vyneslo do pozice finančního centra, zdůrazňuje v článku novinář.

Už jen stavět, financovat, provozovat a koordinovat tisíce lodí, které při téměř 50 tisících plavbách převezly miliony otroků, byl obří výkon. Mezinárodní finanční a distribuční sítě, které vznikly, aby organizovaly, udržovaly a kořistily z otroctví, vytvořily rámec moderní globální ekonomiky.

2.Afričané nebyli jen nekvalifikovanou pracovní silou

Byli zotročeni kvůli svým dovednostem. Obyvatelé afrického kontinentu uměli to, co evropské státy potřebovaly, aby byly jejich kolonizační mise úspěšné. Věděli například, jak pečovat o plodiny v tropickém i sub-tropickém klimatu, právě proto byli afričtí pěstitelé rýže násilím odváženi, aby své know-how převezli například na ostrovy v Karibiku.

Obyvatelé západní Afriky byli zdatnými zlatníky a uměli pracovat s kovem. Skončili proto ve španělských a portugalských zlatých a stříbrných dolech ve Střední a Jižní Americe. Je jedním velkým mýtem myslet si, že Afričané představovali jen nekvalifikovanou pracovní sílu.

3.Africké know-how udělalo ze zemí jejich věznitelů jedny z nejbohatších států na světě

Největším zdrojem bohatství imperiální Francie bylo bílé zlato – cukr, který pěstovali Afričané na Haiti. A pokud jde o Británii, té plynulo z otrocké ekonomiky na Jamajce více bohatství než ze všech původních třinácti kolonií v Americe. Právě z těchto zdrojů byla financována průmyslová revoluce, tady má kořeny zdokonalení západoevropské ekonomické infrastruktury.

4.V době před občanskou válkou byly jižanské státy díky otroctví bohatou mocností

Fotogalerie

Otroctví byl celoamerický podnik, ale jeho centrem byl Jih. Nejbohatší americkou kolonií byla Virginia a George Washington byl jedním z nejbohatších lidí, ovšem že díky svým otrokům. Z otrokářského Jihu pocházela též většina prezidentů a členů nejvyšších soudních dvorů země.

Vynález čističky bavlny však udělal z jižanské nadvlády v Americe globální fenomén. Britská poptávka po americké bavlně změnila jižní Mississippi v Silicon Valley tehdejší doby. Právě na tamních plantážích se nacházela nejvyšší koncentrace milionářů na kilometr čtvereční. Jedním z nich byl i jediný prezident Konfederace Jefferson Davis, majitel bezpočtu otrockých rukou.

5.Za vyhlášením nezávislosti nestála ani tak otázka daní, ale mnohem spíše kauza otroctví

Ne pouhé pasivní oběti

Tarantinův snímek je kritizován za to, že otroky vykresluje jen jako bezmocné oběti, které museli osvobodit dobří bílí lidé. "Tarantino naznačuje, že na cestě k osvobození vedli otroky bílí," píše Kimberly Ellisová. Jako by podle ní zapomněl na to, že zotročení lidé dovedli páchat "neštěstí", při nichž lehala popelem úroda i budovy. Existovala povstání, vzpoury, tajné společnosti, útěky, připomíná a dodává, že vůdci Underground Railroad, podzemní sítě bezpečných cest a přístřeší, kde se schovávali uprchlí otroci na cestě Kanady či amerických států, které otroctví nepřipouštěly, byli z větší části Afroameričané.


Jih dlouho odolával volání po opuštění britského impéria, které se ozývalo ze Severu. Důvod byl prozaický, Jih totiž prodával většinu zboží, které mu vyrobili otroci, Británii. A na britských námořních silách také závisel, pokud jde o ochranu obchodu s otroky.

Pak ale přišlo soudní přelíčení, které vším pořádně zamíchalo. V roce 1775 britský soud rozhodl, že otroci nesmějí být ve Spojeném království drženi proti své vůli. V obavách, že by onen verdikt mohl mít dopady i v Novém světě, začali najednou jižané severskému lákání po nezávislosti rozumět mnohem více. O rok později Amerika svého někdejšího pána opustila.

Jinými slovy, otroctví bylo tak významné a mocné, že změnilo chod dějin.

8.Mučení bylo jen nástrojem na udržení výroby

Na jižních plantážích byla relativně běžná povstání a sabotáže, proto se rozvinul systém represe, jehož cílem bylo udržovat byznys v nepřerušovaném chodu. Jeho centrálním bodem byla veřejná mučení těch otroků, kteří se podíleli na aktech vzpoury či jevili náchylnost k neposlušnosti. Ti nejnepoddajnější byli posíláni do institucí, jako byl Sugar House v Charlestonu, kde se spolupráce vynucovala krutostí a brutalitou.

7.K založení Ku Klux Klanu vedl úspěch bývalých otroků

Ani ne deset let po zrušení otroctví vytvořili na Jihu Afromeričané prosperující komunity a začali získávat politickou moc, včetně guvernérských úřadů a křesel v Senátu. Někdejší otroci jako Alonzo Herndon z Atlanty se po válce dokonce stali milionáři. Čím silnější ekonomické pozice však Afroameričané získávali, tím více to narušovalo starý ekonomický pořádek.

Někdejší majitelé plantáží věděli, jak zareagovat. Aby ekonomickou sílu černochů ochromili, zakládali Rady bílých občanů s jejich ozbrojenou větví nazvanou Ku Klux Klan. Isabela Wilkersonová v knize The Warmth of Other Suns, za níž dostala Pulitzerovu cenu, uvádí, že cílem rasistického teroru bylo zavést ekonomický apartheid.

Negři právě dorazili. Je jich asi 250 a jsou zdraví, vyhnuli se infekcím. Polovina jich prodělala neštovice ještě ve své vlasti. Inzerát z dobového tisku

Negři právě dorazili. Je jich asi 250 a jsou zdraví, vyhnuli se infekcím. Polovina jich prodělala neštovice ještě ve své vlasti. Inzerát z dobového tisku

William Still (1819-1902) , černošský bojovník za zrušení otroctví.  Pomohl ke svobodě šedesátce otroků a napsal knihu o historii Underground Railroad.

William Still (1819-1902) , černošský bojovník za zrušení otroctví. Pomohl ke svobodě šedesátce otroků a napsal knihu o historii Underground Railroad.

8.Kvůli touze zachovat otroctví odmítal Jih platit daně

Před občanskou válkou Jih oponoval všem plánům na posílení podnikání, které nebylo postavené na otrocké práci. Kromě toho se však stavěl také proti daním, které by financovaly zlepšení života těch bílých Američanů, kteří otroky nevlastnili. První veřejná škola na Severu byla otevřena v polovině 17. století, uvádí příklad autor článku. Na jihu našla svůj první protějšek až o 200 let později. Zachovat otroctví bylo pro Jih prioritou číslo jedna, za jakoukoli cenu.

9.Z obchodu s otroky profitovaly mnohé firmy na Wall Streetu

Během 350 let historie New Yorku byly jedněmi z nejvýnosnějších podnikatelských aktivit tamních firem investice do otroctví. Do ekonomiky založené na otrocké práci tekly peníze z newyorských bank, mezi něž patřila například finanční instituce JP Morgan Chase či New York Life. Banka Lehman Brothers, která zkrachovala po kolapsu amerického trhu s nemovitostmi v roce 2008, vznikla z otrokářské ekonomiky v Alabamě. Otroctví bylo pro New York tak důležité, že město bylo jedním z nejsilnějších stoupenců otroctví na Severu.

10.Rasová propast nebyla v USA dosud překlenuta

Celková hodnota otroků na největších plantážích činila přes 12 milionů dolarů, odhaduje autor. Připočteme-li k tomu pozemky, stroje, plodiny a budovy, byly majetky tamních zemědělských podniků astronomické. Ale když otroctví skončilo, nedostali z nich osvobození dělníci ani dolar.

S následky oné nespravedlnosti bojuje země podle novináře dodnes. Dnes je majetkový rozdíl mezi Afroameričany a bílými obyvateli největší od doby, kdy se o něm před třemi desetiletími začaly vést statistiky.

Autoři: ,






Nejčtenější

„Krása je v odvaze být sama sebou.“ K Lindberghově misi se přidala i Uma...
Kalendář Pirelli se představil i v Česku. Dražit se bude na iDNES.cz

Patnáct krásných žen, každý měsíc o třech fotografiích, celkem tedy 36 snímků. Kalendář Pirelli pro rok 2017 je oslavou přirozeného ženského půvabu, fotograf...  celý článek

„Sbírám boty, aktuálně jich mám na dvaapadesát párů, hlavně tenisky,“ říká...
Mám dvaapadesát párů bot, říká MOgirl Miley

Studuje, má oděvní značku a navrch tetuje. Je aktivní a podnikavá. A k tomu je sběratelkou, má dvaapadesát párů bot. „Hlavně tenisky,“ říká MOgirl Miley.  celý článek

Základem naší práce je empatie, říká Kateřina Vrbová.
Pozůstalí volali nebožtíkovi do rakve na mobil, vzpomíná šéfka krematoria

Svěřováno jim je do péče tělo zesnulého, ústřední je však pro ně práce s pozůstalými. „Jsou bezradní, zmatení, nepozorní. Musíme být empatičtí a trpěliví....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.