- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Máte v práci smraďocha? Tak to buďte vklidu, na naší střední škole používají deodorant snad jen chlapi. Každá učitelka smrdí potem, že to zbystří smysly všem, jen co přijde do třídy a když má jen triko, tak jí zdobí podpaždí koláče o velikosti volantu od vejtřasky.
...ještě jedna kategorie kolegů a tou jsou notoričtí flákači
Kdo nic nedělá, nic nepokazí a nemůže být otravný.
ale představa, že půjdu za šéfem a řeknu mu: "Pane vedoucí, Franta Vopička strašně smrdí, já s ním nemůžu pracovat..udělejte s tím, prosím, něco," je fakt vtipná...pan vedoucí totiž udělá přesnej opak toho, co si budu představovat...když vedle něj nemůžu pracovat, vyhodí mě, páč Vopička je dobrej, drží ústa, jen trochu smrdí..Takže co z toho plyne? Tato rada je absolutní blbost...radši sebrat odvahu, zažít trochu krušnejch chvil a říci to mezi čtyřma očima osobně Vopičkovi sám.
V lepším případě řekne: "Hele, Vopička, tady Novák říkal..." Na šéfa bych se nespoléhala, že nebude bonzovat.
bylo to k nevydržení. Ráno přišla, žvanila s kolegy, kteří k nám lezli na kafe (měla hlučný a pronikavý hlas), pak volala dceři (dospělé:-), pak muži, co řekla dcera, pak matce - co řekl muž a dcera, pak tetě - co řekli všichni.. a pak následovalo další kolečko. Když se dcera vdávala, prožila jsem vše dopodrobna, jakou látku, jakou švadlenu, jaké šperky, jakou kytku, co si ušije matka, co ona, co muž, koho pozvou, kde to bude, jaké koláčky, jaké pozvánky -nejvíc jsem se pobavila, když doma strkali nějaké stužky do oznámení na ručním papíře se zlatým ořezem a- budoucí zeťák na ně vylil sklenici červeného! Vidíte, pamatuji si to dodnes, vpálila mi to svým řvaním do mozku a nedá se to vypudit.
Když odcházela kolegyne z jinékanceláře, řekla jsem šéfové, ať mě tam posadí, nebo že dám výpoveď (no bylo to před deseti lety:-). To byla úleva!
Kolikrát jsem si říkala, že taková bezohledná a hloupá osoba v openspace by zničila třebas třice lidí svou drzostí.
"Je potřeba přistoupit k zcela jasnému odmítnutí, kdy jim sdělíte, že se jim teď nemůžete věnovat a že máte neodkladný pracovní úkol."
To je fakt zcela jasné odmítnutí, tak za vámi přijde, až se budete flákat...
Vážně je nejlepší to řešit přímo nebo alibisticky přes šéfa, který si může dovolit to řešit bez okolků, i když je chudák pak také v nezáviděníhodné situaci.
Nicméně pro začátek by bylo nejlepší si zamést před vlastním prahem, popřemýšlet, jestli něčím kolegům nevadím sám, zda je moje výkonnost 100% a zda má cenu kolegy škatulkovat a odsuzovat...
Taky máme v práce jednoho smradocha. Že se vysprchoval poznáme v pondělí, díky jeho mírné tlouštce se trochu víc potí. Takže v úterý už trochu zapáchá, ve středu srmdí, ve čtvrtek štípou oči a v pátek otevřený okna do firmy. Mastný pačesy. Prostě frajer. Ještě donedávna nosil bílý triko, žlutý mapy v podpaždí a na zádech, na zádech to teda nechápu. Kalhoty asi dva roky pořád stejný. Po vánocích samozřejmě chodí v novým.
Jsou lidé co na pracovišti rozdělují ostatní do kategorií, šíří pomluvy a sami většinou hrají druhou ligu pracovní výkonosti.
Kteri nadavaji na smradochy, popisuji doslova silenosti ktere delaji aby jim naznacili, ze smrdi, ale aby nekdo prisel a z oci do oci mu rekl,ze smrdi to ne. Take se mi stalo, ze jsem si popalil nohu a dostal jsem na ni mast, ktera silene smrdela. Ja jsem ji necitil - telo si uz proste zvyklo. Dva dny na me vsichni divne cumeli az prisla kamoska a naferovku rekla, ze na me neco smrdi. Ja jsem se neurazil, naopak jse podekoval za uprimnost, zasel za lekarem a dostal predpis na jiny pripravek.
ne kazdy to vezme ferove jak ty..