Tie príbehy

boli svojim spôsobom povinná literatúra cca 12 ročných čitateĺov.

Mne osobne bol najviac sympatický zálesák Old Death z druhého dielu Winetoua.

dakujem autorovi za krasny clanok o Karlovi Mayovi

Ti dva, Vinnetou a Old Shatterhand, byli takoví, jací jsme chtěli být, když jsme byli ještě čistí.

ake vystizne...

proc se v clanku

nenakousnuly i pomluvy,co roznaseji zly jazykove....Jako ze May byl latentni homosexual a proto vzdy nechal vsechny zenske v okoli tech dvou sejmout,nebo provdat za jine...

Re: proc se v clanku

musel to tak udelat, ženy proste mužům kazí přátelství :D

May

Přečetla jsem většinu mayovek, co u náš vyšly, ty z divokého západu i z Orientu. Syna lovce medvědů jsem přečetla snad stokrát. Byť kniha výjimečně nebyla psaná v ich formě, tak ji považuju za jednu z nejlepších. Hodně jsem měla ráda román Vánoce - tam udělal autor z Vinnetoua skutečného poloboha a já brečela, když Carpio umíral. Opakovaně jsem četla i trilogii Satan a Jidáš. Když mě chtěli rodiče potrestat, vzali mi průkazku do knihovny.

Filmy mi nikdy nepřekážely, měla jsem je ráda (aspoň tu základní čtyřku) a žily samostatným životem vedle knih.

A v souvislosti s článkem - dlouho jsem jako dítě věřila, že je autor skutečným Old Shatterhandem a zjištění, že tomu tak není, jsem hodně obrečela.

Re: May

myslím, že to bylo zklamání pro spoustu dětí

České překlady

Myslím, že velkou část úspěchu českých Mayovek dělá překlad. Albatros 70. let a Olympia 80. let mají fantastickou nádhernou češtinu. Ty knihy čtu s velkou radostí dodnes, zčásti pro jejich romantiku, ale také zčásti pro tu moc pěknou češtinu. Dřívější i pozdější vydání už tak dobře přeložena nejsou.

U nás k tomu přispěly i skvělé překlady

a fantastické (jinak to nemohu napsat) Burianovy ilustrace.

Re: U nás k tomu přispěly i skvělé překlady

Předběhl(a) jste mne...

Milovala jsem knihy i filmy

Měla jsem pár knih ještě z první republiky, po otci, a pak ty nově vydávané jak v Olympii, tak Vinnetua z Albatrosu - toho jsem četla mockrát, ale do konce jen asi dvakrát, poprve a pak po letech, když  mi bylo asi 17 let. Jinak jsem vždycky končila kapitolou před "Hora Hanckok", u toho, jak se Vinnetou loučí s Old Shatterhandem a oslovuje ho "Charlie". Kolikrát já u té scény řvala, až mi slzy tekly proudem. Knihy s Kara ben Nemsím se mi ale taky líbily, nejenom cyklus Ve stínu padišáha, ale i těch pár dalších, co vyšlo v průběhu 70. a 80. let - byl tam i nějaký cyklus o Mahdím, tři knihy to byly. Protože jsem milovala rovněž Pouští a pralesem od H. Szienkiewicze, tak se mi to taky líbilo.

Knížky

Máte někdo přehled o Mayovkách na dnešním knižním trhu? Já měl své knížky zčásti po rodičích (ba i prarodičích) a zbytek jsem kupoval na začátku devadesátých let a nutno podotknout, že to byl nefalšovaný knižní divoký západ - spousta edic, stejné knížky pod různými názvy, dělení románů do více dílu atd. Pamatuju, že to byla celkem věda se v tom vyznat. Máte ponětí o tom jak je to teď? Jaká je vlastně nabídka Mayovek dneska?

Re: Knížky

Velká.

Olda Šetrnej

No jo, to bylo naše dětství... Kde ty časy jsou?:-)

Docela by mě zajímalo, jak se k tomu staví dnešní děcka. Asi je pro ně May už jen taková okrajovka. Ale zase na druhou stranu bych jim to nevyčítal, Vinnetou to byl v té době pro nás doslova hardcore:-), už jen proto že nic lepšího tedy snad ani nebylo...

Dnes je těch hrdinů i možností mnohem víc a témata jsou asi i lákavější než jen dávné přátelství bílého a rudého muže.

Mayovky jsem přečet si všechny.

Byl jsem jimi nadšený, o to větší bylo zklamání v Radebeulu. Ta jeho výstava je nic moc.