Jak poradná není zaměřená na problémy ve vztahu

Tak je ta diskuse taková nějaká vlažná - to když potřebuje poradit programátor se sexem, to si člověk div nepoprská monitor...

otec, biologický otec, nevlastní otec - dodatek

Ještě chci dodat, že boj za vlastní děti stojí otce často OPRAVDU MNOHO energie a také peněz. Ne každý otec má tu energii a ty peníze. Klacky pod nohy vám neháže jen "matka" dětí, ale hlavně české soudkyně. Mne soudy o návrat mých dětí ze Švédska stály cca 150.000.- A přestože jsem tam soud vyhrál a byl nařízen návrat děti domů, tak český sod po té rozhodl, že děti mají v cizině zůstat, že je dostatečné, když se s otcem vidí jednou za půl roku.

Přesto bojuji dál a nevzdám to. Mé děti maji jednoho jediného otce. Žídného jiného nemají. Ten chlap, s kterým momentálně žijí je jen milenec/partner jejich matky. A ta  arogantní svině, která se vydává za novou rodinu mých dětí, zaslouženému trestu neujde.

otec, biologický otec, nevlastní otec - část 3.

Sám tuto situaci zažívám. Pečoval jsem o své děti, zatímco bývalka se věnovala kariéře ve firmě Tieto a služebním cestám do ciziny. Našla si tom milence a rozbila rodinu. Teď žije v cizině a tvrdí, že děti mají novou rodinu tam. Její partner tvrdí, že je nový otec mých dětí !!! To je naprosta nehoráznost, drzost a sprostota. Když jsem ho na to upozornil, tak se mi to sobecké, arogantní, švédské prase vysmálo. A tím zpečetil svůj osud. Cítím POVINNOST mu fyzicky ukázat KDO JE OTEC MÝCH DCER. To prase určitě ne, ačkoli se stará a žije s nimi. Dokud jsem zde já, otec mých dcer, tak NIKDO nemá právo se označit za nevlastního otce mých dcer. To že šuká jejich matku není důvodem se označovat za jejich otce. Myslím, že je to jasné.

otec, biologický otec, nevlastní otec - 2 část

Bohužel, dnes je častá situace, kdy otec se o děti stará a má je rád a jeho žena si najde nového partnera a následně rozbije rodinu. Pak se snaží otce dětí vypudit z jejich života a nahradit je svým milencem. Přitom je zde otec dětí, který se o děti chce starat nadále, ale je mu to znemožňeno. Je NAPROSTO NEPŘÍPUSTNÉ aby byl nový partner matky nazýván otcem, přesto, že s dětmi žije a stará se o ně.

otec, biologický otec, nevlastní otec - 1 část

Rád bych přispěl do diskuse. Ne přímo k článku, ale do diskuse, kterou tady rozjel pan Hodina, který provozuje server http://www.stridavka.cz, podporující střídavou péči o děti, což je společensky vysoce záslužná činnost a pan Hodina si za to zaslouží úctu. 

Osobně se domnívám, na rozdíl od pana Hodiny, že  pokud otec nejeví zájem od samého počátku, od té doby kdy se dozví, že je jeho partnerka těhotná, případně že si najde jinou partnerku a od rodiny odejde a o děti nejeví žádný zájem, tak je chvályhodný, když se najde muž, který se stane součástí rodiny a stará se o děti. V tom případě je na místě, aby byl označen jako otec nebo nevlastní otec.

Také pokud žena ovdoví a najde si partnera, který se o děti stará a má s nimi blízký vztah, tak nevidím důvod, aby nemohl být nazýván otcem, nebo nevlastním otcem.

Re: otec, biologický otec, nevlastní otec - 1 část

Viz můj příspěvek níže: Nikdo se nezastává toho, že se pravý otec o dítě nestará. Proto také píšu, že by bylo dobré ho k tomu povzbudit, ne za něj vydávat dítěti někoho jiného. To, že si zde matka vybrala druhou variantu, je ale varovným signálem. Známe řadu příkladů, kdy matka - jako zde - opustí otce v těhotenství nebo s malým dítětem se slovy: "Už za NÁMI ani nejezdi." Jako by dítě bylo jejím výlučným majetkem. A chlap se urazí a opravdu přestane jezdit. Nebo v sobě nemá dostatek energie na letité spory o výchovu dítěte, protože náš slavný stát otcovství rychle a efektivně neochrání. Tak to vzdá úplně a hledá zapomenutí jinde. Smutný konec pro něj, smutný konec pro dítě, které přišlo o svého otce.

Radíme proto všem otcům (i když se to potrefeným matkám nebude líbit): Bojujte o své dítě. Je to to nejcennější, co máte. A vy jste pro něj tou nejdůležitější osobou v životě (za situace, kdy to byla matka, kdo rozbila rodinu). A postarejte se, ať dítě zná pravdu. Ne pomluvy, ale pravdu.

bylo jí také 12

Mé kamarádce bylo 12 let, když jí matka sdělila, že její biologický otec je někdo jiný. Bylo to celé prý strašně hloupé, nerada na to vzpomíná, řekli jí to v přítomnosti biologického otce, který pro ni byl dosud naprosto cizí člověk. Ke svému biologickému otci nikdy nenašla žádný vztah, bylo to prostě něco navíc, co překáželo. Ale teď po létech je ráda, že zná pravdu. Její vztah k otčímovi to nikdy nezměnilo. Nikdy se nedověděl, že zná pravdu. Nechtěla , aby to věděl, bylo jí ho v tomto ohledu líto, protože se k ní choval báječně, stejně jako k ostatním sourozencům a nedával jí znát, že ona byla vlastně levobočkem.

holčina má teď akorát ten správný věk

Může si vybírat a podílet se. Může jít s mámou a tátou třebas zařizovat "papírování"... Přítel taky není otcem mého staršího syna, ale ten ho má radši než vlastního a respektuje ho, obdivuje a... prostě jak je to fajn... protože si ho "pomáhal vybrat"... Byl už dost velký na to, aby se mnou obcházel úřady, školu a ostatní, kde bylo třeba písemně zajistit, aby měl přítel vyšší pravomoci a se synem mohl zařizovat pro život potřebné věci i kdybych tam zrovna nebyla... To, že se tímhle tak úplně otcem nestal padlo jen tak mimochodem, jako nedůležité oznámení... Dodnes ani po rocích nemají kluci žádný speciální problém v komunikaci.

Jan

docela mě překvapují některé negativní reakce na můj dopis do redakce. Dceři bylo jak jsem uváděl něco málo přes rok, manželka ukončila vztah s jejím otcem v době,když byla těhotná a není žádná vazby mezi ním a dcerou. Nejeví o ni zájem, nestýkají se...... to mi měla malá říkat strejdo, když jsem byl od počátku její táta? copak jejímu pravému otci někdo vzal právo být jejím opravdovým otcem? když o ní nejevil nikdy zájem ? on se toho práva vzdal ....

Re: Jan

střídavku neberte vážně, to je profesionální prudič

Těžká přetěžká záležitost

Záleží na na povaze dítěte, na tom, jak si uvědomuje, o co se jedná. Nezávidím Vám. Vpodstatě ideální způsob je odmalička mít nějakou pohádku (dělává se to např. u adoptovaných dětí - a funguje to) - ale tak to už je pasé. Rozhodně má právo to vědět, a je lepší jí to říci dříve, než se dostane k nějakým dokumentům o osvojení ..nedejbože, kdyby se to měla dozvědět od jiných lidí. Můj názor je takový: určitě to říct co nejdříve.

rict ci nerict tot otazka...

Myslim, ze toto tema se muselo jiz v minulosti mnohokrat resit tudiz by mel existovat jakysi doporuceny postup (kdo, jak, kdy,...). Nicmene univerzalni postup asi neexistuje nebot kazde dite je individualni a tedy reakce po oznameni mohou byt vselijake... Kazdy ma urcite pravo vedet tuto informaci, otazkou je kdy je idealni doba ke sdeleni, aby to dite rozumne prijalo. Pokud ma s ditetem vyborny vztah a vsem detem se venuje stejne, melo by to dopadnout dobre. Tutlat to navzdy je jednak nefer a jednak hrozi riziko, ze se to dozvi odjinud a ztrati pak duveru rodicu...