Proč se vyplatí být otcem ? 

1. Můžete se soudit o kontakt s vlastními dětmi.

2. Můžete poslouchat jak ex- vašim dětem říká, že její milenec je lepší než vy

3. Můžete se soudit aby vám nezvýšili alimenty

a celá řada dalších "výhod"

jsem šťastně ženatý, mám skvělou ženu a máme 3 děti. Můj život se po svatbě a po narození prvního dítěte změnil jen k lepšímu. Máme 3 "opory ve stáří", je s nima legrace, někdy bychom je roztrhli, ale je to daleko lepší, než být bez dětí a sám.

S tou oporou nevim, ale jinak se da souhlasit. Mame deti pet. Posledni ma mesic a je to stesti v chalupe. Urcite ne dar mit deti a velkym pozehnanim. Samozrejme ty nejmensi jsou miloucky a ty okolo 15ti stoji rodice dost sil a nervu, ale tak to je..

ajéje zasloužilí rodič a jeho obhajoba:-) pardon, ale většina mých kámošů má při dětech v 35 letech pupek, nemá tu motorku (o který snili vždycky), v alpách si moc nezalyžujou, bez sexu jsou po druhém dítěti (při prvním měli ještě vidinu jednoho kvalitního sexu před sebou), rozhodně nepokračujou ve studiu čehokoliv, sportovní činnosti jsou omezený na minimum a jediným koníčkem jsou jim děti. Dokonce i kino a divadlo zinfantilní:-( dost jich pije dál teda...  za 20 let budou řešit stejný problémy, jako před dětma... na světě se zázraky nedějou lidi zlatý :)

možná je to tak jak píšete , ale děti jsou zázrak. Stojí to za to. Neznám nikoho kdo má děti a řekl by že by že je už nechce. Že na to kašle a jde si žít zase jako předtím, že je nechce už vidět a bude dělat že neexistují. A není to jen z vrozené zodpovědnosti. Fakt neznám nikoho kdo by vyměnil děti za motorku, i když o ní vždycky snil

Na smrtelné posteli leží 80-letý milovaný manžel, otec, dědeček. Blíží se jeho poslední chvíle na tomto světě a kolem něj se shromáždila celá rodina, žena, všechny děti, skoro všechny vnoučata a dokonce několik pravnoučat. Všichni soucitně a v tichu čekají až přijde ta chvíle.

Náhle se dědeček probere a povídá:

"Povím Vám mí nejbližší své největší tajemství: Já jsem se ve skutečnosti nikdy nechtěl oženit a založit rodinu. Měl jsem všechno. Rychlá auta, krásné ženy, mnoho přátel a bohaté konto. Ale jednoho dne mi přítel pověděl:

"Ožeň se a založ rodinu, protože Ti nebude mít kdo podat sklenici vody až budeš na smrtelné posteli a budeš mít žízeň."

"A tak jsem se oženil a radikálně tak změnil svůj život. Večerní diskotéky s krásnými ženami nahradilo sledování seriálů s manželkou. Autem jsem jezdil pro vás děti moje do školy a ze školy a na společné dovolené k moři. Peníze z konta se rozplynuly na vaše studia děti moje. Krásné dny svobody odnesl vítr. A teď když ležím na smrtelné posteli, víte co je nejhorší?"

"Co tatínku náš drahý?" ptají se všichni. "Nemám sakra žízeň."

Děti jsou kořením života a to i pro otce. Nevidím důvod, proč by měly přestat poslouchat. Když se svým dětem (u mne vnukům) věnujete získáte si takové vztahy, že přežijí až do hrobu. Já mám dvě generace vnoučat a ti starší, dnes vysokoškoláci mě dnes vrací pozornost, kterou jsem jim věnoval.

Nevidím důvod, proč by děti neměly přestat poslouchat. Obzvlášť když v té dobré přechodné době je fotr prostě ten bill. Řekl bych, že pokud to tak někde není, tak je tam lásky příliš.

pekny! a ja bych nasla tak 10x vic duvodu proc se otcem nestat 

A hlavně, už Vás nikdo nikdy bude tak milovat jako Vaše malé děti.

Ten vztah byva vzajemny ;-)

S tím srdcem to je pravda. Pravidelné posilování při drobných "na?rání se" srdce otužuje. Jakýkoliv stres v práci je pak hezké odreagování se a pěkný odpočinek a relax.

Zároveň Vás přestanou trápit podružnosti typu jaké si koupíte nové auto, kdy zase pojedete s kamarády a bečkou do přírody. Zapomeňte, že si první 4 roky bez problému "zapelešíte", protože ty malá drobátka mají 6tý smysl pro výběr chvilky, kdy potřebují nakrmit/přebalit/zahnat bubáka.

Ve chvíli, kdy začnou mluvit a chodit do školky se situace zdá býti stabilizovaná. Partnerka se vrací do práce a z maminky neustále zkoumající svou ratolest se začne stávat opět žena, jenž jste znali dříve. Žena získává zpět svou sebejistotu a hrdost, takže po X měsících v nové práci se dozvíte, že už to holt mezi vámi moc neklape a kolega z práce je přeci jen zajímavější než unavený partner, který střídal u postýlky. Čili ve finále sedíte v prázdném bytě, v rukou držíte jednu ze zapomenutých hraček od "prcka" a těšíte se na víkend, kdy ho možná na 2 hodinky uvidíte.

Blba volba manzelky. Odhadnout predem se to neda, skoda. Nicmene to pouto, ktere vzniklo pri hlidani v postylce, prevlikani po sestem pozvraceni, zahaneni bubaka, to uz vam nikdo nevezme. Ikdyz deti to casem zapomenou, vy ne. Jsou mezi nami nestastni, kteri nic takoveho ani nepocitili. Jste proti nim bohac :-)

co je zase za zhovadilost ???????????

Tohodle nebrat.