Rádoby heterosexuální muž, který by si nikdy nevzal růžovou barvu v žádném odstínu si asi se svojí sexualitou moc jistý není.

Jediná situace kdy by správný chlap mohl být legálně blízko růžové je, když daruje kytici růžových květin. Jinak by pro mne byl chlapeček VELMI podezřelý. HOWGH!

Slyšela jsem také o růžové barvě, že je to prasečí barva.Mne se docela líbí růžová na miminkách, na seniorech - viz britská královna, která nosí zásadně pastelové barvy - nejen růžové, také jsem viděla růžové luxusní auto - přilákalo spoustu zvědavců, a co "pentle růžová" od Wykrenda, takže růžová ano, jak komu a jak kdy.

Jojo, zkuste třeba sehnat holčičí miminkovské oblečky zcela bez růžové barvy. V novorozeneckých velikostech, kde se to ještě dá ukecat na to, že "nevím, co se mi narodi", se to ještě celkem dá. Ale oblečení na půl roku a víc už je holčičí prakticky jen růžové. Sama nemám růžovou ráda a je to opravdu někdy problém. Sem tam je některý kousek bílý nebo žlutý, výjimečně zelený. Ale růžová to válcuje.

Já chápu, že dnešní společnost je celá taková hejtfrý a vůbec teplejší...a na někom je to možná i elegantní, ale považovat to za barvu boje a síly? To si fakt nenamlouvejte, podívejte se, jak vypadají například erby.

Taky zalezi na odstinu te ruzove. Vypadat jako hrouda cukrove vaty, tak jako Barbinky, to asi ne.

Pamatuju na červené trenky pro chlapce a modré kalhotky pro děvčata v tělocviku. Mit na sobě růžové trenýrky, asi se hanbou propadnu.

Já po nevhodné kombinaci červených trenýrek a zbytku prádla v pračce, nosil půl roku růžové nátěníky... bylo mi hanba, ale vyhodit je, byla by mi ještě větší...

osobně pozoruju čím dál tím větší procento sportovců, co mají růžové kopačky, hokejky na florbal, boty, atd. Je to hnus. Pro mě je to ženská a gay barva (ano vím, že používají duhovou)

Modr� byla �ensk� barva dlouho. Viz modr� pl᚝ panny Marie a n�co modr�ho pro nev�stu.

Panovala svévole a chaos v oblékání mimin :)))) No teda, jsem zhrozena :)))

Jinak časy se mění a vnímání barev taky. Většina chlapů v růžové, zejména v nevhodně zvolené růžové, odstínem či upnutím, vypadá fakt blbě. Ne tak blbě jako klučík v upnutých červených kalhotech a zelených botách, ale moc k tomu nechybí.

Já osobně mám nepřekonatelné zábrany vracet se k legínám, zkrátka proto, že moje generace je nosila na základní škole, a po třicítce prostě nebudu nosit to, co jsem nosila jako desetiletá! I kdyby to bylo "módní" sebevíc, pro mě je to moje dětské oblečení. Občas to jde, viz brýle; občas ne. Podobný druh zábran bych vnímala, kdybych si já jako chlap měla vzít něco, co typicky nosí kojenci. Howgh.