Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Férové rozdělení domácích prací neznamená méně sexu, zjistila studie

aktualizováno 
Budete-li prát, žehlit, vysávat a vytírat, neznamená to, že by s ústupem tradičního rodinného modelu vymizel s neférovostí dělby domácích prací i sex. Dobrou zprávu přinesla studie sociologů z Georgia State University.

Sdílení domácích prací vám sex z ložnice nevyžene. | foto: Profimedia.cz

Výzkum měl přitom svého předchůdce, tutéž otázku totiž zkoumala rok stará studie madridských a washingtonských výzkumníků. Potěšila stoupence tradic, páry, kde se domácí práce distribuovaly rovnoměrně, měly prý méně častý sex.

Aktuální studie tyto závěry nepotvrdila, rovnostářské páry měly prý podobně spokojený, a někdy dokonce spokojenější život než konzervativní dvojice. Vedoucí studie Daniel Carlson přitom věří, že výzkum jeho týmu zachycuje aktuální situaci reálněji než předchozí studie. Zatímco ta vycházela z dat z 80. a 90. let minulého století, on se svými kolegy používal mnohem čerstvější údaje z amerického průzkumu o situaci manželských a partnerských párů s nižšími a středními příjmy z roku 2006. Mimochodem vyplývá z něj, že o domácí práce se dělí pořád jen 30 procent amerických párů.

Klíč k ambicióznější budoucnosti dcer

Vlivu distribuce domácích prací na rodinné klima se věnuje i další aktuální studie. Vědci z University of British Columbia z Vancouveru zjistili, že dcery rodin, kde jsou domácí práce distribuované rovnoměrně, jsou ambicióznější a při výběru studia a zaměstnání se neomezují na tradičně "ženské" profese.

Odborníci prý dokonce i vědí, proč by tomu tak mělo být. Otcové, kteří domácí práce uvalují ji na své manželky, tím totiž dcerám říkají: Neočekávejte, že vám váš partner dopřeje čas na studium či vlastní profesní dráhu.

Dvojí břemeno a Česko

Pojem dvojí břemeno označuje tlak na ženu, že musí vydělávat peníze a zároveň zajišťovat chod domácnosti. Zatímco tedy muž má po pracovní době čas na reprodukci pracovních sil, ženu čeká „druhá směna“.

Podle výzkumu Akademie věd České republiky z roku 2005 se věnovaly ženy podle svého soudu domácím pracím 4,1 hodiny týdně (podle jejich partnerů to bylo 4,11 hodiny), muži 1,83 hodiny týdně (podle partnerek 1,41 hodiny). K tomu u žen přistoupily 5,05 hodiny za péči o děti a 0,24 hodiny o staré členy domácnosti, v případě mužů to bylo 2,12 hodiny za starost o děti a 0,14 o staré členy. Ženy tak v součtu věnovaly rodině 9,11 hodiny týdně, muži 3,89 hodiny.

"Skutečná aktivita v domácnosti je hlasitější než slova," zdůrazňuje magazín Psychological Science, který studii publikoval. Genderovou rovnost totiž nestačí jen proklamovat na verbální úrovni či zastávat na veřejnosti, pokud se totiž nepromítne do reality domácnosti, dcery signál pochopí a ke své budoucnosti se postaví podle toho. Dcery z takových rodin si hledaly tradičně špatně placená zaměstnání zdravotní sestry, knihovnice nebo dokonce plánovaly zůstat ženou v domácnosti.

"Zdá se, že to, jak zacházejí otcové se svými povinnostmi v domácnosti, hraje důležitou, přímo jedinečnou roli vrátného, který dcery nasměrovává do budoucnosti," uvedla Alyssa Croftová, která výzkum vedla. Slečny z rodin s rovnějším rozdělením povinností aspirovaly na práce lékařek či vědkyň.

Pokud jde o syny, na ně nemělo otcovo angažmá či nezájem o domácí práce žádný vliv, v obou případech se ohlíželi po tradičních mužských zaměstnáních. V průměru přitom matky vybraného vzorku vykonávaly 68,3 procenta domácí prací a péče o děti

Z férového rozdělení společných povinností ale nemusí mít prospěch jen dcerky. Podle dva roky staré studie Cambridgeské univerzity z něho totiž benefitují i muži samotní. "Autoři studie očekávali, že v rodinách, kde se domácím pracím věnovali i muži, bude víc konfliktů a méně spokojenosti. Zjistili ale opak," psal tehdy server ABC news o výsledcích obrovského šetření, které pokrývalo desetitisíce respondentů ze Švédska, Nizozemska, Norska, Dánska, Německa, Francie a Británie a trvalo pět let.

Co však už server nedodal, bylo, že vědci byli překvapeni i v opačném směru, tam, kde by očekávali modernější vnímání poměru muž – žena, našli tradiční model. "Výzkumníci například čekali, že jak muži, tak ženy budou spokojenější, bude-li mít rodina, tedy manžel i manželka, jako celek vyšší příjem," líčí zpráva. Série rozhovorů s páry se středními či nízkými příjmy však místo toho odhalila, že pro oba členy párů bylo významnější, aby muž vydělával víc. "Na mysl tak přichází rčení: čím víc se věci mění, tím víc jsou stejné," komentují rozpory autoři studie.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.