Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Evoluce potřebuje homosexualitu, tvrdí vědci. Tvoří mezilidská pouta

aktualizováno 
Pouta, svazky, sblížení a spolupráce jsou nezbytným prvkem lidské společnosti a homosexualita se vyvinula, aby tento rys podpořila. Říká to studie portsmouthské univerzity, která dokonce doložila, že homosexualita opravdu souvisí s hladinami hormonu progesteronu, který má na utváření společenských pout vliv.

Homosexualita prospívá společenské soudržnosti, tvrdí vědci. | foto: Profimedia.cz

Homosexualita nedráždí jen stále řídnoucí konzervativní kruhy, nesví z ní jsou i vědci. Jenže zatímco strážci morálky ji považují za hříšnou, vědce trápí, že představuje záhadu, problém pro darwinistické pojetí evoluce: proč se vůbec vyvinulo sexuální chování, které neslouží k reprodukci?

Vědci z portsmouthské univerzity v čele s psycholožkou Dianou Fleischmanovou nyní tvrdí, že rébusu přišli na kloub. Homosexualita podle nich vůbec není v rozporu s evolucí, vývoj lidské společnosti má, tvrdí studie, dobrý důvod, proč ji zavedl a proč ji uchovává v chodu: homosexualita totiž prý napomáhá vytváření společenských pout.

„Z evoluční perspektivy máme tendenci dívat se na sexuální chování jako na prostředek reprodukce,“ vysvětluje psycholožka, „jenže sexuální chování je intimní a příjemné a v případě mnoha živočišných druhů je využíváno, aby pomáhalo formovat a udržovat sociální pouta.“

Její studie převážně heterosexuálních mužů a žen navíc odhalila, že lidé, kteří byli otevřenější homosexuálním myšlenkám, měli jedno společné: vyšší hladiny progesteronu. Tento hormon, který u žen produkují vaječníky a u mužů nadledvinky, nese zodpovědnost za přátelské chování či vztahy péče.

Ženy, které měly progesteronu více, byly otevřenější k myšlenkám na sex se ženou. K úvahám o homosexuálním styku se dali navést i muži s vyšší hladinou tohoto hormonu, pokud na to šli vědci skrze hovory o potřebě přátelství a spojenectví.

Vraťme se však ještě k evoluci a k tomu, jak jí má homosexualita prospívat. „Mít jistý stupeň náklonnosti k opačnému pohlaví je typem adaptivního chování,“ jde na věc Fleischmanová zeširoka, „a v jakémkoli adaptivním jednání se setkáte s extrémy na krajích spektra, takže někteří lidé budou naopak přitahováni k lidem téhož pohlaví.“ A jde ještě dál: „Výzkum naznačuje, že mít výlučně heterosexuální myšlenky je nevýhodou, lepší je být k opačnému pohlaví přitahován jen trochu.“

Samurajové i Havajci

S myšlenkou, která spojuje sex s osobami téhož pohlaví s potřebami evoluce, není americká vědkyně ve světě vědy sama. Psycholog Qazi Rahman na serveru BBC připomíná práci antropologa Kirkpatricka, podle něhož souvisí bisexualita s lepším přežitím. Kirkpatrick tvrdí, že ochota k sexuálním stykům s lidmi téhož pohlaví pomáhala lidem a rodinám formovat spojenectví a dobývat výhod, a uvádí příklady z předkoloniální Havaje, Florencie patnáctého století a Japonska ze století sedmnáctého. Pozitivním dopadem sexu osob téhož pohlaví bylo podle něj to, že lidé žili déle, mívali více dětí a měli víc prostředků, jak se o ně starat.

Speciální kapitolou jsou poté výzkumy ohledně role, kterou hrála homosexualita v armádě. Na osobní pouto, které existovalo mezi vojenskými veterány a učedníky ve Spartě a které vedlo k většímu odhodlání bránit jeden druhého v boji, upozorňuje například Bertrand Russell. Kirkpatrick poté píše o bojovnících v Zambii či japonských samurajích.

Fleischmanová zdůrazňuje, že v lidské společnosti se „velká část, ne-li většina, sexuálního chování mezi jedinci téhož pohlaví, odehrává mezi lidmi, kteří se jako homosexuálové neidentifikují“.

Ne všichni však s jejími zjištěními souhlasí. List The Telegraph například cituje profesora reproduktivní endokrinologie z londýnské University College Gerarda Conwaye, který práci Fleischmanová zčásti zpochybňuje. „Teorie, podle níž z homosexuálního chování plyne společenský prospěch, je hodnověrná,“ říká, „ale ono spojení s progesteronem je umělé. K prokázání následku a příčiny je dlouhá cesta.“

Autoři:






Nejčtenější

Jedním z kvinteta protagonistů odborů je Cain Velasquez.
Bojovníci MMA založili odbory. Chtějí zdravotní benefity i vyšší platy

Rvou se v kleci, teď se však míní prát i za své zájmy jako pracující. Za jistější pracovní místa, za proplácení nemocenské. Skupina bojovníků MMA založila...  celý článek

Tomáš Slavík - World City Downhill Tour
VIDEO: Padesátkou na kole úzkými uličkami. Český biker zdolal drsný sjezd

Řítili se dolů krkolomnými, těsnými uličkami, zdolávali schody, vybírali ostré zatáčky. Do tváře jim ze zápraží křičeli fandící obyvatelé domků, občas se...  celý článek

Umanutý zjev, vykloubená teorie. Hans Hörbiger měl za to, že odhalil světodějný...
Základem univerza je led, věřil strojař. Ctili ho i nacisté

Ve složitých časech jsou lidé schopni věřit čemukoliv, co dá věcem větší rozměr či jasný smysl. Například okultismem nasáklou teorií o ledu jako podstatě bytí...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.