Největším nepřítelem Baungartnerova heliového balonu je silný vítr. Mohl by ho

Největším nepřítelem Baungartnerova heliového balonu je silný vítr. Mohl by ho totiž nahoře doslova roztrhat na kusy. | foto: Red Bull Stratos

Do stratosféry vynese Baumgartnera největší balon na světě

  • 39
Největší balon, jaký kdy člověk sestrojil, pojme při nafukování přes pět tisíc kubických metrů helia. Tohle množství se však, jak bude balon stoupat a tlak vzduchu klesat, zvětší na 850 tisíc kubických metrů. Felixe Baumgartnera vynese do stratosféry, aby se mohl pokusit překonat rychlost zvuku.

Při startu bude balon vysoký 167 metrů. Měřeno od jeho vrcholku až k podlaze kapsule, která rakouského parašutistu a BASE jumpera ponese, to je 228 metrů. Při letu vzhůru se však bude rozpínat do šířky a ve výšce 36 576 metrů, odkud by se měl Baumgartner vrhnout volným pádem k Zemi, bude balon vysoký 102 metrů a v průměru bude měřit 129 metrů.

Živě na Xman.cz

Z výšky přes 36 kilometrů by se měl Baumgartner šest minut řítit k Zemi volným pádem rychlostí 1 100 kilometrů v hodině. Kromě toho, že překoná rychlost zvuku, zdolá další tři světové rekordy, ohledně seskoku z největší výšky, nejvyššího letu balonu s lidskou posádkou a nejdelšího volného pádu.

Nejbližší datum pro případný pokus určil Baumgartnerův tým na neděli 14. října, nejbrzším časem, kdy by se mohl uskutečnit, je 14.00 našeho času. Pokud pokus povětrnostní podmínky dovolí, budete ho moci sledovat v přímém přenosu na Xman.cz.

V dějinách balonového létání nemá konkurenci, předchozí rekordman, který byl použit v rámci projektu Strato-Lab v roce 1961, byl třikrát menší. A balon, který vynesl dosavadního držitele rekordu v seskoku z největší výšky Joe Kittingera, byl menší rovnou desetkrát.

Přestože je Baumgartnerův balon vyroben z 0,02 milimetru tenkého polyetylenu, před nafouknutím váží 1 682 kilogramů, a to bez kapsule, která má sama dalších 1 360 kilogramů. Pokud byste plastový pás, který tvoří jeho obal, natáhli na zem, pokryl by plochu o rozloze 162 tisíc metrů čtverečních.

Nafukuje se celou hodinu

Dostane-li Rakušanův tým pokyn od meteorologa, že povětrnostní podmínky umožňují start, naplní ho heliem, které dostalo před horkým vzduchem přednost ze dvou důvodů: je lehčí a nepotřebuje se ohřívat, k čemuž by ve stratosféře beztak nebylo dost kyslíku. Balony naplněné heliem používají vládní či univerzitní projekty například k testování vybavení pro vesmírné mise. Obvykle se vyrábějí na míru, takže světlo světa spatřilo jen několik exemplářů.

Příprava balonu na start čítá asi osm hodin, nafukování heliem zvládne tým za pětačtyřicet až šedesát minut. K nebesům balon postupuje rychlostí 304 metrů za minutu, v jistých momentech to může být až 427 metrů za minutu. Ve výšce tři tisíce metrů nad mořem se stoupání zpomalí na 228 metrů za minutu, až balon dosáhne určené výšky 36 576 metrů. Poté se od něj oddělí kapsule a začne z něj unikat helium. Prázdný balon spadne, stejně jako kapsule, zpět na Zem, kde ho vyzvedne, a spolu s ním i digitální měřič dat, která poslouží příštím letům, Baumgartnerův tým.

Kolektiv Red Bull Stratos měl k dispozici balony dva. O první však přišel při zrušeném startu 9. října. Tehdy ho nahoru nepustil vítr o rychlosti přes čtyřicet kilometrů v hodině, který foukal na jeho vrcholku, a po vyfouknutí už nemohl být použit znovu. Druhý balon čeká, zda mu povětrnostní podmínky umožní odstartovat v neděli 14. či pondělí 15. října, což jsou další možná data Baumgartnerova pokusu. Pro případ, že by tým přišel i o druhý balon, zvažuje, zda si nepořídí třetí, identický balon.

Vyrábí je pro něj firma ATA Aerospace, která se rozvoji balonů věnuje již půl století. Právě tato společnost pracovala již pro Joe Kittingera.

Baumgartnerova výbava

Padáky

Ve schráně na zádech má Baumgartner dva padáky, hlavní a rezervní, a stabilizační padák, který v případě nutnosti zabrání, aby jeho tělo nekontrolovatelně rotovalo. Stabilizační padák však chce dobrodruh použít jen v absolutní nouzi, aby neztratil rychlost a překonal rychlost zvuku. Spouští se tlačítkem na Baumgartnerově rukavici – je třeba ho zmáčknout na tři vteřiny – a je to první stabilizační padák pro nadzvukovou rychlost.

Popruhy nesou dvě kyslíkové lahve, které vystačí na deset minut, a vpředu je ovládání hlavního a rezervního padáku. Hlavní padák o velikosti 25 čtverečních metrů se neotevírá automaticky, Baumgartner ho rozevře sám ve výšce 1 524 metrů. Pro bezpečné použití padáku musí letět rychlostí menší než 277 kilometrů v hodině. Ručně se ovládá i rezervní padák, spouští se však i automaticky, a to tehdy, pokud by Baumgartner ve výšce 600 metrů překonal vertikální rychlost 35 metrů za sekundu.

Skafandr

Bude Baumgartnerovou jedinou ochranou, než dosáhne po seskoku bezpečí nižší atmosféry. Chrání před teplotou v rozsahu od minus 32 do plus 38 stupňů Celsia. Dokáže zabránit chorobě z dekomprese a ebulismu, tedy tomu, aby se ve výšce nad 19 tisíci metry začala parašutistovi vařit krev. Plášť skafandru je z ohnivzdorných a chladuvzdorných materiálů. Jeho "mozkem" je zařízení ve velikosti hokejového puku, které ve všech výškách udržuje tlak.

Helma

Je těžká 3,6 kilogramu a bude Baumgartnera zásobovat stoprocentním kyslíkem. Její hledí je chráněno tepelným okruhem před zamlžením a zamrznutím. Pomocí vestavěných sluchátek a mikrofonu bude parašutista udržovat kontakt s kontrolním stanovištěm na Zemi.

CYPRES 2

Je elektronické automatické aktivační zařízení, něco jako Baumgartnerova třetí ruka. Pokud Baumgartner nebude z jakéhokoli důvodu moci spustit jeden ze svých padáků, CYPRES 2 automaticky aktivuje v stanovené výšce a času rezervní.

,