Jejich doporučení je přitom více než věrohodné, tým Ulfa Ekelunda z univerzity zaměřené na sport v Oslu a cambridgské univerzity ve svém výzkumu shrnul šestnáct studií a pracoval s daty o více než jednom milionu mužů a žen. Většina z nich byla starší 45 let a pocházela z Evropy, Spojených států a Austrálie.
Pro tak pečlivé studium měl Ekelundův kolektiv pádný důvod. Nedostatek pohybu totiž může, kvůli následným srdečním nemocem, cukrovce či některým druhům rakovin, za 5,3 milionu úmrtí ročně. Pro srovnání, jiný zabiják, kouření, má na svědomí 5,1 milionu ztracených životů za rok.
Nemusíte hrát squash ani vzpírat
Ekelundův výzkum uveřejněný v prestižním zdravotnickém magazínu The Lancet, z analýzy zjistil, že lidé, kteří tráví sezením osm hodin a více denně, se vystavují hrozbě předčasného úmrtí, ale vzkazuje též, že riziko se dá eliminovat fyzickou aktivitou. Nemusíte přitom nechávat duši na naddimenzovaných trénincích, nemusíte se ani upsat nejmodernějším cvičebním programům. Stačí aktivita mírné intenzity jako chůze rychlostí 5,6 kilometru za hodinu nebo jízda na kole v tempu 16 kilometrů za hodinu. Ráno, v poledne, po večeři.
Aktivitu si můžete i rozkouskovat během denního programu, jedno je však podle Ekelunda nutné dodržet: „Potřebujete aspoň hodinu pohybu denně.“ Norský vědec to říká navzdory tomu, že Světová zdravotnická organizace doporučuje 150 minut cvičení týdně. Podle Ekelundova týmu to však pro lidi, kteří sedí přes osm hodin denně, zkrátka nestačí.
Ekelund ví, že když požaduje, aby si sedaví pracující ze svého dne vyčlenili minimálně hodinu na pohyb, může se to zdát nadnesené. „Vyhradit hodinu denně fyzické aktivitě není snadné, ale... například ve Spojeném království tráví dospělý průměrně u televize přes tři hodiny denně,“ připomíná a řečnicky dodává: „Nevím tedy, zda je přespříliš požadovat, že by se část z oněch tří hodin měla věnovat fyzické aktivitě.“
Poselství, která jeho studie vysílá sedavým pracujícím, považuje vlastně za nadějné, motivující, optimistické. „Rizika je možné snížit, dokonce eliminovat, budeme-li dostatečně aktivní. Dokonce se ani nemusíme upsat nějakému sportu nebo chodit do tělocvičny,“ říká.
Pro list The Telegraph lidem z kanceláří napovídá: „Udělejte si každou hodinu pětiminutovou přestávku, zajděte si udělat kávu o patro výš, projděte se k tiskárně. Budujte fyzickou aktivitu během všedního dne.“ A pro The Washington Post byl ještě shovívavější, uvedl, že má za to, že se prostě počítá každá minuta fyzické aktivity.
Pandemie
Zájem vědy o fyzickou aktivitu, a tedy zdraví lidí, přitom není jen ryze altruistický. Jde i o peníze. Nedostatečná aktivita stála v roce 2013 globálně zdravotní systémy 53,8 miliardy dolarů. Dánský expert Lars Bo Andersen nechodí kolem horké kaše, podle jeho soudu je nedostatek fyzického pohybu pandemií. Netýká se jen vysokopříjmových zemí, na nich se podepisuje ekonomicky, ale i nízkopříjmových, které klátí, co se týká nemocí.
Ekelundova studie přitom nevyvozuje z boomu sedavé práce fatalistické závěry. Záleží na tom, co děláme kromě práce. Lidé, kteří trávili sezením osm hodin denně, ale věnovali se fyzické aktivitě, byli totiž podle výzkumů vystavení nebezpečí úmrtí méně než ti, kteří proseděli méně než čtyři hodiny denně, ale k pohybu byli lakomější.
Kolik času denně strávíte, v součtu, pohybem?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 čtvrtek 18. srpna 2016. Anketa je uzavřena.
