Jsem na workshopu s fotografem, jehož práce byly čtyřikrát oceněny na výstavě World Press Photo. Fotografem, který se proslavil snímky z válečných konfliktů, portréty slavných osobností a který pracoval i pro časopisy jako Vanity Fair nebo Playboy.
Teď mě a další čtyři lidi učí v pražském Blowupstudiu, jak v ateliéru fotit akty. Vyzkoušet si to může prakticky každý, kdo se na workshop přihlásí.
"Nebojte se jít blíž, ona nekouše," radí nám Kratochvíl, když začínáme.
Je Antonín Kratochvíl autorem aktu č. 1, nebo aktu č. 2?Odpověď se dozvíte v Magazínu MF DNES 30. května Akt 1  Akt 2 |
Sám se tím řídí, fotí širokoúhlým objektivem (14 mm), který občas prostřídá za základní, padesátimilimetrový. Nepoužívá blesky, věří reflektorům.
A při focení nás zásobuje historkami. Třeba o tom, že někteří váleční fotografové si potrpí na čisté bílé košile, i když fotí téměř na frontové linii.
A dokonce si prý na žehlení košil najímají hospodyně. "Ptal jsem se Patricka Chauvela: Patriku, jak to děláš, že jseš pořád tak čistej? A on mi říká, Antoníne, to nesmíš chodit do těch louží," baví nás Kratochvíl.
Když pak porovnáváme fotky, vidím rozdíly. I když jsem stál půl kroku vedle, na jeho snímku má modelka krásnou linii nohou, já si tuhle věc neuhlídal.
