Frances Farmerová: herečka, která byla častěji v blázinci než před kamerou

Měla být novou Gretou Garbo, místo toho strávila roky v psychiatrických léčebnách. Údajně se tam stala sexuální otrokyní a obětí lobotomie. Není to nejspíš pravda, přesto se herečka Frances Farmerová zapsala do dějin smutným osudem, ne naplněným talentem. Narodila se před 98 lety.
"Copak jste nikdy neměli zlomené srdce?" Frances Farmerová po výtržnosti u

"Copak jste nikdy neměli zlomené srdce?" Frances Farmerová po výtržnosti u soudu v roce 1943. | foto: Profimedia.cz

Když vcházela v roce 1936 do hotelu Olympic v Seattlu, nečekala, za jakých podmínek se sem v roce 1950 vrátí. Při její první návštěvě ji na letišti vítaly davy s růžemi v rukou, do hotelu ji dovezla limuzína, ulice byly obsypané fanoušky a červený koberec reportéry a fotografy: přijela hvězda z filmu Come And Get It!

O čtrnáct let později do hotelu vešla zadním vchodem, aby v něm pracovala v prádelně. Během těch dvou návštěv se toho odehrálo skutečně moc. Na jeden lidský život až příliš.

Satanovo dítě ze Seattlu

Frances Farmerová se narodila 19. září 1913 v Seattlu v domácnosti dominantní matky a neprůbojného otce, který rodinu brzy opustil. Ve škole se do vzpomínek spolužáků zapsala jako samotářské děvče, co chodilo na hodiny zpěvu a piana a leželo v knihách. Spořádaná premiantka ale dokázala překvapit.

Povedlo se jí to hned na střední, kdy vyhrála soutěž vypsanou studentským magazínem s esejem, který šel ve stopách Nietzscheho a konzervativní Americe vmetl do tváře, že Bůh je mrtev. Vřava tehdy překročila hranice města. "Dívka ze Seattlu popírá Boha," chrčely titulky novin, text byl označován za příklad "zhoubného ateismu" a baptistická církev varovala: "Skončí-li mládež ze Seattlu v pekle, dovede ji tam Frances Farmerová."

Pro Frances to vše bylo prvním velkým políčkem, který jí společnost dala. "Poprvé jsem zjistila, jak hloupí lidé dovedou být. Cítila jsem se opuštěná. A čím víc mnou lidé opovrhovali, tím tvrdohlavější jsem byla. Když mi začali říkat 'špatná holka ze Seattlu', snažila jsem se jí stát," vzpomínala později.

Slečna, která jedním výletem zradila Ameriku

Nebylo to naposledy, co vyvolala povyk. V roce 1935 se o to postarala znovu. Když vyhrála soutěž v levicovém časopise Hlas akce, jejíž hlavní cenou byla jízdenka do New Yorku a zpátky, přičemž byl výlet proložený zajížďkou do Sovětského svazu. Právě to rozhořčilo nejen Ameriku, ale především Francesinu matku, zapřisáhlou antikomunistku. "Musím-li já obětovat svou dceru komunismu, věřím, že jiné matky své dcery zachrání," vybízela ctné Američanky k ostražitosti.

Důvody, proč studentka herectví "řekla na lákání stalinismu ano", však byly mnohem prozaičtější. Zaprvé chtěla vidět jedno z nejdůležitějších divadelních center světa, jak napsala do novin v článku Proč jedu do Ruska. A zadruhé, výhra ji neměla dovézt jen do Sovětského svazu, ale též do New Yorku, kam se ve své finanční nouzi neměla šanci z rodného města jinak dostat. Když se ze Stalinovy říše do největšího města USA vrátila, jízdenku zpět do Seattlu prodala, pronajala si byt a začala obcházet filmové agenty.

Nevděčné dítko Hollywoodu

A měla úspěch, dostala smlouvu s prestižní filmovou společností Paramount Pictures, hrála v několika filmech a do Seattlu se rok a půl poté, co ho opustila, vrací jako hvězda – to je ono slavné uvítání v hotelu Olympic. "Příští Greta Garbo," předpovídá tisk.

Nechtěla, aby ji režiséři do rolí obsazovali jen kvůli jejímu půvabu.

Frances však byla nejen skvělá a talentovaná herečka, ale také vzpurná. Odmítala hodně z toho, co hollywoodská továrna po svých svěřenkyních vyžadovala. Nechtěla se nechat fotit, odmítala předhazovat veřejnosti své soukromí, nechtěla si změnit jméno a o povrchnosti Hollywoodu i lidí kolem se vyjadřovala se stále větším pohrdáním. "Je to blázinec," říkala troufale ještě jako začínající filmová hvězda (z téhle škatulky se vlastně nikdy nedostala dál).

Filmaře podezírala, že je nejvíc zajímá její krása, a své skutečné sny si spojovala s divadlem: teprve na jeho podiu se dělá opravdové umění. Myslela to vážně. Přesvědčila Paramount, aby jí ukončil smlouvu a vstoupila do dnes legendárního divadelního souboru Group Theater.

Zlomené srdce

S ním zažila jedno z nejúspěšnějších období na Brodwayi a zdálo se, že našla i osobní štěstí v náruči socialistického dramatika Clifforda Odetse. Ve svých čtyřiadvaceti jako by dosáhla všeho, po čem snila.

Nemělo to tak ale zůstat nadlouho. Bouřlivý vztah s Odetsem skončil krachem, když se milenec rozhodl vrátit k manželce, a špatně nakonec dopadlo i její divadelní angažmá. Soubor opustila poté, co si divadelníci pro své hostování v Londýně nevybrali ji, ale jinou herečku. Shodou okolností dceru rodiny, která divadelní zájezd financovala.

Zřejmě právě tehdy se začala psát temná část života nadané, inteligentní a krásné herečky. Rozhodně právě tehdy začala pít.

V zajetí alkoholu a drog

Ocitla se na pokraji psychického kolapsu. V roce 1940 uhání poníženě zpět do Hollywoodu, kde na ni ale čekají jen podřadné a nízkorozpočtové filmy. Později vzpomíná, že onu dobu strávila v samotě, opuštěná, zahořklá. K tomu stále víc pije a užívá amfetaminy, které se tehdy herečkám běžně předepisovaly na udržení váhy.

Spirála vyvrcholila jednoho říjnového dne v roce 1942, kdy ji policista přistihl, jak jede bez řidičského průkazu, opilá a se zapnutými světly, což bylo v rozporu s válečným nařízením o zatemnění města. Výsledkem byla hádka, pokuta a podmínečné odsouzení.

Herečku Frances Farmerovou vynášejí ze soudní síně kvůli násilným výtržnostem. Dnes je takové chování v arzenálu každé hollywoodské hvězdy, ve 40. letech minulého století ale způsobilo šok.

Pár měsíců nato se na policejní stanici vrátila, tentokrát kvůli tomu, že fyzicky napadla kadeřnici ve filmové šatně. "Jasně, piju všechno, co se mi dostane pod ruku, i benzedrin," řekla následujícího rána soudci. Její fota znovu obletěla Ameriku: nebyla na nich ale šarmantní kráska, má na nich rozcuchané vlasy, krví podlité oči, opilecký pohled. Při líčení se jí povedlo jednoho policistu srazit k zemi, druhého potlouct, a zatímco byla vynášena ze soudní síně, křičela vysvětlení svých problémů: "Copak jste nikdy neměli zlomené srdce?"

Zavřete ji do blázince

Její matka měla sice jasno – z dceřina zhroucení vinila "mezinárodní komunismus" – lékaři ale věc viděli jinak. Vzduchem létala celá řada diagnóz, od maniodepresivní psychózy přes rozdvojení osobnosti až po schizofrenii s paranoidními představami. Herečku se smutným osudem čekal první pobyt v psychiatrické léčebně.

Propuštění ale vysvobozením nebylo. Pobyt u matky byl permanentní bitvou mezi dvěma silnými osobnostmi. "Hádaly jsme se, křičely, vyhrožovaly si, a když vše vyvrcholilo, seděly jsme proti sobě jako dvě vyčerpané ženy v malé, zaneřáděné kuchyni," vzpomíná Farmerová. "Vyhrála" matka, po šesti měsících žádá úřady, aby dceru prohlásily za duševně nemocnou, právně nezpůsobilou a zavřely ji v blázinci.

Tak se i stalo. V psychiatrických zařízeních nakonec herečka strávila celkem téměř sedm let a plná občanská práva jí stát vrátil až v roce 1953.

Inzulin, elektrošoky. Ale lobotomie? Znásilňování?

Právě svými pobyty v léčebnách, ne svým nadáním, nakonec proslula nejvíc. I proto, že se po její smrti vyrojily spekulace o tom, že jí byla provedena lobotomie. Veřejnost je spolkla, testem pravdivosti ale neprošly. Lobotomie sice byla ve Western State Hospital, kde byla hospitalizována, oblíbenou praktikou, na žádném seznamu operovaných se však hereččino jméno neobjevuje a proti tomu, že by ji podstoupila, svědčí i výpovědi její sestry a personálu.

Ameriku ale šokovala i slova z hereččiny autobiografie, která vyšla po její smrti. Kniha vykresluje hororový obraz útlaku a ponižování. Píše se v ní o tom, že herečku v ústavu nutili jíst vlastní výkaly a že musela být po vůli lékařům, dozorcům i vojákům nedaleké posádky. Problém je v tom, že autobiografii, která vyšla po hereččině smrti, sepsala její přítelkyně Jeanira Ratcliffová, která se údajně přiznala, že některé pasáže přibarvila, aby dostaly senzační nádech.

Pobyty Frances Farmerové v psychiatrické léčebně jsou předmětem řady spekulací. V roce 1978 byl prvním, kdo přišel s tvrzením, že podstoupila lobotomii, William Arnold v knize Shadowland. Později dílo označil za částečnou fikci. Ještě předním kritizovala údajné znásilňování Farmerové "partami opilých vojáků" na scientology napojená Občanská komise pro lidská práva.

Hereččin osud je však tragický i bez autorských licencí. Zažila inzulinové šoky, kdy lékaři tělo předávkovali inzulinem, aby se dostavily křeče a kóma, protože věřili, že trauma uvede mozek do normálního provozu. Poté podstupovala po tři měsíce třikrát týdně elektrošoky. To vše v zastaralém zařízení potýkajícím se s nadbytkem pacientů a nedostatečným počtem kvalifikovaného personálu.

Problémy do konce života

Po propuštění si ze strachu, že se matka postará o její další hospitalizaci, mění jméno, získává znovu občanská práva… a živí se, jak může. V hotelu Olympic, v němž kdysi zářila jako filmová hvězda, pracuje v prádelně, tři roky dělá sekretářku a účetní ve fotostudiu, trhá ovoce, pracuje jako recepční.

K zábavnímu průmyslu se přece jen vrátila. V letech 1958 až 1964 měla úspěšnou show v místní televizní stanici v Indianapolis, vystupovala s univerzitním souborem. Jenže pak se křivka jejího života začíná zase obracet dolů: pití, výstupy v práci, následný vyhazov, řízení v opilosti.

Přesto prý našla Boha, s těmito slovy aspoň vstoupila do katolické církve. V roce 1970 umírá na rakovinu jícnu.

Dodnes není jasné, zda byl prvotním viníkem jejích problémů alkoholismus, duševní porucha nebo životní krize. "Nikdy jsem nevěřila, že jsem duševně nemocná," řekla sama Farmerová. "Když se s člověkem zachází jako s pacientem, má sklon se tak chovat."

Téměř jisté je, že se do rukou lékařů dostala kvůli tomu, co dnes dělají hollywoodské celebrity jako na běžícím pásu.

Autoři: ,
  • Nejčtenější

S vyléčeným sadistou chodil na ryby. Markovič nebyl jen postrachem vrahů

26. března 2024

Chytil spartakiádního vraha Jiřího Straku, díky minisérii Metoda Markovič: Hojer se nám do povědomí...

Uzlování je sice stará škola, objasňuje ale současné krimi případy

23. března 2024

Zločinci zastírají svou totožnost, pracují v kuklách a s rukavicemi. Dopadeni však bývají kvůli...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Říkali, že je to stydlivý kluk. Dívkám přitom ubližoval chladně a bez lítosti

23. března 2024

Premium Půlnoc už odbila. S posledním úderem zvonu přikryl měsíc, který ještě před chvílí ozařoval pustou...

Přesvědčí vaše svaly, že cvičí. Pilulka má simulovat účinky tělesné aktivity

22. března 2024

Má umět namluvit vašim svalům, že cvičíte. I když přitom budete sedět v křesle, ležet na gauči,...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Legenda trapnosti. Mistr Ashida Kim prostě věří, že je nindžou

27. března 2024

Na instruktážních videích komicky nadskakuje, třepe rukama, kope nožkama, hopsá kolem svých...

Návykový obal. Dějiny bublinkové fólie začaly nepovedeným vynálezem

28. března 2024

Premium Její praskání nabízí neodolatelně svůdné uspokojení, především však způsobila obalovou revoluci....

Policie dopadla zloděje kočárku. Byl jsem opilý a nic si nepamatuji, tvrdí muž

18. března 2024  12:56,  aktualizováno  27.3 13:51

Pražští policisté ve středu 27. března zadrželi cizince, který v polovině ledna ukradl z chodby...

Legenda trapnosti. Mistr Ashida Kim prostě věří, že je nindžou

27. března 2024

Na instruktážních videích komicky nadskakuje, třepe rukama, kope nožkama, hopsá kolem svých...

S vyléčeným sadistou chodil na ryby. Markovič nebyl jen postrachem vrahů

26. března 2024

Chytil spartakiádního vraha Jiřího Straku, díky minisérii Metoda Markovič: Hojer se nám do povědomí...

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...